Home Příroda

„Not in my backyard“, zkráceně nimby, je anglický pojem označující bohužel přístup většiny společnosti. Pokud by se rozdávaly odznaky nimby, mnoho Čechů by se jím mohlo „pochlubit“. Takový nimby člověk se pozná snadno. Zeptáte-li se ho na globální oteplování, odpoví vám, že u něj doma je zrovna větší zima než loni, a tak by nějaký ten stupeň dva navíc docela přivítal.

Dívá-li se v televizi na hořící skládku pneumatik u Liberce, libuje si, že bydlí v Hodoníně. Rozšiřování pouští je pro něj nepodstatnou informací, vymírající druhy obojživelníků jsou pro něj „blbý žáby a dobře jim tak“ a degenerace odrůd banánů jej začne zajímat až ve chvíli, kdy v obchodě banány podraží. Možná, že v tom někdo pozná souseda, známého nebo i sám sebe. „Může se dít cokoli, dokud to není na mým dvorku, tak mě to nezajímá,“ říká si nimby člověk, když umývá své auto saponáty u pole za vesnící, a netuší, že si tím znečistí vodu ve vlastní studni. „Znečištěný ovzduší?“ ptá se nimby, „mně se dejchá dobře, takže budu topit uhlím dál a nějaký problémy ať si řeší moje vnoučata, to už mě dávno nebude zajímat.“ „Proč mám třídit odpad? Stejně to nikdo nedělá a jeden člověk už to nevytrhne, tak co,“ říká si nimby a doufá, že má pravdu. Takové myšlení a chování je tristní, leč běžné. Externalizace neboli převedení dnešních nákladů a problémů na budoucnost je o to horší, vyskytuje-li se v nejvyšší politice. Investuje-li stát do problematických projektů s nadějí, že budoucí generace budou chytřejší a bohatší a vzniklé problémy vyřeší, odkazuje se tak sám ke zhoubné spirále zadlužení a přehazování pomyslené horké brambory. Podceňování moci jednotlivce je také jeden ze symptomů nimbysmu společnosti. Vždyť co je to společnost, pouze soubor jednotlivců. A když každý jeden bude sám za sebe např. třídit odpad, bez ohledu na to, jestli to dělají i druzí, bude nakonec třídit celá společnost. „Mysli globálně, jednej lokálně,“ je v tomto případě heslo zcela na svém místě. Když naše babičky přestanou topit uhlím, bude se o něco lépe dýchat babičkám v Krčmani zrova tak, jako babičkám v Torontu. Samostatný člověk, který jedná v rámci svých možností, přispěje ke zlepšení celosvětové situace. Ne všechny problémy mohou řešit jen vlády, a jde-li o problémy životního prostředí, je právě na domácnostech, aby se zapojily, protože jejich životní prostředí je to, oč tu běží.