Home Štítky Posts tagged with "hmyz"

hmyz

0

Ilustrační foto, zdroj: yummei.com

Blátoviště pro hry s vodou, hmyzí domečky, neobvyklé stromy, pouze přírodní materiály. Takové je zbrusu nové hřiště Baobab v areálu Mateřské školy Slovenská 1808. Otevírat se bude 1 října.

Mezi hřišti ve Zlíně je Baobab zcela jedinečný. „Nenajdete na něm žádný jiný materiál než přírodní, to byla naše podmínka. Také některé atrakce jsou výjimečné. Další podobné hřiště v našem městě není,“ upozornila ředitelka mateřské školy Jana Moučková.

Ze stavebního hlediska je hřiště hotové. Čas na dostatečné zakořenění nyní dostává nově zasetá tráva. K postavení hřiště výrazně přispěla dotace z Evropské unie. „Získali jsme z ní částku jeden a půl milionu korun. Určitě nám pomohla. Je dobře, že nemusíme spoléhat jen na vlastní zdroje,“ konstatoval primátor Miroslav Adámek.

Inspirací k pojmenování hřiště byl dětmi oblíbený příběh Malý princ, v němž se Baobab také vyskytuje. Nové hřiště pomůže přispět také k poučení předškoláků. Dozví se na něm spoustu zajímavostí ze života hmyzu, a to díky hmyzím domečkům. V nich budou drobní tvorové žít a návštěvníci ho budou moci pozorovat v jejich přirozeném prostředí.

0

Sběratelé, znalci a obdivovatelé hmyzu se setkali na pravidelné entomologické burze v prostorách sokolovny v Napajedlích. Burza slouží nejen k prodeji a výměně vypreparovaných exemplářů, nákupu pomůcek a odborné literatury, ale také se etablovala jako výstava, na níž mají laici možnost zhlédnout unikátní jedince z říše hmyzu. „Zážitkem byla pro návštěvníky určitě možnost prohlédnout si největšího brouka na světě, kterým je jihoamerický tesařík, Titanus giganteus, a zajímavé bylo i to, že se přímo v průběhu burzy líhli největší motýli světa, martináči Attacus atlas,“ uvedl pořadatel akce, Tomáš Vrána. Podle organizátorů byla návštěva solidní a na další podobnou akci přijedou broučkaři do Napajedel na začátku příštího roku.

Komentovat, označit přátele, sdílet a udělit like jednotlivým fotografiím můžete přímo ve fotogalerii na Facebooku.

 

 

 

[fbphotos id=527556797274064]

 

0

Jedinečnou možnost, jak se snadno zapojit do ochrany přírody na Valašsku, nyní nabízí nezisková organizace ČSOP Salamandr. Už od července totiž pořádá veřejnou sbírku na záchranu kriticky ohroženého motýla modráska černoskvrnného, do které je možné přispívat také pomocí dárcovských sms.

Modrásek černoskvrnný je vzácným druhem, jehož poslední životaschopná populace v České republice žije už jen na Horním Vsacku, v údolí Vsetínské Bečvy. Z tohoto důvodu věnuje rožnovská organizace zvláštní péči loukám, kde se modrásek vyskytuje. „Naši pracovníci vyřezávají zarůstající louky a kosí trávu, později počítáme i s pastvou ovcí. Tuto péči provádíme na místech, kde to má z pohledu odborníků pro modráska smysl,“ uvedl Vojtěch Bajer, předseda organizace.

ČSOP Salamandr věnuje „modráskovým loukám“ speciální péči již pěknou řádku let. Během té doby se podařilo zrealizovat několik projektů, zaměřených na záchranu modráska. „V současnosti čekáme na schválení projektu z Operačního programu Životní prostředí, abychom svou péči mohli dále rozšířit,“ doplnil Bajer. V letošním roce se navíc organizace rozhodla své úsilí o záchranu modráska doplnit veřejnou sbírkou. Do podpory sbírky se zapojilo i Muzeum regionu Valašsko, které pomáhá se zajišťováním její publicity.

