Home Příroda

0

V úterý dopoledne byl městské policii ohlášen výskyt včelího roje na pozemku ve vlastnictví města. Hlídce strážníků se podařilo operativně vyhledat nejbližšího včelaře. Ten následně velmi ochotně a navíc s odborným komentářem včelí roj odchytil, za což mu patří naše poděkování.

V období od konce května a začátku léta je možné se poměrně často setkat se silně bzučícím útvarem visícím v koruně stromu či na keři. Včelí roj, který opustil svůj původní úl nebo hnízdní dutinu je velmi působivý a v mnoha lidech, kteří neměli možnost dovědět se o životě včel více, vyvolává obavy a pocit nebezpečí. Proto je dobré připomnět a vysvětlit, co to vlastně rojení včel je.

Jak uvádí např. web vcelky.cz, rojení včelstev je doprovodným projevem jejich množení. V určitém okamžiku začne být včelám úl nebo u divokých včel hnízdní dutina malá. Včely proto vystaví buňky pro budoucí matky. To, že se z vajíčka a následně larvičky stane matka a ne dělnice, je zásluha včel, které larvičce nabízejí nadbytek kvalitní potravy – mateří kašičky.
Současně včely přestávají krmit původní matku, která proto přestává klást vajíčka a stává se letuschopnou. Když je buňka s larvou budoucí matky zavíčkována, včelstvo se vyrojí. Znamená to, že zhruba polovina včel všech „profesí“ (létavky, kojičky, stavěčky, strážkyně, pátračky…) spolu se starou matkou vyletí. Těsně předtím si všechny odlétající včely naplní medné váčky („bříška“) medem z plástů – zásobí se na cestu. Matka je ale ještě špatný letec – usadí se někde poblíž úlu – na větvi. Včely se k ní srotí – vytvoří rojový hrozen. Ten na místě vydrží většinou několik hodin, ale stane se, že zůstanou den i dva. Včely pátračky mezitím hledají novou dutinu pro hnízdění. Jsou si schopné vzájemně „popsat“ jak která vypadá, jak je daleko a vyberou tak nejlepší možnou. Do té se pak celý roj přemístí a usadí se zde.

Pro laickou veřejnost je důležitá informace, že jsou včely v době rojení poměrně klidné a nemají tendenci bodnout.

Včely nebodají:

  • protože mají plné medné váčky (nasycený jedinec je klidnější)
  • protože nemají hnízdo, které by bránily (i jiní živočichové důrazně hájí hnízdo s potomky – mimo hnízdo jsou pak klidní)

Není-li člověk silně alergický je proto zcela zbytečné se rojících se včel bát, a to ať jsou ještě rozlítané či už semknuté do hroznu. Roj nakonec vždy sám odletí. Pokud se bojíte, nepřibližujte se k němu a pozorujte jej z povzdálí. Pokud vás zvědavost přemůže, pohybujte se pomalu a rozvážně.

Znáte-li včelaře ve vašem okolí, můžete jej o odchycení roje požádat. Informovat samozřejmě můžete pracovníky městského úřadu nebo služebnu městské policie, kteří ochotně poradí nebo v případě potřeby vše potřebné zajistí. Hasiče volejte jen v případě zcela výjimečné situace představující akutní ohrožení. A hlavně mějte vždy na paměti, že včela medonosná je nejdůležitějším opylovačem na zeměkouli, který si zaslouží naši péči a všemožnou ochranu. Bez včel by byl nejen náš svět, ale v prvé řadě i výběr ovoce a ostatních potravin nepředstavitelně chudší.

0

Nabídku psů z Útulku pro zvířata v nouzi na Vršavě, kteří jsou vhodní k převzetí do pěstounské péče, bude možné od příštího měsíce vidět i v nákupním centru Čepkov. Inzerovaní psi i samotný útulek budou představováni prostřednictvím reportáží, vysílaných na čtyřech LCD obrazovkách, které jsou umístěné v interiérech nákupního centra.

„Od kampaně si slibujeme zvýšený zájem o psy, kteří se z různých důvodů ocitli v útulku, přitom by jim bylo lépe u nových majitelů,“ sdělila Vladimíra Pavlovová, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství magistrátu, která za město připravuje smlouvu s provozovatelem těchto LCD televizí.

Novinky z útulku budou k vidění na čtyřech obrazovkách v čase od 8:00 do 22:00. Spoty budou mít délku do dvaceti vteřin a budou se průběžně aktualizovat. Společností, která tyto obrazovky provozuje, je garantováno až sedm tisíc promítnutí měsíčně. Město Zlín za tento způsob inzerce, který potrvá půl roku, zaplatí částku 38 000 bez DPH. „Pokud se spolupráce osvědčí a zvedne se zájem o psy z útulku, určitě zvážíme další pokračování kampaně,“ uvedla Pavlovová.

