Home Štítky Posts tagged with "afrika"

afrika

0

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně si v letošním roce připomíná výročí první cesty inženýrů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda do Afriky a Ameriky. V sobotu 22. dubna, přesně v den, kdy cestovatelé před 70 lety vyrazili na svou první expedici, je pro návštěvníky 14|15 Baťova institutu připraven bohatý program nazvaný Hurá do Afriky. Lidé se mohou těšit na výstavy fotografií a dokumentů, stereoskopy, přehlídku veteránů nebo komentované prohlídky.  V rámci oslav jsou připraveny i přednášky a den otevřených dveří v depozitáři Archivu H+Z v Otrokovicích.

0
Zdroj: bontehsblog.com

Zdroj: bontehsblog.com

Právníci v Kamerunu již před týdnem zahájili poklidný protest ve snaze o dosažení rovnoprávnosti mezi anglofonní a frankofonní částí země. Poté, co byla jejich snaha potlačená zásahem policie ve městě Buea, přidali se k nim i učitelé. Původně zamýšlená klidná akce se ale postupně mění v agresivní pouliční demonstraci. Mladí chlapci a muži ve věku přibližně od patnácti do třiceti let vyšli o víkendu do ulic s klacky v ruce a dnes už vyměnili klacky za nože a mačety. Policie a armáda se snaží situaci uklidňovat, už ale došlo i na střelbu.

Martin Mikeš z neziskové organizace Kedjom-Keku, který vede školu a žije v oblasti Bamenda se svou manželkou a bezmála dvouletým synem, situaci sleduje přímo z první ruky.

0

zdroj: archiv cestovatelů
Pro někoho je ukazatelem kvality dovolené počet hvězdiček hotelu a pro jiného zase pocit svobody, setkávání se s místními a netradiční zážitky z druhého konce světa. To vše s krosnou na zádech. Mladí cestovatelé Dominik Ilichman a Adam Hofman propagují low cost cestování a boří mýty kolem něj. Za poslední dva roky procestovali devět zemí na třech kontinentech. Loni přivezli z dvouměsíční cesty dokument Asie v ponožkách, při jehož premiéře zlínský klub doslova praskal ve švech. Letos zase strávili léto v Africe a teď jsou zpět s dokumentem Afrika v mrazu a v ponožkách. Míra motivace, kterou vám jeho shlédnutí přinese, je stejná jako u toho loňského. Samotný dokument je však jiný, má nápad a nutí k zamyšlení.

0

 Foto: Kedjom-Keku

Prvního prosince 2014 zachytila fotopast, umístěná českými aktivisty z organizace Kedjom-Keku v Bamendských horách v Kamerunu, záběry šimpanze. Jednalo se o dospělého samce šimpanze Pan troglodytes ellioti, který je nejohroženějším poddruhem na světě. Od posledního zaznamenání přítomnosti šimpanzů v této oblasti přitom uběhlo více než čtrnáct let. Chlapci a děvčata z Kedjom-Keku z.s. sice nejsou ze Zlínského kraje, ale před nějakým časem jim redakce Zlínského nočníku uspořádala přednášku ve Fryštáku a ve Zlíně, a tak je rádi opět podpoříme v jejich chvályhodné činnosti.

Lokalita v horské oblasti regionu Kedjom-Keku (v překladu „lidé z lesa“) patří díky zbytkům původního lesa mezi třicet míst s nejvyšší biodiverzitou na planetě, kterým se říká biodiversity hotspots. Česká nezisková organizace Kedjom-Keku vede aktivity na záchranu mlženého lesa ve stejnojmenné oblasti Kamerunu již od roku 2010.

 „Nebylo to poprvé, co za mnou přišel některý z našich horských sousedů a vyprávěl mi o tom, jak viděl několik šimpanzů v lese za svou chýší. Vydal jsem se popsaným směrem se dvěma fotopastmi, které jsme dostali darem od Liberecké Zoo. Les, ve kterém se šimpanzi měli nacházet znám velmi dobře. Lidoopi se tam v období sucha vypravují pro svou oblíbenou pochoutku, kterou jsou fíky. Uprostřed nevelkého fragmentu horského lesa jsem kamery nainstaloval a šel domů“ popisuje předseda organizace Kedjom-Keku Martin Mikeš, situaci, události, které předcházely objevu.

