Home Štítky Posts tagged with "koncert"

koncert

0

Mladé naděje zlínské hudební scény, kapely Blackties a Livemore, zahrály své i převzaté písně na včerejším dvojkoncertu v malenovickém klubu U Tetoura. Na akci se sešli fanoušci obou seskupení. Zlínský nočník byl mediálním partnerem a v prvních dvou dílech pořadu Hovory H, vám přinesl videorozhovory právě s těmito dvěma skupinami.

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=Wah6B9Isc_0&feature=plcp[/youtube]

Komentovat, označit přátele a udělit like můžete přímo ve fotogalerii na Facebooku.

 

[fbphotos id=397816260248119]

0

Vlna dobré nálady, to byl název akce, která se včera uskutečnila v holešovském klubu Wats. Návštěvníci mohli zhlédnout pohádku o Červené Karkulce v podání divadla Hvizd a zatancovat si v rytmu písní kapely Los Perdidos. Událost stojí za povšimnutí o to více, že výtěžek z dobrovolného vstupného je určen domovu pro osoby se zdravotním postožením Hrádek ve Fryštáku. Klienti zařízení se na akci také výborně bavili

0

Kapela Blackties je seskupení mladých muzikantů ze Zlínska. Původně začínali jako Green Day revival, ale dnes už se věnují i vlastní tvorbě. Díky svému mládí a osobitému hudebnímu projevu se stali druhými hosty našeho pořadu hudebních interview Hovory H. Kromě videorozhovoru si můžete vychutnat i několik záznamů z jejich koncertu.

Proč se vaše kapela jmenuje BlackTies ?

Luke: Tak, protože si myslím, že je to dobrý nápad a protože náš vzor je Greenday a všichni je znají jako červenou kravatu a černou košili.

Koho napadlo nosit na koncerty bílé kravaty?

Majky: Tak to napadlo mě, protože já jdu vždycky proti proudu, takže když všichni budou černí tak já prostě budu bílý. Takže tak nějak to vzniklo.

Jak často zkoušíte?

Luke: Bohužel jen jednou týdně, ale chtěli bychom to zvýšit ten rozsah zkoušek na více dnů.

Kde budete hrát v nejbližší době?

Luke: Tak čeká nás sedmnáctého března koncert s kapelou Livemore u Tetoura.

Máte nějaký hudební vzor jako kapela?

Jason: No tak třeba Nirvana

Luke: Green Day

Martin: Blink 182

Majky: Sum 41 to jsou takové kapely, které nás inspirují svojí tvorbou.

Chystáte se nahrát nějaké písně ve studiu?

Luke: Tak určitě. Zrovna se chystáme v blízké době, aby se to stihlo do jara, nahrát aspoň tři nějaké písničky.

Dokázali byste si představit život bez kapely?

Luke: Ne nedokázal.

Majky: Tady bez těch? Ne.

Jason: Co bych dělal v úterý večer.

Kam byste to chtěli dotáhnout jako kapela?

Luke: Tak já si myslím, že sen každé kapely je dotáhnout to na úroveň, kdy hrají po kontinentech.

Kolik máte vlastních písní – o čem jsou, kdo u vás tvoří texty a kdo hudbu?

Luke: Máme zatím šest písní a text tvořím já a hudbu tvoříme dohromady.

Máte nějaký rituál před koncertem?

Luke: To je celkem vtipná otázka, protože každýmáme svůj vlastní rituál. Neslavíme to nijak dohromady.

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=5g-ye7gt-R8&feature=relmfu[/youtube]

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=Wah6B9Isc_0[/youtube]

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=kPFfRyNw70c[/youtube]

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=j-Wr2tR-cPA[/youtube]

0

Vystoupení s názvem „Setkání“ přivedlo do Zlínského hotelu baltaci Jiřího Suchého a Jitku Molavcovou. Duo známých protagonistů divadla Semafor zazpívalo evergreeny i písně z posledních let. Akce byla součástí cyklu Svátky hudby na Baltaci, který pořádá hotel ve spolupráci s houslovým virtuozem Václavem Hudečkem.  Milým překvapením pro Jiřího Suchého a Jitku Molavcovou bylo vystoupení studentů Gymnázia Zlín Lesní čtvrť pod vedením pánů Kovaříka a Derky, kteří zazpívali dvě písně z reprtoáru divadla Semafor a dali tak navědomí, že i  v dnešní době hudba Jiřího Suchého dokáže oslovit mladou generaci. Setkání moderoval Jan Čada a oba umělci byli v dobré náladě.

