Home Štítky Posts tagged with "příroda"

příroda

Zdroj: uklidmecesko.cz

Lidečko, Pozlovice, Uherské Hradiště, Holešov, Vsetín, Hovězí i Zlín a další místa budou  v sobotu 18. dubna dějištěm druhého ročníku celorepublikové dobrovolnické akce Ukliďme Česko. Všechna místa, kde se lidé rozhodli zlepšit stav svého životního prostředí najdete na mapě úklidů. Cílem akce je likvidace a boj proti černým skládkám a součástí projektu je i mobilní aplikace Zmapuj to, která umožňuje do interaktivní mapy zanášet lokace nelegálních skládek.

Loňský první ročník se shledal s velkým úspěchem, zúčastnilo se jej na 6 000 dobrovolníků, kteří na 280 místech České republiky sesbírali na 350 tun odpadu. Třešničkou na dortu bylo nejen pro organizátory ocenění v soutěži E.ON Energy Globe Award udělované projektům, které přispívají k šetření životního prostředí a spoření energie.

Do akce se mohou zapojit i firmy, pro které není datum závazné a je možné úklid zorganizovat i v rámci pracovního dne. „Chtěli jsme tak vyjít vstříc organizátorům, kteří by místní úklidy rádi uspořádali například ve všední den“, sdělil jeden z pořadatelů akce Miroslav Kubásek. Mezi takové patří nejčastěji firmy, které chtějí zapojit své zaměstnance a poskytují jim proto volno v pracovní době. Další významnou skupinou pořadatelů, využívající možnosti alternativních termínů pořádání akce jsou školy.

Zlínská skupina má sraz v sobotu 18. dubna v 14:00 v miniparku na začátku cyklostezky vedoucí k Baťově nemocnici a místem úklidu budou břehy Dřevnice.

0

 Foto: Kedjom-Keku

Prvního prosince 2014 zachytila fotopast, umístěná českými aktivisty z organizace Kedjom-Keku v Bamendských horách v Kamerunu, záběry šimpanze. Jednalo se o dospělého samce šimpanze Pan troglodytes ellioti, který je nejohroženějším poddruhem na světě. Od posledního zaznamenání přítomnosti šimpanzů v této oblasti přitom uběhlo více než čtrnáct let. Chlapci a děvčata z Kedjom-Keku z.s. sice nejsou ze Zlínského kraje, ale před nějakým časem jim redakce Zlínského nočníku uspořádala přednášku ve Fryštáku a ve Zlíně, a tak je rádi opět podpoříme v jejich chvályhodné činnosti.

Lokalita v horské oblasti regionu Kedjom-Keku (v překladu „lidé z lesa“) patří díky zbytkům původního lesa mezi třicet míst s nejvyšší biodiverzitou na planetě, kterým se říká biodiversity hotspots. Česká nezisková organizace Kedjom-Keku vede aktivity na záchranu mlženého lesa ve stejnojmenné oblasti Kamerunu již od roku 2010.

 „Nebylo to poprvé, co za mnou přišel některý z našich horských sousedů a vyprávěl mi o tom, jak viděl několik šimpanzů v lese za svou chýší. Vydal jsem se popsaným směrem se dvěma fotopastmi, které jsme dostali darem od Liberecké Zoo. Les, ve kterém se šimpanzi měli nacházet znám velmi dobře. Lidoopi se tam v období sucha vypravují pro svou oblíbenou pochoutku, kterou jsou fíky. Uprostřed nevelkého fragmentu horského lesa jsem kamery nainstaloval a šel domů“ popisuje předseda organizace Kedjom-Keku Martin Mikeš, situaci, události, které předcházely objevu.

„Po třech dnech jsem šel fotopasti zkontrolovat. Byla to čistá nedočkavost a netrpělivost. Past by měla být v lese alespoň dva týdny. Tři roky jsme se o to snažili a teď se to povedlo. Byl tam, obrovský samec. Na záběrech mu sice chybí hlava, ale aspoň teď víme, že je příště potřeba umístit kameru o něco výš,“ líčí svůj úspěch Mikeš.