Útulek pro zvířata v nouzi na Vršavě se dlouhodobě potýká s přeplněností. V současné době se zaměstnanci zařízení, které zřizuje město, starají o přibližně stovku psů, celková kapacita je přitom pouze osmdesát míst. Ve snaze pomoci vyřešit problém s přeplněností začal od května uveřejňovat nabídku vhodných psů k převzetí i Magazín Zlín, měsíčník vydávaný městem. Nový seriál se jmenuje Okénko z útulku.

Pro převzetí do pěstounské péče je vhodná většina psů z útulku. Kdo má zájem o získání nového zvířecího kamaráda, měl by se určitě na Vršavu vypravit. S sebou je potřeba pouze občanský průkaz a také pět set korun pro případ, že si zájemce vybere psa s aplikovaným čipem. „S potencionálním novým majitelem si popovídáme o tom, jaké podmínky pro převzetí pejska má, podle toho mu také poradíme, jakého si vybrat. Do paneláku se samozřejmě hodí jiný pejsek než na zahradu k domku. Pokud bude vše v pořádku, může si zájemce vybraného pejska hned ten den odvést. Je s ním sepsán Protokol o předání a převzetí psíka do pěstounské péče, kde jsou v úvodní části uvedeny kompletní kontaktní informace o pěstounovi a podrobný evidenční a poznávací záznam předávaného psíka,“ popsala Danuše Šmigurová. Dodala, že do vlastnictví nového majitele pes definitivně přejde po zkušebním půl roce, pokud je soužití v pořádku.

Zájemci si ale můžou vybraného psa i opakovaně „otestovat“. „To znamená, že vybraného pejska opakovaně navštěvují, venčí ho, poznávají se spolu. Pokud se majitel rozhodne, že si ho chce ponechat, vyplníme předávací protokol a začne běžet půlroční zkušební lhůta,“ uvedla Šmigurová. Z útulku psi odchází k novým majitelům ve výborném zdravotním stavu, samozřejmostí je zbavení blech, vší a klíšťat a odčervení trávícího traktu.

Útulek na Vršavě lze nově podporovat dobrovolnými finančními příspěvky. „Tyto peníze budou použity na zkvalitnění života zvířat, o která se staráme. Třeba na nákup vakcín, operace nebo nákup krmiva. Samozřejmě ale budeme rádi za jakoukoliv pomoc,“ sdělila Šmigurová.

Zdeněk Dvořák

0

Malé „úderné“ skupinky doprovolníků pod vedením členů zlínského Junáku  se v sobotu vydaly do několika lokalit krajské metropole, aby je zbavily odpadků. Akce se uskutečnila v rámci festivalu Zlínské jaro. Účastníci v rukavicích sbírali do plastových pytlů veškeré odpadky, na něž narazili. Den pracovní je především symbolický způsob, jak aktivně a dobrovolnicky pomoci své obci. Cílem bylo posílit v lidech pocit odpovědnosti, propojit jednotlivé organizace a komunity a propagovat dobrovolnictví. Inspirací byl organizátorům projekt „72 hodin bez kompromisu“, který se již deset let realizuje v mnoha zemích Evropy.

Konkrétně se jednalo o tyto lokality:

1 Jižní Svahy – „biocentrum“ za terasovým domem na ul. Podlesí u „terasáku“ na okraji parkoviště u domu
2 Jižní Svahy – Středová, žleb pod ul. Budovatelskou a koupalištěm Panorama za supermarketem Billa, ul. Středová parkoviště na ul. Budovatelská
3 Jižní Svahy – nad Čepkovem, podél terasových domů křižovatka ulic nad Stráněmi a Slunečná na konci ulice Nad Stráněmi
4 Stezka Vršava-Kostelec u tenisových hal u tenisových hal
5 Centrum města – parčík kolem Benešová nábřeží od pizzerie k vl. Nádraží(od podjezdu k ul. Vodní) před Pizzerií u Čápa u křižovatky ulic Bartošova,Vodní, Trávník (k ÚAN)
6 Centrum města – Kudlovský potok ulice Kvítková až po řeku Dřevnici křížení ulice Santražiny a Kudlovského potoka
7 Slanický potok – Podhoří točna MHD točna MHD
8 Okolí Gymnázia Lesní čtvrť u gymnázia zastávka MHD Gymnázium Lesní čtvrť

 

Komentovat, označit přátele a udělit like můžete přímo ve fotogalerii na Facebooku.

