Home Štítky Posts tagged with "Beskydy"

Beskydy

0

První soutěž tohoto roku bude mít spojitost s přírodou Beskyd. Ve hře jsou tři knihy Vlčí stopou od autora Richarda Sobotky. Nalákat vás na ni může třeba originální anotace knihy:

Kniha Vlčí stopou je příběhem hajného Sosnovce, který se navzdory neodmyslitelné pušce na rameni při dlouholetém soužití s přírodou řídí zásadou vše živé chránit, neboť nikdo nedal člověku právo svévolně ničit to, co sám nevytvořil. Dramatický a místy až dojemný příběh vrcholí střetem hajného a vlčího páru, kdy je hajný donucen porušit své zásady a použít pušku. Vyprávění o nezbytnosti vyváženého soužití lidí a zvířat ve volné přírodě je orámováno malebnou krajinou Beskyd.

Jeden výtisk této beletrie čeká na tři výherce, kteří, jako vždy, správně odpoví na soutěžní otázku a budou vylosováni. Otázka zní:

„Jak se jmenuje nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd?“

Odpověď na soutěžní otázku spolu s korespondenční adresou pro zaslání případné výhry zašlete na email: soutez@zlinskynocnik.cz/web a do předmětu zprávy uveďte heslo „Vlci“. V případě zaslání více odpovědí se stejnou korespondenční adresou budou do soutěže zařazeny jen dvě.

Vyhlášení vítězů se uskuteční v neděli 25. ledna. Jména výherců najdete na webu www.zlinskynocnik.cz/web v sekci Soutěže.

0

Původní a vzácné stromy se vrátí do beskydských lesů. Postará se o to rožnovská organizace Českého svazu ochránců přírody Salamandr. Snahou organizace je pomoci obnovit původní složení lesů v cenných částech Beskyd, které byly v minulosti pozměněny lesním hospodařením a kde některé druhy dřevin chybí. Složení beskydských lesů se totiž v posledních dvou stoletích výrazně změnilo. Jedlobukové lesy tvořící většinu rozlohy vystřídaly v průběhu času smrkové monokultury, výskyt původních druhů stromů se tak snížil až o 63%.

Výsadba nových sazenic začne na konci října ve vybraných lokalitách. Beskydské lesy tak znovu ožijí díky jedlím, bukům a obtížně pěstovatelným, zato dlouhověkým tisům v celkovém počtu více než deset tisíc stromů. Zároveň se navazuje na již dříve prováděné ochranné nátěry stromků, aby se tak zabránilo okusování nových sazenic zvěří. Tuto ochranu získá na třicet tisíc stromků. Všechny tyto aktivity navazují na dlouhodobou snahu organizace pomoci zachovat takové složení lesů v Beskydech, na které jsou vázány vzácné druhy rostlin a zvířat.

ČSOP Salamandr provádí výsadby obvykle na jaře na vybraných místech v nejcennějších částech Chráněné krajinné oblasti Beskydy. „Letos máme výsadby naplánovány v oblasti Smrku, Travného a Lysé hory, vzhledem k velkému jarnímu suchu jsme je raději přesunuli na podzim“, řekl Vojtěch Bajer, předseda organizace.

Pro tento rok se prozatím organizaci podařilo na výsadbu a ochranu původních dřevin v Beskydech získat podporu od několika velkých sponzorů. „Jsme rádi, že v době omezování veřejných výdajů na ochranu přírody, se nám podařilo získat více peněz, než v minulém roce. Máme tak větší možnost pečovat o cenné lesy Beskyd a zachovat jejich pestrost“, dodal Bajer.

Zdeňka Vaníčková

Žít a nechat žít. To je pravidlo, kterým by se měl člověk řídit ve vztahu ke svému okolí. Bohužel si to uvědomuje zpravidla až příliš pozdě. Tak tomu bylo například u velkých šelem na území naší republiky, které byly v devatenáctém století zcela vyhubeny. V několika posledních desetiletích se rys ostrovid, vlk obecný a medvěd hnědý do našich krajů vracejí. Jak se k nim budeme chovat dnes? Patří velké šelmy do naší přírody? Rozhodně patří a nebýt lovecké vášně minulých století neměli bychom příležitost si takové otázky klást. Obavy ze dvou nebo možná pěti mědvědů, kteří se vyskytují v Beskydech jsou zbytečné. Medvěd, ač šelma, je hlavně všežravcem a podle analýz trusu jsou hlavní složkou jeho potravy – světe div se – mravenci. Nebezpečí před časem přinesl jen cirkusový medvěd vypuštěný do přírody. Zvíře putovalo po moravě a bylo nakonec usmrcen skupinou vesnických lovců. Tento jediný medvěd způsobil za pár měsíců škody ve výši, které všichni ostatní divocí medvědi u nás nedosáhnou ani za dvacet let. Škody na ovcích, za jejichž původce jsou označováni vlci, jsou z valné části prokazatelně výsledkem touhy pastevců po státních náhradách. A počet rysem stržených kusů přemnožené spárkaté zvěře je zanedbatelný. Každá velká šelma vždy raději uteče než by zaútočila byť na neozbrojeného turistu a v přírodě neškodí o nic víc než kterýkoli lovec. Přesto se až třetina  myslivců přiznává že ví o případu nelegálního lovu těchto zákonem chráněných zvířat. Kdy dospěje kultura české myslivosti úrovně našich západních sousedů, kdy úcta k prostředí a vzácnému druhu převáží nad strachem a touze po trofeji, to jsou otázky, které zodpoví následující roky. O vývoji situace budou nejlépe informovat počty velkých šelem na našem území.