Home Štítky Posts tagged with "Pro děti"

Pro děti

0

Děti se včera loučily s létem v zahradě netradiční kavárny Slunečnice. Akci uváděl kouzelník a moderátor Jiří Hadaš, který děti vždy spolehlivě rozhýbal v taneční soutěži a potěšil balónkovými zvířátky. Zlínská hudební škola Yamaha se postarala o kulturní zážitek v podobě ukázek populárního zpěvu a své dovednosti předvedli i žongléři ze skupiny Ardor Viridis. Pro spokojenost dětí nechyběl ani skákací hrad nebo oblíbené malování na obličej.

Komentovat, označit přátele a udělit like můžete přímo ve fotogalerii na Facebooku.

 

[fbphotos id=519979638031780]

0

Slavnostní otevření mateřské školy ve Fryštáku se uskutečnilo ve čtvrtek před nově zrekonstruovanou budovou. Starosta města Lubomír Doležel seznámil návštěvníky s rekonstrukcí celé školky. „Myslím, že můžeme být s přestavbou více než spokojeni. Hlavním důvodem rekonstrukce byl nález nebezpečného azbestu, za jehož přítomnosti nelze provozovat školku. Nyni však máme hygienicky zcela nezávadný objekt. Na tuto opravu navázaly také stavební a technické práce, které vytvořily zcela novou budovu. Již potřeba zajistit jen vnitřní vybavení,“ doplnil Doležel. Pro veřejnost bylo připraveno také malé občerstvení a celý prostor byl otevřen k prohlédnutí. Na otevření školky se přišly podívat i rodiny s předškoláky. „Do školky se moc těším,“ řekla tříletá Viktorie Mahoťáková po prohlídce zrekonstruované budovy.

Komentovat, označit přátele a udělit like můžete přímo ve fotogalerii na Facebooku.

 

[fbphotos id=519523721410705]

 

0

Již po sedmé se v krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně uskutečnila večerní akce s názvem Po setmění. Celou akci uvedl Martin Pášma alias Kylián Ňůrala, dále byly na programu Knihovnické humoresky v podání amatérského divadla ASPIK, v nichž místní knihovnice převedly svůj divadelní talent, knihovnická dílna, výstavka Knihovny v knihách a také návštěvníkům zahrála kapela ZE-SWA-HOO-BAND ze zlínské školy umění, pod vedením Viktora Kozánka. Na půdě na děti čekalo strašidlo Karolína aka Zašívačka Regálová.

„Účastním se této akce každoročně, velmi se mi tu líbí,“ sdělila žákyně základní školy, Gabriela Jourová. Tak jako každý rok i letos se zúčastnily všechny věkové kategorie. „Určitě jsme s letošním průběhem akce velmi spokojeni, návštěvníků je hodně a dětem se program líbí.  Pokud to půjde, rádi bychom v této tradiční akci pokračovali i v nových prostorech, kde bude knihovna umístěna,“ doplnila pořadatelka a pracovnice knihovny, Pavla Gajdošíková.

Komentovat, označit přátele a udělit like můžete přímo ve fotogalerii na Facebooku.

[fbphotos id=518920134804397]

0

Neobvyklý zážitek nabídne ve středu od sedmi hodin večer zlíňanům Krajská knihovna Františka Bartoše. Už posedmé zve v rámci Týdne knihoven na akci s názvem Po setmění. „Tentokrát je program nazván Knihovna, toť chalupa kúzelná, a je věnován tajemnému světu knihoven“, uvedla ředitelka instituce, Zdeňka Friedlová. Kromě knihovního strašidla na půdě se návštěvníci se mohou těšit na kapelu ZE-SWA-HOO-BAND, Knihovnické humoresky v podání amatérského divadla ASPIK, Čtenářův sen a soutěž s kocourem Milošem nebo výstavu Knihovny v knihách. Večer zahájí Kilián Ňúrala alias Martin Pášma. Součástí programu bude i vyhodnocení soutěže Knihokvíz 2012 a odměnění vítězů.

Krajská knihovna v letošním roce také slaví kulaté výročí. Před deseti lety se z okresní knihovny přeměnila na krajskou a v současnosti je největší veřejnou knihovnou ve Zlínském kraji, ročně ji navštíví přes 300 tisíc návštěvníků, kteří si vypůjčí bezmála 1,3 mil. dokumentů.

0

Sobotní odpoledne přilákalo do Vlčkové desítky rodin s dětmi. Tamní lesík zaplnili čerti, loupežníci, princezny a nechyběl ani hejkal. Na stanovištích čekaly na malé dobrodurhy po splnění úkolu sladké odměny. V cíli pohádkové okruhu se pak mohly děti vydovádět na kolotoči a ve skákacím hradě, projet na koni nebo nechat si pomalovat obličej. Akci tradičně pořádá Spolek kulturního vyžití Vlčková.