„Po třech dnech jsem šel fotopasti zkontrolovat. Byla to čistá nedočkavost a netrpělivost. Past by měla být v lese alespoň dva týdny. Tři roky jsme se o to snažili a teď se to povedlo. Byl tam, obrovský samec. Na záběrech mu sice chybí hlava, ale aspoň teď víme, že je příště potřeba umístit kameru o něco výš,“ líčí svůj úspěch Mikeš.

Význam objevu doceňují i odborníci

„Šimpanzi hrají důležitou roli v tropických pralesních ekosystémech, například při šíření semen stromů. Pan troglodytes ellioti patří mezi nejméně početné poddruhy šimpanzů v celé Africe. Vyskytuje se jen na několika místech v Nigerii a Kamerunu, proto je objev nové populace tohoto poddruhu v Kedjom-Keku významný. Z důvodu ztráty původního prostředí a rozšiřujících se lidských aktivit se předpokládá, že Pan troglodytes ellioti prodělal v posledních dvaceti až třiceti letech významný pokles početnosti (maximální odhad populačního poklesu během tří generací převyšuje 50%). Ačkoli jsou důvody poklesu tohoto poddruhu celkově známé, rozhodně nedochází k jejich zastavení a zvrácení situace. Z těchto důvodu je ochrana populace a celého ekosystému zásadní,“ uvádí Mgr. Klára J. Petrželková, PhD. z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

„První důkaz přítomnosti šimpanzů v Kedjom-Keku po mnoha letech rozpoutal diskuzi a hlavně velkou záchrannou akci. Sešli jsme se hned se zástupci několika kamerunských neziskových organizace, zástupkyní ministerstva lesa a životního prostředí i novináři a začali jsme jednat. Teď je to už jen na nás a my věříme, že šimpanzi budou v Kedjom-Keku prospívat,“ říká Mikeš.

Zástupkyně kamerunského Ministerstva lesa a životního prostředí Grace Mbah se k objevu a dalším plánům českých aktivistů vyjádřila pozitivně. „Plně podporuji tuto iniciativu a těším se na další spolupráci,“ uvedla na setkání s médii Mbah.

Organizace Kedjom-Keku již pátým rokem podniká v Kamerunu kroky na záchranu původního pralesa. Její členové postavili a provozují ve vesnici Big Babanku (anglický ekvivalent Kedjom-Keku) školu a v české republice se pravidelně koná akce s názvem Voda pro Kamerun. Letošní třetí ročník začíná 22. března, kdy se v kavárnách a restauracích po celé České republice začne prodávat litr kohoutkové vody za dvacet korun. Za každou dvacetikorunu pak Kedjom-Keku vysadí v Kamerunu jeden strom na záchranu šimpanzího habitatu. Hlavním partnerem akce Voda pro Kamerun je Česká koalice na záchranu biodiverzity (CCBC).

Tento text byl publikován díky podpoře:

Venkovský grafik

Pokud se chcete stát partnerem některého příspěvku nebo rubriky, napište nám na email: redakce@zlinskynocnik.cz/web

 [youtube]https://www.youtube.com/watch?v=4pLmQpERF-k[/youtube]

Více informací najdete na http://www.kedjom-keku.com

0

autor: Jan Švec

Nabitý víkend nachystali zaměstanci centra Zlaté jablko ve Zlíně. Na sobotu 25. října připravili speciální prodlouženou verzi nočního nakupování zvané Long shopping night. Návštěvníky čeká už od odpoledních hodin řada akčních nabídek, pestré aktivity pro děti a originální gurmánské a barmanské zážitky. Večerním programem provede moderátorka Gabriela Partyšová, která v 19 hodin přivítá na pódiu exkluzivního hosta – skupinu 4tet Jiřího Korna. Po jejich hudebním vystoupení zahájí uvaděčka módní taneční show s Miss Earth 2012 Terezou Fajksovou, při které diváci uvidí aktuální kolekce letošního podzimu. Mezi jednotlivými módními bloky bude potom na pódiu k vidění i barmanská show mistra světa v míchání nealko nápojů a barmana roku Achima Šipla nebo žhavé taneční vystoupení u tyče.

