Home Štítky Posts tagged with "hory"

hory

0
Foto: archiv pořadatele

Foto: archiv pořadatele

Snow Film Fest nabízí už popáté výběr těch nejlepších zimních filmů oceněných na světových festivalech, ale i skvělé filmy z českých a slovenských expedic. Tyto snímky jsou o extrémním lyžování, zimním lezení, skialpinismu, horských expedicích a o překonávání zdánlivě nepřekonatelných překážek. Do Zlína festival přicestuje již 27. listopadu, a to konkrétně do Velkého kina. Začátek promítání celovečerního pásma krátkých adrenalinových filmů je v 18:00. Součástí doprovodného programu bude přednáška bratrů Švihálků o lyžování v Maroku.

Foto: archiv S. Freundové

Foto: archiv S. Freundové

Jen si to představte. Rozhodnete se vydat na cestu po Kyrgyzstánu, a po příletu do Biškeku zjistíte, že vám aerolinky ztratily krosny, jste sami někde uprostřed Asie bez věcí a člověk, u kterého jste měli spát, na vás nečeká. Zkrátka idylka jak vyšitá. Pro Sabinu Freundovou z Valašského Meziříčí, která jak sama o sobě tvrdí, je typický městochodič, to ale nebyl žádný problém. Zvládla spolu s kamarádkou pokořit čtyřtisícovku, i když na chození po horách moc není. Osmého října Nočník uspořádal promítání ve Zlíně, kde Sabina o své cestě vyprávěla a pro velký zájem vám nyní přinášíme rozhovor a také fotogalerii z cesty.

0

 Foto: Kedjom-Keku

Prvního prosince 2014 zachytila fotopast, umístěná českými aktivisty z organizace Kedjom-Keku v Bamendských horách v Kamerunu, záběry šimpanze. Jednalo se o dospělého samce šimpanze Pan troglodytes ellioti, který je nejohroženějším poddruhem na světě. Od posledního zaznamenání přítomnosti šimpanzů v této oblasti přitom uběhlo více než čtrnáct let. Chlapci a děvčata z Kedjom-Keku z.s. sice nejsou ze Zlínského kraje, ale před nějakým časem jim redakce Zlínského nočníku uspořádala přednášku ve Fryštáku a ve Zlíně, a tak je rádi opět podpoříme v jejich chvályhodné činnosti.

Lokalita v horské oblasti regionu Kedjom-Keku (v překladu „lidé z lesa“) patří díky zbytkům původního lesa mezi třicet míst s nejvyšší biodiverzitou na planetě, kterým se říká biodiversity hotspots. Česká nezisková organizace Kedjom-Keku vede aktivity na záchranu mlženého lesa ve stejnojmenné oblasti Kamerunu již od roku 2010.

 „Nebylo to poprvé, co za mnou přišel některý z našich horských sousedů a vyprávěl mi o tom, jak viděl několik šimpanzů v lese za svou chýší. Vydal jsem se popsaným směrem se dvěma fotopastmi, které jsme dostali darem od Liberecké Zoo. Les, ve kterém se šimpanzi měli nacházet znám velmi dobře. Lidoopi se tam v období sucha vypravují pro svou oblíbenou pochoutku, kterou jsou fíky. Uprostřed nevelkého fragmentu horského lesa jsem kamery nainstaloval a šel domů“ popisuje předseda organizace Kedjom-Keku Martin Mikeš, situaci, události, které předcházely objevu.

„Po třech dnech jsem šel fotopasti zkontrolovat. Byla to čistá nedočkavost a netrpělivost. Past by měla být v lese alespoň dva týdny. Tři roky jsme se o to snažili a teď se to povedlo. Byl tam, obrovský samec. Na záběrech mu sice chybí hlava, ale aspoň teď víme, že je příště potřeba umístit kameru o něco výš,“ líčí svůj úspěch Mikeš.

Význam objevu doceňují i odborníci

„Šimpanzi hrají důležitou roli v tropických pralesních ekosystémech, například při šíření semen stromů. Pan troglodytes ellioti patří mezi nejméně početné poddruhy šimpanzů v celé Africe. Vyskytuje se jen na několika místech v Nigerii a Kamerunu, proto je objev nové populace tohoto poddruhu v Kedjom-Keku významný. Z důvodu ztráty původního prostředí a rozšiřujících se lidských aktivit se předpokládá, že Pan troglodytes ellioti prodělal v posledních dvaceti až třiceti letech významný pokles početnosti (maximální odhad populačního poklesu během tří generací převyšuje 50%). Ačkoli jsou důvody poklesu tohoto poddruhu celkově známé, rozhodně nedochází k jejich zastavení a zvrácení situace. Z těchto důvodu je ochrana populace a celého ekosystému zásadní,“ uvádí Mgr. Klára J. Petrželková, PhD. z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

„První důkaz přítomnosti šimpanzů v Kedjom-Keku po mnoha letech rozpoutal diskuzi a hlavně velkou záchrannou akci. Sešli jsme se hned se zástupci několika kamerunských neziskových organizace, zástupkyní ministerstva lesa a životního prostředí i novináři a začali jsme jednat. Teď je to už jen na nás a my věříme, že šimpanzi budou v Kedjom-Keku prospívat,“ říká Mikeš.