Komentovat, označit přátele a udělit like můžete přímo ve fotogalerii na Facebooku.

[fbphotos id=498609546835456]

0

Desítky dětí si v sobotu užily zábavné odpoledne s pohádkovými postavami. Čerti a hastrmani čekali na svých stanovištích se soutěžemi o ceny, a celé rodiny navzdory horkému počasí, prožily osvěžující odpoledne. Akce se uskutečnila v režii obce, hasičského sboru a mateřské školy.

Komentovat, označit přátele a udělit like můžete přímo ve fotogalerii na Facebooku.

 

[fbphotos id=467787573250987]

0

Ve Zlíně se včera konal Dětský den, který doprovázela i prezentace Policie České republiky. Děti si mohly vyzkoušet helmy, obušky, nasednout na motorku či do policejního auta. Bylo k vidění i hasičské auto nebo historický policejní vůz. V rámci dětského dne vystoupila šermířská skupina Valmont a návštěvníci zhlédli ukázku profesionální sebeobrany i zadržení nebezpečného pachatele. Děti si zaskákaly v nafukovacím hradě a na trampolíně, vyzkoušely si simulátor nárazu nebo rotaci auta při nehodě. Podpisy na akci rozdával Antonín Tlusťák, vícemistr Evropy v Rally.

0

Tradiční Dětský den nad obcí Vítová u Fryštáku přilákal malé dobrodruhy z okolí. Na kopci byla pro děti připravená řada soutěží, projížďka na koních, malování na obličej, skákací hrad nebo prohlídka hasičského auta. Házelo se míčky, kopalo na bránu, střílelo z luku, a kdo přišel, měl o zábavu postaráno. Akci pořádalo občanské sdružení Dobrá nálada Vítová a mediálním partneem byl Zlínský nočník.

Komentovat, označit přátele a udělit like můžete přímo ve fotogalerii na Facebooku.

 

[fbphotos id=453219171374494]

S úspěšným skladatelem a bavičem Jaroslavem uhlířem jsem měl tu čest se setkat při jeho nedávném vystoupní pro děti v Městském divadle Zlín. Pan Uhlíř byl velmi sdílný a zábavný, zkrátka takový, jakého jej známe z obrazovky. V rozhovoru jsme se věnovali hudbě, zavzpomínali na jeho televizní působení i účinkování v divadle Járy Cimrmana.

Chybí vám pořady, jako byla Hitšaráda?

Jsem rád, že jsme s Karlem Šípem pracovali takovým evolučním způsobem, já jsem říkal, když jsme dělali napřed hitšarádu potom šarádu. Já jsem byl v roli herce a mě nejvíc baví muzika a Karla baví víc to povídání. Když ale najednou něco bylo každý měsíc, tak mě to opravdu zatěžovalo, takže to dopadlo tak, že já sem se začal věnovat té muzice a Karel v sobě objevil tu strašnou pohotovost. Já mám rád prostě muziku, ale jsem mu velmi vděčný, protože jsme spolu byli dvacet let a já jsem se naučil mluvit. Kdybych jenom zpíval a hrál písně tak by mi to musel někdo uvádět, ale takto si to člověk obstará sám.

Takže teď už byste do toho nešel?

No, nikdy neříkám nikdy. Když jsem měl třeba šedesátiny, tak poprvé v životě psali scénář Karel Šíp a Zdeněk Svěrák a v tomto jsme se setkali všichni tři tak to je taková radost. Takže nějaká taková věc může nastat.

Máte pocit, že ani k stáru nemáte o životě páru?

No, to máme společné se Svěrákem. On říká, že je to tak, že může být člověk tři sta let starý, ale stejně o tom životě nic neví. Teda teď už je mi to jasné, jak ten život kráčí, nestačím se jen divit, v tom starším věku si pak říkáte, hergot to jsem bambula

Který ze současných mladých českých hudebníků je pro vás nejzajímavější?

Mě se líbí, jako hudebník a dokonce jsme se seznámili na zlínsku, Tomáš Klus. Je to šikovný kluk, textařsky i herecky výborný. Já si dokonce pamatuju, že jsme tady byli v kině, bylo nějaké mecheche a já jsem tady požádal Tomáše Kluse, aby šel do Paraplete a on šel.

Co vám dává práce a účinkování s dětmi?

S dětmi to je výborné tím, že ony dodávají energii. Ale taky nemůžete jen tak jako brnkat a něco říkat, to říkám pořád, že děti jsou vynikající publikum, ale jsou nekompromisní. Dospělý, když se mu to nelíbí, tak odejde a nevíte o něm, kdežto to dítě to dá najevo, takže vás dotáhnou do určité úrovně energie.

Jak často se vídáte se Zdeňkem Svěrákem? Stíháte to i mimo práci?