[fbphotos id=438414089521669]

0
Celkem 139 kusů stromů bude ve Zlíně odborně ošetřeno v příštích týdnech. Práce začaly na konci dubna a skončí koncem května. „Lokality, ve kterých rostou stromy určené k odbornému ošetření, už máme vytipované. Samotné zásahy provedou pracovníci specializovaných firem,“ sdělil náměstek primátora Bedřich Landsfeld, do jehož kompetencí patří životní prostředí.
Z naplánovaných lokalit byly už odborně ošetřeny stromy na náměstí Míru. Následovat budou dřeviny na těchto místech:
* ulice 2. května
* Nábřeží – Zálešná a Podvesná
* park u autobusového nádraží
* ulice Březnická (převážně levá strana)
V průběhu příštích tří let dojde ve Zlíně k odbornému ošetření asi tří tisíc stromů. Odborných zákroků bude asi čtyři tisíce. „Na některých stromech počítáme s více zákroky,“ doplnil Ivo Divoký, vedoucí Odboru městské zeleně magistrátu, který se péčí o dřeviny ve městě zabývá. Ošetřena bude i památná lípa, která roste ve Štípě u kostela, jde o jedince, který vyhrál první ročník ankety Strom města Zlína 2011.
Zdeněk Dvořák

0
Omezení venčících dnů v Útulku pro zvířata v nouzi ve Zlíně vyvolalo mezi veřejností negativní ohlasy, avšak ošetřovatelé útulku vidí tento krok jako smysluplný počin. Venčení útulkových psů pro veřejnost bylo dříve možné šest dní v týdnu. Pro provoz útulku byla taková četnost velmi vyčerpávající. Mnohdy nezbýval čas na kvalitní instruktáž, zájemci o adopci museli dlouho čekat a v neposlední řadě se museli ošetřovatelé potýkat s častými střevními komplikacemi psů po návratu z procházky způsobené krmením i přes výslovný zákaz. Tyto a další faktory vedly k rozhodnutí omezit venčení pro veřejnost na středu a dobu víkendu.
Zlínský útulek chce plnit svou úlohu svědomitě, změna by měla zvířatům přinést více pozornosti ošetřovatelů a také by se měl zvýšit zájem o adopci. I když byly návštěvní dny omezeny, jedná se stále o raritu služeb nabízených útulku pro zvířata. Venčení ve většině podobných zařízení není vůbec přípustné.
Útulek nově zavedl i dobrovolné příspěvky, které půjdou na zkvalitnění života zvířat. „Příspěvky jsou naprosto dobrovolné. Návštěvníci se nemusí bát, že by jim pejsek nebyl zapůjčen, pokud nepřispějí určitým finančním obnosem. Samozřejmě budeme rádi za jakoukoli pomoc,“  komentovala zavedení příspěvků provozovatelka zlínského útulku Danuše Šmigurová. Finanční prostředky budou užívány např. na nákup vakcín, operace, nebo nákup krmiva. Vedení zlínského útulku doufá, že příspěvky pomohou překonat nižší rozpočet a rostoucí DPH.
Tereza Vojáčková

0

V jakém zdravotním stavu je strom, který stojí před vaším domem nebo ve vaší ulici? Pokud je jedním z více než osmi tisíc, které má zmapované odbor městské zeleně magistrátu, můžete to zjistit po kliknutí na zelený banner Stromy pod kontrolou, který je umístěný vlevo na hlavní stránce městského webu www.zlin.eu. Po zadání klíčového slova Zlín se objeví fotografická mapa s červenými kolečky, které po rozkliknutí ukáží údaje o konkrétním stromu či stromech.

Databáze o zlínských stromech se neustále doplňuje a rozšiřuje. Cílem města je, aby v ní  bylo možné najít informace ke každému z asi sta tisíc stromů, které na území Zlína rostou. „Například letos rozšíříme databázi o dva až tři tisíce stromů,“ sdělil náměstek primátora Bedřich Landsfeld, do jehož kompetencí patří životní prostředí. „Než zmapujeme všechny stromy, tak to bude ještě několik let trvat. Rozhodně je to ale náš cíl,“ potvrdil Ivo Divoký z odboru městské zeleně magistrátu, který se tímto projektem zabývá.

Projekt nazvaný Stromy pod kontrolou, jehož hlavním výstupem je internetová databáze, je celorepublikový. V současnosti nabízí detailní informace o více než 420 tisících stromech. Informace o stromech jsou na portále u většiny z nich kompletní. U každého zmapovaného stromu se zájemce dozví údaje o druhu, věku, výšce nebo vývojovém stádiu, ve kterém se dřevina nachází. Důležitou informací je také perspektiva, jakou před sebou strom má, doporučená technologie ošetření či kácení nebo třeba datum poslední kontroly. Tyto informace mohou poskytnout laické veřejnosti vysvětlení některých nezbytných zásahů prováděných na stromech rostoucích v okolí jejich bydliště. Monitoring také může pomoci předcházet tragédiím spojeným s pádem starých a nemocných stromů, jako tomu bylo ve Zlíně v roce 2009, kdy strom zabil dva školáky.