Zástupkyně kamerunského Ministerstva lesa a životního prostředí Grace Mbah se k objevu a dalším plánům českých aktivistů vyjádřila pozitivně. „Plně podporuji tuto iniciativu a těším se na další spolupráci,“ uvedla na setkání s médii Mbah.

Organizace Kedjom-Keku již pátým rokem podniká v Kamerunu kroky na záchranu původního pralesa. Její členové postavili a provozují ve vesnici Big Babanku (anglický ekvivalent Kedjom-Keku) školu a v české republice se pravidelně koná akce s názvem Voda pro Kamerun. Letošní třetí ročník začíná 22. března, kdy se v kavárnách a restauracích po celé České republice začne prodávat litr kohoutkové vody za dvacet korun. Za každou dvacetikorunu pak Kedjom-Keku vysadí v Kamerunu jeden strom na záchranu šimpanzího habitatu. Hlavním partnerem akce Voda pro Kamerun je Česká koalice na záchranu biodiverzity (CCBC).

Tento text byl publikován díky podpoře:

Venkovský grafik

Pokud se chcete stát partnerem některého příspěvku nebo rubriky, napište nám na email: redakce@zlinskynocnik.cz/web

 [youtube]https://www.youtube.com/watch?v=4pLmQpERF-k[/youtube]

Více informací najdete na http://www.kedjom-keku.com

0

zdroj: Snow film fest

Celovečerní pásmo filmů o extrémním lyžování, zimním lezení, snowboardingu, skialpinismu a dalších zimních radovánkách přinese do Zlína Snow film fest.  Uskuteční se v úterý 18. listopadu od 18 hodin v Baťově institutu.

Na programu festivalu bude šest filmů plných zimních scenérií, adrenalinových sportů, volnosti a inspirace. „Pokusíme se vás zmrazit při putování do polárních končin s Peterem Valušiakem. To naváže na příjemné zahřátí v zemi, kde láhev vodky stojí čtyřicet korun a teplota v zimě klesá i přes minus čtyřicet stupňů pod nulou se snímkem Arsalanbob – příběh Kyrgyzské zimy,“ předesílá jeden z pořadatelů festivalu Pavel Pichler.

Pro nadšence, kteří si nedokážou představit zimu bez hor plných prašanu a skoků, na které si troufnou jen ti s pořádnou dávkou šílenství v krvi, jsou ideální snímky o freeridu a freestylu. Jde o filmy Huevo, kde vystupuje trojice lyžařů z Brna, a Supervention, jeden z nejpovedenějších snímků uplynulé sezóny.

Film High tension je zase exkluzivní výpovědí o loňských událostech na Mount Everest, při kterých šerpové napadli doprovázené horolezce. Poslední z promítaných filmů je Vaya La Cumbre, který  zkoumá radosti a problémy rodiny provozující skiareál v odlehlém koutě Chile. „Film pojí krása tohoto divokého lyžařského areálu s příběhy místních obyvatel“ píší pořadatelé.

0

zdroj: Rescue team Hostýnské vrchy

Projekt s cílem vyčistit nejnavštěvovanější turistické trasy Hostýnských hor od nevzhledně vypadajícího odpadu zorganizoval spolek dobrovolných záchranářů Rescue team Hostýnské vrchy letos již podesáté. „Nenápadnou, avšak rozsahem ojedinělou akcí jsme dokázali projít a uklidit celkem šedesát čtyři kilometrů naplánovaných tras,“ uvedl předseda záchranářského spolku Vladimír Lang.

„Sami bychom na takové množství kilometrů nestačili, a tak každoročně spolupracujeme se školami. Nejvíce žáků na úklid dodala ZŠ Bratrství, která účast sloučila s environmentálním projektem Den Země. Další bystřické školy, ZŠ TGM, ZŠ praktická a ZŠ speciální i Dětský domov se školou, doplnili celkový počet účastníků na sto padesát žáků,“ vypočítal Lang.

Financování akce zaštiťuje mikroregion Podhostýnsko. S organizací pomáhá také odbor životního prostředí bystřické radnice. Svou součinnost při úklidu poskytuje i městská policie a Technické služby Bystřice pod Hostýnem.

„Našim cílem je působit hlavně preventivně, proto máme nastavenou spolupráci právě na školy. Jinak než výchovou, pozitivním příkladem a budováním postojů ke svému okolí se nám nepodaří ovlivnit návštěvníky hor,“ myslí si Lang.