„Chtěli jsme přinést nejen atraktivní zážitky pro každého, ale také možnost využít akčních nabídek u jednotlivých prodejců v delším časovém úseku. Tak, aby lidé stihli během night shoppingu nejen nakupovat, ale mohli se také pobavit nebo si třeba nově užít i originální gastronomické zážitky,“ vysvětlil prodloužení oblíbené akce ředitel centra Jiří Kratochvíl.

I přes svůj název startuje Long shopping night už v 15 hodin halloweenským programem s kouzelníkem Jirkou Hadašem, který doprovodí i další aktivity pro děti jako je malování na obličej, bubble show, dílničky pro děti či modelování z balónků.

V programu se najde vyžití i pro gurmány. Kuchyni restaurace TamTam totiž pouze pro tento den ovládne Miroslav Husák – držitel řady prestižních ocenění a špičkový brněnský šéfkuchař, který vařil i pro Její Veličenstvo královnu Alžbětu II., papeže Benedikta XVI., české prezidenty a další VIP osobnosti. Se svým neméně slavným kolegou Stanislavem Zukalem připravil originální tříchodové degustační menu, které od 18 hodin mohou ochutnat hosté restaurace v horním patře. Kdo by však rád zažil ještě něco víc netradičního, může se těšit na degustaci molekulární gastronomie v podání Achima Šipla nebo prezentaci světových značek doutníků. Celá show končí hodinu před sobotní půlnocí.

Hned v neděli je na pořadu další akce, tentokrát především pro děti. Malí návštěvníci se mohou těšit na povídání s cestovatelem a dobrodruhem Richardem Jaroňkem. Jeho vyprávění o Africe začíná ve 14 hodin v největším sále multikina Golden Apple Cinema. Cestovatel diváky mimo jiné naučí poznávat stopy a kůže jednotlivých zvířat. Povídání je určeno pro děti od čtyř let, ale leccos zajímavého se mohou dozvědět i dospělí.

0

zdroj: Kola pro Afriku, o.p.s.

Zájem a ochota Zlíňanů pomoci lidem v africké Gambii darováním kol prudce roste. Zatímco během loňského prvního pokusu v rámci projektu Kola pro Afriku věnovali šedesát tři bicyklů, letos už to bylo dvě stě patnáct kol.

„S tak velkou ochotou jsme ani nepočítali, i když už napoprvé se ukázalo, že Zlíňané pomáhat umějí. Všem sto šestatřiceti dárcům moc děkujeme,“ vzkázal radní Josef Novák, do jehož kompetencí patří cyklodoprava.

Sběr nepotřebných, starých nebo nefunkčních bicyklů radnice opět pořádala ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Kola pro Afriku. Počet darovaných bicyklů byl nakonec tak velký, že pro ně musely jet Technické služby Zlín, které je bezplatně převážely z náměstí Míru k dočasnému uskladnění v areálu DSZO, hned několikrát. „Počítali jsme tak s jednou jízdou, ale nakonec bylo plných šest kontejnerů,“ spočítal ředitel Technických služeb Zlín František Kostelník.

Kola ze Zlína nyní prohlédnou a případně opraví a dovybaví technici, poté je čeká odeslání do Gambie. Tam je dostanou děti, které bydlí daleko od svých škol. „Děti si darovaná kola půjčují od školy, v jejímž majetku bicykly zůstávají. Vzdálenosti do školy, které se jeví bez kola jako nepřekonatelné, jsou v rozmezí od osmi do patnácti kilometrů.  Bez kol by se do školy dostávali žáci těžko,“ upozornil ředitel společnosti Kola pro Afriku Roman Posolda.