Význam objevu doceňují i odborníci

„Šimpanzi hrají důležitou roli v tropických pralesních ekosystémech, například při šíření semen stromů. Pan troglodytes ellioti patří mezi nejméně početné poddruhy šimpanzů v celé Africe. Vyskytuje se jen na několika místech v Nigerii a Kamerunu, proto je objev nové populace tohoto poddruhu v Kedjom-Keku významný. Z důvodu ztráty původního prostředí a rozšiřujících se lidských aktivit se předpokládá, že Pan troglodytes ellioti prodělal v posledních dvaceti až třiceti letech významný pokles početnosti (maximální odhad populačního poklesu během tří generací převyšuje 50%). Ačkoli jsou důvody poklesu tohoto poddruhu celkově známé, rozhodně nedochází k jejich zastavení a zvrácení situace. Z těchto důvodu je ochrana populace a celého ekosystému zásadní,“ uvádí Mgr. Klára J. Petrželková, PhD. z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

„První důkaz přítomnosti šimpanzů v Kedjom-Keku po mnoha letech rozpoutal diskuzi a hlavně velkou záchrannou akci. Sešli jsme se hned se zástupci několika kamerunských neziskových organizace, zástupkyní ministerstva lesa a životního prostředí i novináři a začali jsme jednat. Teď je to už jen na nás a my věříme, že šimpanzi budou v Kedjom-Keku prospívat,“ říká Mikeš.

Zástupkyně kamerunského Ministerstva lesa a životního prostředí Grace Mbah se k objevu a dalším plánům českých aktivistů vyjádřila pozitivně. „Plně podporuji tuto iniciativu a těším se na další spolupráci,“ uvedla na setkání s médii Mbah.

Organizace Kedjom-Keku již pátým rokem podniká v Kamerunu kroky na záchranu původního pralesa. Její členové postavili a provozují ve vesnici Big Babanku (anglický ekvivalent Kedjom-Keku) školu a v české republice se pravidelně koná akce s názvem Voda pro Kamerun. Letošní třetí ročník začíná 22. března, kdy se v kavárnách a restauracích po celé České republice začne prodávat litr kohoutkové vody za dvacet korun. Za každou dvacetikorunu pak Kedjom-Keku vysadí v Kamerunu jeden strom na záchranu šimpanzího habitatu. Hlavním partnerem akce Voda pro Kamerun je Česká koalice na záchranu biodiverzity (CCBC).

Tento text byl publikován díky podpoře:

Venkovský grafik

Pokud se chcete stát partnerem některého příspěvku nebo rubriky, napište nám na email: redakce@zlinskynocnik.cz/web

 [youtube]https://www.youtube.com/watch?v=4pLmQpERF-k[/youtube]

Více informací najdete na http://www.kedjom-keku.com

0

První soutěž tohoto roku bude mít spojitost s přírodou Beskyd. Ve hře jsou tři knihy Vlčí stopou od autora Richarda Sobotky. Nalákat vás na ni může třeba originální anotace knihy:

Kniha Vlčí stopou je příběhem hajného Sosnovce, který se navzdory neodmyslitelné pušce na rameni při dlouholetém soužití s přírodou řídí zásadou vše živé chránit, neboť nikdo nedal člověku právo svévolně ničit to, co sám nevytvořil. Dramatický a místy až dojemný příběh vrcholí střetem hajného a vlčího páru, kdy je hajný donucen porušit své zásady a použít pušku. Vyprávění o nezbytnosti vyváženého soužití lidí a zvířat ve volné přírodě je orámováno malebnou krajinou Beskyd.