Mnohem větší dopad akce na region spatřuje Jakub Juračka ze Skiareálu Troják, který se se svým týmem do úklidu také zapojil. „Pokud chceme ukázat turistům, že Hostýnsko je nádherné místo stojící za návštěvu, musíme je přesvědčit o tom, že jsme schopní jim nádherné prostředí nabídnout. Zastavení plná odpadků a PET lahví je však spíše od opakované návštěvy odradí a to my nechceme,“ nastínil strategii Juračka a navrhnul, aby se do akce napříště zapojily také školy z dalších obcí mikroregionu.

„Naší ambicí je rozhodně rozsah akce rozšířit, vystupovat jednotně, výchovně působit a být přínosem destinaci Hostýnsko v podpoře cestovního ruchu,“ shodují se společně Lang a Juračka.

0

Nikde jinde na světě není kopec ani hora s podobným názvem, jako právě v Hostýnskovsetínské pahorkatině. Na Vrchhůru (691,9 mn. m.) nad Valašským Meziříčím turista nejenže šlape do vrchu, navíc k tomu také jako na hůru. Odměnou mu jsou daleké rozhledy do všech světových stran. Po modré turistické značce na trase asi patnáct kilometrů dlouhé až do Rožnova pod Radhoštěm čeká na turistu také několik zajímavých památek.

Zalesněný kopec Vrchhůra s dominantou stožáru s anténami na přenos telefonního signálu je dobře patrný téměř odkudkoliv z podhůří. Čtyřkilometrové stoupání z Valašského Meziříčí po červené nebo žluté turistické značce lze přelstít pomocí linkového autobusu.

Na Velké Lhotě, na křižovatce turistických cest, se pokocháme velkým kamenným křížem mezi dvěma lipami, který tam byl postaven „Na památku tisícileté slavnosti úmrtí sv. Metoděje r. 1885“.

Výhled „jako z hůry“ je po jedné straně hřebene na Valašské Meziříčí, Zašovou a celé Rožnovské údolí až po Radhošť. Neobyčejně působivý je zejména po setmění a za jasné noční oblohy, kdy pozemská světla splývají s hvězdami. Po druhé straně hřebene vytvářejí kopce a členitá údolí nádherně vytvarovanou scenérii. Na hřebenu i po okolních svazích si našly místo samoty obklopené zelení. Na horských loukách se pase skot.

Po kilometru nelze na rozsáhlé louce opomenout v místě U Javora (573 mn. m.) dominantu dobře patrnou i z Rožnova, totiž osamocený mohutný javor. Je od něho neobyčejný výhled na zadní hory, ale také na údolní přehradu Bystřička. Strom je působivě krásný zejména za východu slunce, ale také ojíněný prvními mrazíky nebo v zimě zasněžený.

Opodál je na Velké Lhotě evangelický toleranční kostel z roku 1783. V letech 1875-95 v něm působil kněz a spisovatel Jan Karafiát, autor „Broučků“.

Po kilometru najdeme V Javoří (536 mn. m.) mohylu dvou legionářů i s jejich fotografiemi a textem: „Na památku ruských legionářů věrných bratří Josefa Šimčíka a Jana Melichaříka z Hrubé Lhoty v boji za svobodu vzdálené české otčiny vydechli duši svoji dne 6. června 1918 v Jekatěrinoslavi na Ukrajině na popravišti připraveném katanskou rukou maďarského pátého pluku honvédů. Hrdinové za vaši svatou oběť pro vlast budiž Vám věčná paměť!“. Níž je uvedeno, že „Pomník postavili manželé Kamasovi a Hlaváčovi z Hrubé Lhoty 1926“. Udržovaná mohyla je obklopena třemi lipami, je zde i lavička k odpočinku.

Doslova jen o několik kroků dál čeká turistu „naučná včelí stezka“. Na tabulích je postupně vypsána a vyobrazena celá historie včelařství. Přibližně uprostřed tohoto zajímavého čtení jsou na horské louce demonstrativně postaveny desítky včelích úlů.

Nedaleko odtud na Videčských Pasekách připomíná opuštěný kravín zašlou slávu socialistického družstevního zemědělství.

Dál modrá značka klesá Na Spinu, zde na okraji lesa má své místo pěkná zděná kaplička. Posléze klesáním na rozhraní lesa, polí a zahrad míjíme na okraji Vídče kamenný kříž, který roku 1913 „Ku cti a chvále Boží postavila Františka Jurčová“.

Ve Vidči z autobusové zastávky Kútiska (460 mn. m.) můžeme pokračovat zbylé3 kmdo Rožnova linkovým autobusem.

Nad únavou z túry převládá pocit, že nás hory po celou dobu houpaly v náručí, co chvíli se zastavovaly, abychom se mohli důkladně rozhlédnout a kochat nádhernou krajinou.

Psáno pro www.roznovsky-prostor.cz