0

Ze Zlína poputuje dětem z africké Gambie celkem třiašedesát kol. Právě tolik jich věnovali obyvatelé města minulý týden v rámci Evropského týdne mobility.

Sběr nepoužívaných, starých nebo nefunkčních byciklů uspořádala obecně prospěšná společnost Kola pro Afriku ve spolupráci s radnicí. „Sbírka ve Zlíně poukázala na dobré srdce lidí, kteří se chtějí rozdělit ve prospěch někoho druhého. Třiašedesát darovaných kol pro děti v Gambii je krásný počin! Jsme vděční všem dárcům a také děkujeme iniciátorům akce, magistrátu města Zlín,,“ vzkázal Roman Posolda, ředitel pořádající společnosti. Výsledek akce si pochvaluje i magistrát. „Počet darovaných kol nás velmi mile překvapil, za všechny děkujeme. Ukázalo se, že tahle akce má smysl a proto ji určitě ještě zopakujeme,“ prohlásil radní Josef Novák, do jehož kompetencí patří cyklodoprava.

Kola ze Zlína budou nyní prohlédnuta a případně opravena a dovybavena, poté je čeká odeslání do Gambie. Tam je dostanou děti, které bydlí daleko od svých škol. „Děti dostávají darovaná kola zapůjčena, ta zůstávají v majetku školy. Vzdálenosti do školy, které se jeví bez kola jako nepřekonatelné, jsou v rozmezí od osmi do patnácti kilometrů.  Bez kol by se do školy dostávaly těžko,“ upozornil Posolda.

Rozhovor s Romanem Posoldou najdete v aktuálním tištěném vydání Zlínského nočníku.

0

Před více než rokem Roman Posolda z Kroměříže společně se svým kamarádem Romanem Gazdou založili organizaci Kola pro Afriku. Sbírají darovaná kola, opravují je a posílají dětem do Gambie, chtějí jim tak usnadnit cestu ke vzdělání. Na prvních téměř čtyř stech kolech už jezdí děti v Gambii. Nyní se chystají poslat na černý kontinent další osm set.

 

Co je cílem projektu Kola pro Afriku?

Hlavním cílem je pomoci africkým dětem snáze se dostávat do školy. Jízdní kolo je udržitelným dopravním prostředkem a zároveň je jakýmsi stavebním kamenem pro most, který byl vystaven díky dobré vůli dárců z České republiky. Dárcovství a dobrovolnictví je další a možná ještě větší dílčí cíl projektu Kola pro Afriku. Podpora otevřené občanské společnosti, to je důležitý bod celé iniciativy. Nejen, že děti v Africe mohou do školy, ale také lidé naší země dostávají zpět mnoho dobrého, díky vyslané dobré vůli, díky otevřeným srdcím. Velmi dobře tento praktický ideál charakterizuje myšlenka bývalého olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana, působícího také v Kroměříži: „Mám, co dal jsem druhým“.

Jak vás vlastně napadlo založit společnost Kola pro Afriku?

Těch impulsů bylo hned několik. Prvním byla má cesta kolem světa na kole 1997-1998. Zásadní byl také šestiletý pobyt v Anglii, práce ve waldorfské oblasti města Stroud v hrabství Gloucestershire a angažování se v tamních dobrovolnických projektech, jako jsou aktivity anglické organizace Jole Rider, která posílá darovaná kola do Gambie již sedm let. Jistou měrou mě ovlivnila i práce v Greenpeace, kde jsem fungoval jako akční koordinátor

Co však bylo tím hlavním, klíčovým bodem?

Rozhodně setkání s Richardem Gazdou, spoluzakladatelem projektu. Potkali jsme se dvakrát v Anglii. Je to člověk, který umí sen přetavit ve fungující skutečnost. S Richardem jsme odjeli společně na konci roku 2011 do Gambie zažít, jak je darované kolo pro tamní děti užitečné.