Žít a nechat žít. To je pravidlo, kterým by se měl člověk řídit ve vztahu ke svému okolí. Bohužel si to uvědomuje zpravidla až příliš pozdě. Tak tomu bylo například u velkých šelem na území naší republiky, které byly v devatenáctém století zcela vyhubeny. V několika posledních desetiletích se rys ostrovid, vlk obecný a medvěd hnědý do našich krajů vracejí. Jak se k nim budeme chovat dnes? Patří velké šelmy do naší přírody? Rozhodně patří a nebýt lovecké vášně minulých století neměli bychom příležitost si takové otázky klást. Obavy ze dvou nebo možná pěti mědvědů, kteří se vyskytují v Beskydech jsou zbytečné. Medvěd, ač šelma, je hlavně všežravcem a podle analýz trusu jsou hlavní složkou jeho potravy – světe div se – mravenci. Nebezpečí před časem přinesl jen cirkusový medvěd vypuštěný do přírody. Zvíře putovalo po moravě a bylo nakonec usmrcen skupinou vesnických lovců. Tento jediný medvěd způsobil za pár měsíců škody ve výši, které všichni ostatní divocí medvědi u nás nedosáhnou ani za dvacet let. Škody na ovcích, za jejichž původce jsou označováni vlci, jsou z valné části prokazatelně výsledkem touhy pastevců po státních náhradách. A počet rysem stržených kusů přemnožené spárkaté zvěře je zanedbatelný. Každá velká šelma vždy raději uteče než by zaútočila byť na neozbrojeného turistu a v přírodě neškodí o nic víc než kterýkoli lovec. Přesto se až třetina  myslivců přiznává že ví o případu nelegálního lovu těchto zákonem chráněných zvířat. Kdy dospěje kultura české myslivosti úrovně našich západních sousedů, kdy úcta k prostředí a vzácnému druhu převáží nad strachem a touze po trofeji, to jsou otázky, které zodpoví následující roky. O vývoji situace budou nejlépe informovat počty velkých šelem na našem území.

„Not in my backyard“, zkráceně nimby, je anglický pojem označující bohužel přístup většiny společnosti. Pokud by se rozdávaly odznaky nimby, mnoho Čechů by se jím mohlo „pochlubit“. Takový nimby člověk se pozná snadno. Zeptáte-li se ho na globální oteplování, odpoví vám, že u něj doma je zrovna větší zima než loni, a tak by nějaký ten stupeň dva navíc docela přivítal.

Dívá-li se v televizi na hořící skládku pneumatik u Liberce, libuje si, že bydlí v Hodoníně. Rozšiřování pouští je pro něj nepodstatnou informací, vymírající druhy obojživelníků jsou pro něj „blbý žáby a dobře jim tak“ a degenerace odrůd banánů jej začne zajímat až ve chvíli, kdy v obchodě banány podraží. Možná, že v tom někdo pozná souseda, známého nebo i sám sebe. „Může se dít cokoli, dokud to není na mým dvorku, tak mě to nezajímá,“ říká si nimby člověk, když umývá své auto saponáty u pole za vesnící, a netuší, že si tím znečistí vodu ve vlastní studni. „Znečištěný ovzduší?“ ptá se nimby, „mně se dejchá dobře, takže budu topit uhlím dál a nějaký problémy ať si řeší moje vnoučata, to už mě dávno nebude zajímat.“ „Proč mám třídit odpad? Stejně to nikdo nedělá a jeden člověk už to nevytrhne, tak co,“ říká si nimby a doufá, že má pravdu. Takové myšlení a chování je tristní, leč běžné. Externalizace neboli převedení dnešních nákladů a problémů na budoucnost je o to horší, vyskytuje-li se v nejvyšší politice. Investuje-li stát do problematických projektů s nadějí, že budoucí generace budou chytřejší a bohatší a vzniklé problémy vyřeší, odkazuje se tak sám ke zhoubné spirále zadlužení a přehazování pomyslené horké brambory. Podceňování moci jednotlivce je také jeden ze symptomů nimbysmu společnosti. Vždyť co je to společnost, pouze soubor jednotlivců. A když každý jeden bude sám za sebe např. třídit odpad, bez ohledu na to, jestli to dělají i druzí, bude nakonec třídit celá společnost. „Mysli globálně, jednej lokálně,“ je v tomto případě heslo zcela na svém místě. Když naše babičky přestanou topit uhlím, bude se o něco lépe dýchat babičkám v Krčmani zrova tak, jako babičkám v Torontu. Samostatný člověk, který jedná v rámci svých možností, přispěje ke zlepšení celosvětové situace. Ne všechny problémy mohou řešit jen vlády, a jde-li o problémy životního prostředí, je právě na domácnostech, aby se zapojily, protože jejich životní prostředí je to, oč tu běží.