No, se Zdeňkem se moc nevídáme, my třeba píšeme písničky po telefonu. Jednou se nám stalo, to ještě nebyl internet, že Zdeněk mi diktoval texty, na které  já sem dělal muziku a potom, když se to bylo natáčet, tak sem říkal: ježiši Zdeňku, já to mám pro sbor. To je důkaz toho, že jsme se třeba i půl roku neviděli.

Prý se Zdeňkem Svěrákem připravujete nějaký projekt, můžete prozradit něco bližšího?

Ano, ale nesmíme o tom mluvit. Ale Zdeňek pustil, tak já můžu pustit taky, že v tom figuruje jeho syn Honzík. A dál už nesmím.

Jaký je váš vztah k divadlu Járy Cimrmana?

Divadlo Járy Cimrmana je zajímavé tím, že ho znám od samého začátku. Divadlo začalo poprvé hrát v roce 1967 a my jsme tehdy jako první písničku se Svěrákem napsali Strašidýlko Emílek. Málo se ví, že já jsem byl dokonce členem Divadla Járy Cimrmana půl roku. Když jsem prošvihl první představení, tak udělali schůzi, že mě vyhodí a Zdeněk Svěrák říkal pánové ne, protože to bychom se museli vyhodit všichni navzájem. Takže jednou jo, ale když se mi to stalo podruhé, tak už jsem skončil.

Jak se vám hrál podruh Bárta v Záskoku?

Tenkrát byla doba, kdy jsme s Karlem dost ostře dělali Šarádu, a vím, že myslím Jarda Weigl, ten to nemohl pochopit a říkal „to musí být nějaký podvodník“, protože já jsem zjistil, že ten podruh Bárta v té hře má slovy pětadvacet vět v celých dvou hodinách a on říkal „člověče, když se dívám na televizi, tak brebentí celou hodinu a tady dvacet pět vět o on není schopen to udržet“. A pak jsme na to přišli. Když mám scénář a timing, tak to jde, ale když má člověk říct jednou za sto let větu, tak třeba oni hráli rychle a já jsem to řekl pomalu, nebo oni hráli pomalu a já jsem byl rychlý. Když mám mluvit hodinu tak to odříkám, protože to tempo si určuji sám, ale jakmile jsem v souboru a mám na něco odpovědět, tak je zle.

Co myslíte, že musí mít písnička, aby uspěla u dětského diváka?

Jo, tak to já nevím. My máme několik stejných věcí se Zdeňkem Svěrákem. Tak první je, že máme rádi naše učitele, což je Karel Hašler, Voskovec, Werich, Šlitr a Suchý. To jsou lidi, kteří psali pro lidi, aby si to mohli zpívat. Třeba je absurdní, abych viděl někoho hrát písničku Život je jen náhoda a dívat se do not nebo číst text. To znáte zpaměti. Ne, že by ostatní psali pro velbloudy, ale oni opravdu psali pro ty lidi. Tak to jsou naši vzorové. A co se týká dětského publika, tak my máme takovou filozofii se Zdeňkem Svěrákem, že dítě není rádo, že je dítě, to je jen náš omyl. Máme názor, že když se zeptáte desetiletého kluka, jestli je šťasten, že je mlád, tak kdyby vám odpověděl popravdě, tak si to nepřejte slyšet, protože on to dětství bere jako takovou šlamastiku. Co mě to potkalo, já už chci chodit za holkama a pivo pít a fotbal hrát, prostě vyloženě už chce být dospělý. Proto Zdeněk píše ty texty tak, že jsme si vědomi toho, že děcka vlastně nechtějí být děcka. Písnička nesmí být uňahňaná nebo se nesmí šišlat. To já vím, že moje tetička, když přišla a začala Jaroušku, tak já sem si říkal: co ode mě chce, že pořád šišlá, prostě neměl jsem z toho radost.

V jakou denní dobu se vám nejlíp skládá? Máte nějaký rituál?

Já jsem si vždycky myslel, že si budu muset pořídit barák, abych nerušil sousedy kdyby mě v noci něco napadlo. Ale pak jsem zjistil, že jsem vlastně unavený a že mě nic nenapadne. Takže já bych řekl, tak ihned po procitnutí, dokonce jdu někdy z postele rovnou k piánu. Nemůžu udělat třeba to, že bych se vyšel podívat do kastlíku, jestli nemám poštu, protože hrozí, že potkám sousedku a ona řekne to je počasí co, a ono už mě to vykolejí. Opravdu ihned po probuzení  jsem čerstvý a schopný něco dělat.

Máte nějakou osobní vzpomínku na Zlín?

Na Zlín mám několik vzpomínek. Tady třeba mě režisér Jirka Adamec požádal o spolupráci na pohádce Princezny jsou na draka, to je talková zajímavost. A spoustu věcí se tady vykonalo, spoustu filmových festivalů a se Zdeňkem Svěrákem jsem tu mockrát byli, takže tu mám spoustu vzpomínek.