Také se celý život orientuji na dění kolem a snažím se věci řešit a vyhovět druhým. Nemám rád vymýšlení, proč něco nejde udělat či zkusit. Na Kolech pro Afriku je vidět, že to jde. A také mám kolo moc rád. Je to svobodný dopravní prostředek, doveze vás, kam vám síly stačí. Dříve jsem strávil kus života na kole, nyní paradoxně už moc nejezdím.

Afrika je obrovská, proč jste si zvolili za zemi, které budete pomáhat právě Gambii?

Gambii jsme si vybrali z důvodu již existujících vztahů. Spolupracujeme nyní se stejným koordinátorem jako Jole Rider, Babucarrem Boyo Tourayem. To je velmi důležitý člověk v projektu. Díky němu máme jistotu, že se kola neztrácí, a dostanou se až k dětem. Existuje ještě organizace Bicycles for Humanity, ti pomáhají zase v jiných zemích s darovanými koly. Česká republika je devátou zemí světa, která posílá darovaná kola do Afriky. V posledních dnech začínáme spolupracovat i s neziskovou organizací Save Elephants v Čadu, kde se český student Arthur Sniegon snaží pomáhat zachraňovat slony před pytláky. Chtěl by vybavit strážce koly, aby mohli být pytlákům co nejúčinněji na stopě. Zamýšlíme odeslat v první fázi přibližně dvě desítky kol. V tuto chvíli je v Čadu již šest bicyklů od českých dárců.

Jiný kontinent znamená i jinou kulturu. Čím vás Gambie ohromila?

Poslední návštěva Gambie byla tou první předávací. Po roční práci mnoha lidí, převážně dobrovolníků jsme se s koly octli v Africe. Bylo to jako krásný sen, který žijete. Byla to radost, vzrušení a dojetí při předávce dětem přímo ve škole. Při předávání kol jsem stál trošku vpovzdálí a myslel na lidičky, kteří se projektu u nás věnují, na dárce kol, na velkou spoustu dobrovolníků, kteří za tím stojí.

Co mě vždycky v Gambii dostane, je jejich pozitivní přístup ke všemu. Také vřelost přijetí, žádná hra rolí, ale opravdovost lidí, opravdové vztahy, srdce na dlani. Není to zištné, je to opravdové. Místní lidé mají pořád úsměv na tváři. Neustále chtějí pomáhat a být při tom. Je pro nás radost spolupracovat s nimi a společně něco tvořit pro jejich děti.

Jsou ale i mnohá drobná překvapení, myšky běhající v noci po zádech, krajta v křoví kousek od nohy. Velmi mě překvapilo místní hnutí za zákaz ženské obřízky, které iniciovaly samotné ženy, které obřízku dříve vykonávaly. V Gambii je obřízka velmi rozšířena (týká se 60 až 90% dívek a žen), hnutí usilující o zakázání tohoto rituálu v posledních letech díky místním iniciativám sílí.

Lidé u nás chápou kolo většinou jako prostředek pro sport a zábavu. Co však znamená pro africké dítě?

Kolo je dopravní prostředek na cestu z bodu A do bodu B. To je shodné v podstatě kdekoliv. V projektu Kola pro Afriku je však bicykl soiučasně prostředníkem vztahu lidí. Vyjadřuje akt darování, akt lásky od člověka k člověku, a to mě na projektu vzrušuje. Je to víc než jen odeslání kola tam, kde se nemohou dostat do školy. Je to poselství. A to poselství se vrací zpět se zprávou, vy jste v malé evropské zemičce moc prima lidi. Ta dobrá energie, kterou darovaná kola přináší na obě strany, do Gambie i zpět do Česka je životodárná pro narovnání atmosféry, kterou tu zamořují nezodpovědní politici a ti, kteří to s touto zemí nemyslí úplně nejlépe.