Modráska může podpořit každý prostřednictvím dárcovské SMS ve tvaru DMS MODRASEK odesláním na telefonní číslo 87 777. Další možností jak přispět k záchraně vzácného motýla je zaslání libovolné částky přímo na sbírkový účet. Číslo účtu a více informací o fungování sbírky naleznete na stránkách Salamandr.info.  Získané finanční prostředky ze sbírky použije organizace na péči, která je potřebná k vytvoření vhodných podmínek pro život modráska.

Psáno pro roznovsky-prostor.cz

0

V úterý dopoledne byl městské policii ohlášen výskyt včelího roje na pozemku ve vlastnictví města. Hlídce strážníků se podařilo operativně vyhledat nejbližšího včelaře. Ten následně velmi ochotně a navíc s odborným komentářem včelí roj odchytil, za což mu patří naše poděkování.

V období od konce května a začátku léta je možné se poměrně často setkat se silně bzučícím útvarem visícím v koruně stromu či na keři. Včelí roj, který opustil svůj původní úl nebo hnízdní dutinu je velmi působivý a v mnoha lidech, kteří neměli možnost dovědět se o životě včel více, vyvolává obavy a pocit nebezpečí. Proto je dobré připomnět a vysvětlit, co to vlastně rojení včel je.

Jak uvádí např. web vcelky.cz, rojení včelstev je doprovodným projevem jejich množení. V určitém okamžiku začne být včelám úl nebo u divokých včel hnízdní dutina malá. Včely proto vystaví buňky pro budoucí matky. To, že se z vajíčka a následně larvičky stane matka a ne dělnice, je zásluha včel, které larvičce nabízejí nadbytek kvalitní potravy – mateří kašičky.
Současně včely přestávají krmit původní matku, která proto přestává klást vajíčka a stává se letuschopnou. Když je buňka s larvou budoucí matky zavíčkována, včelstvo se vyrojí. Znamená to, že zhruba polovina včel všech „profesí“ (létavky, kojičky, stavěčky, strážkyně, pátračky…) spolu se starou matkou vyletí. Těsně předtím si všechny odlétající včely naplní medné váčky („bříška“) medem z plástů – zásobí se na cestu. Matka je ale ještě špatný letec – usadí se někde poblíž úlu – na větvi. Včely se k ní srotí – vytvoří rojový hrozen. Ten na místě vydrží většinou několik hodin, ale stane se, že zůstanou den i dva. Včely pátračky mezitím hledají novou dutinu pro hnízdění. Jsou si schopné vzájemně „popsat“ jak která vypadá, jak je daleko a vyberou tak nejlepší možnou. Do té se pak celý roj přemístí a usadí se zde.

Pro laickou veřejnost je důležitá informace, že jsou včely v době rojení poměrně klidné a nemají tendenci bodnout.

Včely nebodají:

  • protože mají plné medné váčky (nasycený jedinec je klidnější)
  • protože nemají hnízdo, které by bránily (i jiní živočichové důrazně hájí hnízdo s potomky – mimo hnízdo jsou pak klidní)

Není-li člověk silně alergický je proto zcela zbytečné se rojících se včel bát, a to ať jsou ještě rozlítané či už semknuté do hroznu. Roj nakonec vždy sám odletí. Pokud se bojíte, nepřibližujte se k němu a pozorujte jej z povzdálí. Pokud vás zvědavost přemůže, pohybujte se pomalu a rozvážně.

Znáte-li včelaře ve vašem okolí, můžete jej o odchycení roje požádat. Informovat samozřejmě můžete pracovníky městského úřadu nebo služebnu městské policie, kteří ochotně poradí nebo v případě potřeby vše potřebné zajistí. Hasiče volejte jen v případě zcela výjimečné situace představující akutní ohrožení. A hlavně mějte vždy na paměti, že včela medonosná je nejdůležitějším opylovačem na zeměkouli, který si zaslouží naši péči a všemožnou ochranu. Bez včel by byl nejen náš svět, ale v prvé řadě i výběr ovoce a ostatních potravin nepředstavitelně chudší.