Home Publicistika

Nejen o kožiších, sbírání odpadků a splněných snech jsem si při nedávných oslavách ve Zlatém jablku měl možnost popovídat s Leošem Marešem. Rozhovor jsme stihli v zákulisí přímo mezi jednotlivými bloky programu. Byl velmi vstřícný, sympatický a jeho odpovědi mají hlavu a patu (posuďte sami). Při interview jsem si potvrdil svůj dřívější dojem, a sice ten, že Leoš Mareš to má v hlavě dobře srovnané a není žádná namistrovaná primadona.

„Jistě žili po svém, jednoduše. Byl to jejich život a většina ani o lepším nevěděla, natož aby po něm toužila a chtěla něco měnit. Na co taky? Kopce, lesy i půda, kterou si od hor a lesů půjčili, jim dávala málo, ale to málo bylo vším, co potřebovali. Hofer, jak je znát z jeho článků, cítil sounáležitost s krajem, do kterého se dostal víceméně za trest. Postupně objevoval jeho kouzlo, a také něco, co mu pod vousy moc nešlo – čarování, magii a Bohyně.“

 
Lukáš Hejlík je známý herec, milovník jídla a protagonista projektu Listování.  Za sebou má studium na Obchodní akademii v Lounech a později na Vyšší odborné herecké škole v pražské Michli. Po absolvování dostal angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Za dva roky odešel do Městského divadla Brno, kde také získal angažmá. Kromě Listování, které sdružuje několik herců z českých divadel a ve formě čteného divadla působí v několika českých městech se věnuje také Gastromapě Lukáše Hejlíka.

Zdroj: FB MDZ

Dnes v 19:00 se před zraky vyprodaného sálu Městského divadla ve Zlíně začal odvíjet děj volného pokračování nekorektního kabaretu Ovčáček čtveráček. Nevšední inscenaci opět s humorem uvedl ředitel divadla Petr Michálek. K již známým postavám české politické scény přibyly další a tak na zlínském jevišti defiloval nejen Ovčáček, ale také Babiš, Sobotka, Zaorálek, Jílková, Kocáb, Moravec a další. Na světě je politicky nekorektní tingl tangl Ovčáček Miláček.

Vizovice mají svoje Trnkobraní a Masters of Rock, do města se sjedou desetitisíce lidí, kteří tam několik nocí užívají nejrůznější látky a chovají se mnohdy nevybíravě. Místní to ale chápou a těch pár nocí v roce přetrpí, protože ví, že díky těmto akcím se jinak nevýznamné městečko dostává do povědomí celé republiky i přilehlých zemí. Ve Vroutku u Podbořan se každé léto díky festivalu Rock for Churchill zvýší na jeden den počet obyvatel o 400% z původních 1800 až na 8000, ale vroutečtí to tolerují, protože jejich milovaná obec se díky tomuto festivalu stala milovaným místem i pro tisíce jiných lidí a získala si své místo na mapě. Vroutek teď zná celá republika, ale ruku na srdce, kdo ví něco o oněch Podbořanech (mimochodem čtyřikrát větších)?