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=Ip_mr2eL0uc&feature=plcp[/youtube]

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=lbYdgqXfaqM&feature=plcp[/youtube]

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=q_KAooPCYN4&feature=plcp[/youtube]

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=qRkfr6x2I8U&feature=plcp[/youtube]

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=UDcPe5KH0Bw&feature=plcp[/youtube]

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=YeYqULL587o&feature=plcp[/youtube]

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=q2BXpCRioMY&feature=plcp[/youtube]

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=sxjn0n832Ok&feature=plcp[/youtube]

Komentovat, označit přátele a udělit like můžete přímo ve fotogalerii na Facebooku.

[fbphotos id=394521773910901]

0

Na začátku března vystoupilo v bojkovickém klubu Maják bratrské trio Ebeni se svým instrumentálně vytříbeným repertoárem. Zpěvák, autor a moderátor Marek Eben poskytl Nočníku krátký rozhovor, v němž osobně zavzpomínal i na Zlín, ve vzpomínkách se vrátil ke svému působení v legendárním seriálu Váleček a popsal harmonický vztah se svými bratry.

Jakým způsobem tvoříte? Jedná se u vás o náhlé přívaly inspirace nebo spíše o řemeslnou práci a cizelování?

Je to spíš zdlouhavá práce. O náhlé přívaly bych stál, ale moc často se nedějí.  Výjimku tvoří situace, kdy mám píseň odevzdat za dva dny. To kupodivu někdy příval způsobí.

Jak využíváte svůj volný čas, máte-li nějaký?

Buď jsem s manželkou a psem nebo na golfu. Obojí miluju.

Jaký mělo vaše „válečkovité“ období vliv na váš další život?

Určitě mi to život trochu usnadnilo, protože o sobě dáte vědět. I když ty dětské role ještě nic neznamenají. Ale diváci aspoň vědí, že existujete.

Hádáte se někdy s bratry? O co většinou jde?

Nemůžu říct, že bychom se hádali, dokonce si ani nepamatuji, že by někdy někdo na toho druhého zvýšil hlas, to se neděje.  Ale máme samozřejmě rozdílné názory na spoustu věcí, nejčastěji se to projeví při aranžování nových písní. Já mívám spíš ta jednoduchá řešení, kluci ta komplikovanější, ale často lepší.

Zpíváte si doma jen tak pro radost?

Vůbec ne. Občas řvu v autě, když na mě jde spaní, to pomáhá.

Cítíte se být více zpěvákem, autorem, hercem nebo moderátorem?

To se liší podle poptávky. Já to moc neřeším, když dostanu nabídku na hudbu k filmu, tak se na nějaký čas věnuji jen psaní, ono mi to jde pomalu, ale je to osvěžující, dělat chvíli něco jiného. A na druhé straně třeba Stardance, to znamená vyčistit si celý podzim a dělat prakticky jenom tohle. Ale jsem vděčný, že mám těch profesí víc, aspoň mě netrápí stereotyp.

Koho ze současných českých hudebníků uznáváte?

Těch by bylo. Mám rád třeba Karla Plíhala, obdivuji tu jeho vynalézavost ve hře se slovy, něco takového jako banální verš, to u něj nenajdete nikdy. Škoda, že se jeho věci tak málo hrají, to by se lidi potěšili. Vůbec je taková spousta krásné muziky a neslyšíte z toho skoro nic. Zuzku Navarovou, Vlastu Redla, ale třeba taky Vltavu, myslím tu s Robertem Nebřenským, to se v éteru neobjeví vlastně nikdy.

Jak moc si vybíráte, co se týká práce? Odmítnete mnoho nabídek?

Odmítám tak dvě třetiny. Ono to taky není nic snadného pro mě najít roli. Divadlo jsem nezkoušel asi dvanáct let a celá moje filmografie je jedna scénka v jakési české detektivce, třicet let staré. Ne, že by ty nabídky nebyly, ale já už jsem taky trochu rozmazlený, jak si všechno píšu vlastně sám, na tělo, tak mám problém s jinými texty.

Jste jedním z posledních velkých gentlemanů na české mediální scéně, myslíte, že je v dnešní době ještě prostor pro etiketu?

Prostor by tady určitě byl, ale nejsou lidi.

Jaký nejnovější projekt připravujete?

Za chvilku mě bude čekat Filmový festival ve Varech, před tím ještě Plovárna číslo 500, ani se mi nechce věřit, že jsme jich udělali tolik, a bude k tomu takový speciální díl. No, a na podzim asi Stardance. Mezitím bych měl něco napsat pro kapelu, protože termín nové desky se začíná nebezpečně blížit.

Máte nějakou osobní vzpomínku na Zlínský kraj?

Jistě, ve Zlíně jsme točili asi v roce 1984 poprvé hudbu k filmu, jmenovalo se to Hele, on letí. A bylo to poprvé, kdy s námi hrál i Pavel Skála a Jaromír Honzák. No, a po dvaceti osmi  letech spolu pořád ještě hrajeme, to mi dělá radost.