Ale zpět k otázce, darované kolo je pro děti na cestu do školy, lze na něm vozit vodu i dřevo na vaření. Díky dosaženému vzdělání mohou děti, až jednou povyrostou, mít práci, kterou v současnosti v některých oblastech Gambie nemá až 80% práce schopných lidí.

Angažujete se v neziskové organizaci s tím je jistě spojena spousta překážek, které musíte překonávat. Co vás v současné chvíli nejvíce trápí?

Práce v neziskové oblasti je životní styl a cokoliv je na této cestě, je nutné se s tím vyrovnat, v podstatě to žít a nejlépe prožít. Jako nelze přeskakovat určité životní etapy, tak myslím, že i v neziskovce jako jsou Kola pro Afriku má vše svůj plynulý vývoj. Můžeme si stěžovat na nedostatek financí na posílání opravených kol v kontejneru do Gambie, což je nejdražší část projektu. Spíše bych ale chtěl vyzdvihnout to, co je na projektu pozitivní, tedy zapojení široké veřejnosti i dětí, které se ve svých školách účastní sběru kol, dále si vážíme věrnosti, dárců i zřizovatelů dobrovolných sběrných míst a dopravců. První kontejner s 350 koly již do Afriky dorazil. Nyní jednáme o podpoře pro odeslání dalších dvou kontejnerů s 800 koly. Spolupracujeme dokonce s věznicí v Heřmanicích, kde odsouzení opravují darovaná kola.

Přáli bychom si hlubší propojení s firmami i veřejností v souvislosti s odesíláním kontejnerů. Pro představu poslat jeden kontejner s 400 koly přijde přibližně na sto tisíc korun.

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=dxdEzXNLJYA[/youtube]

Jak často byste chtěli kola posílat? Kdy se vypraví ten další?

V tuto chvíli to vypadá na frekvenci jednou za půl roku. První kontejner odjel v březnu, další dva odesíláme začátkem října. Darovaných kol je spousta, frekvence odesílání se odvíjí od naší šikovnosti sehnat prostředky, respektive od ochoty těch, kteří chtějí a mohou projekt podpořit.

Přijali vás v Gambii s otevřenou náručí?

Po příletu se vždy zpomalí čas. To je moc příjemné narozdíl od našeho shonu. Přiletíte, letadlo zpomaluje až úplně zastaví, vystupujete na plochu letiště, je noc, teplý vzduch vás ofukuje a vy zavřete oči. Po chvíli je zase otevřete a jste tam a žijete to naplno, žijete Afriku naplno, nelze se schovat, jste součástí rodiny, za kterou jedete, tedy pokud nejedete do hotelu. To v případě Gambie nedoporučuji, neboť pak nejste v Gambii, ale jen v hotelu a hotely jsou všude skoro stejné. Gambie je pro mě pohlcující, vřelá, milá vděčná za dary, které od českých dárců přivážíme. Po pár chvilkách je jedno, že jste běloch, jste součást rodiny, máte místní jméno, od první návštěvy mi říkají Buba. Richard  se jmenuje podle místních Malang. Za darovaná kola jsou opravdu nesmírně vděční, o první předávce kol psala místní média, byla to velká sláva. Největší radost je stejně, když vidíte dítko na darovaném kole, které si jede do školy a má radost, že tam konečně může.

Kde byste rád viděl projekt za pět let?

Chtěl bych za sebe říct, že mám raději přítomnost, samozřejmě s vědomím, že přítomnost má blízko svou budoucnost. Mám přání, aby lidé měli chuť sdílet to, co mají, ale ještě více, aby chtěli vzájemně sdílet to, co žijí. Zájem o druhé ozdravuje naše prostředí, je nám společně líp a máme tím společnou přítomnost a také budoucnost. Potom je jedno, jestli je to v rámci projektu Kola pro Afriku nebo v rámci obce. Jsme všichni lidé, v darování a pomáhání je jedno, jestli máme mezi sebou vystavěné umělé politické hranice. Důležitá jsou otevřená srdce, pak se může stát mnoho dobrého.