Jeden výtisk této beletrie čeká na tři výherce, kteří, jako vždy, správně odpoví na soutěžní otázku a budou vylosováni. Otázka zní:

„Jak se jmenuje nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd?“

Odpověď na soutěžní otázku spolu s korespondenční adresou pro zaslání případné výhry zašlete na email: soutez@zlinskynocnik.cz/web a do předmětu zprávy uveďte heslo „Vlci“. V případě zaslání více odpovědí se stejnou korespondenční adresou budou do soutěže zařazeny jen dvě.

Vyhlášení vítězů se uskuteční v neděli 25. ledna. Jména výherců najdete na webu www.zlinskynocnik.cz/web v sekci Soutěže.

0

autor: Dominika Tamaši

Vernisáž fotovýstavy Kryštofa Vaňka s názvem Jak to vidím já se konala v neděli 19. října v kavárně Eiscafe Delicana ve Zlíně. Výstavu pozoruhodnou zejména tím, že autorovi fotografií je teprve osm let, pořádá Zlínský nočník. Kryštof dokáže vytvořit fotografie, které mohou inspirovat i zkušené dospělé fotografy. Svou digitální zrcadlovkou zachycuje přírodu, lidi, západy slunce a věnuje se i kolážím, přičemž se učí pracovat s editačními programy. Na vernisáži mladý umělec také zahrál několik krátkých písní na flétnu a několik skladeb zahrála a zazpívala také mladá zpěvačka Barbora Kupková. Moderátorem úvodu výstavy byl Vlasťa Macík z rádia Kiss Publikum. Výstavu si mohou návštěvníci kavárny prohlédnout do 2. listopadu v jejím horním patře.

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=mwGvi_rpG5Y&feature=youtu.be[/youtube]

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=PnNvL_Wzpq0[/youtube]

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=ecvhhE–HsU[/youtube]

Komentovat, označit přátele a udělit like jednotlivým fotografiím můžete přímo v galerii na Facebooku.

[fbphotos id=963341887028884]

0

Ilustrační foto, zdroj: yummei.com

Blátoviště pro hry s vodou, hmyzí domečky, neobvyklé stromy, pouze přírodní materiály. Takové je zbrusu nové hřiště Baobab v areálu Mateřské školy Slovenská 1808. Otevírat se bude 1 října.

Mezi hřišti ve Zlíně je Baobab zcela jedinečný. „Nenajdete na něm žádný jiný materiál než přírodní, to byla naše podmínka. Také některé atrakce jsou výjimečné. Další podobné hřiště v našem městě není,“ upozornila ředitelka mateřské školy Jana Moučková.

Ze stavebního hlediska je hřiště hotové. Čas na dostatečné zakořenění nyní dostává nově zasetá tráva. K postavení hřiště výrazně přispěla dotace z Evropské unie. „Získali jsme z ní částku jeden a půl milionu korun. Určitě nám pomohla. Je dobře, že nemusíme spoléhat jen na vlastní zdroje,“ konstatoval primátor Miroslav Adámek.

Inspirací k pojmenování hřiště byl dětmi oblíbený příběh Malý princ, v němž se Baobab také vyskytuje. Nové hřiště pomůže přispět také k poučení předškoláků. Dozví se na něm spoustu zajímavostí ze života hmyzu, a to díky hmyzím domečkům. V nich budou drobní tvorové žít a návštěvníci ho budou moci pozorovat v jejich přirozeném prostředí.

0

zdroj: archiv o. s. Baobaby

Příznivcei přírodního stavitelství a zdravého životního stylu se mohou těšit na další ročník festivalu Baobabyfest, který se uskuteční v sobotu 16. srpna v Hostišové u Zlína. Akce pořádaná sdružením Baobaby se bude konat na kopci v přírodním areálu Strážná u rozhledny, kde sdružení také sídlí a tvoří.

Program sedmého ročníku festivalu se skládá z vystoupení hudebních kapel, přednášek předních českých odborníků o přírodním stavitelství a bohatého doprovodného programu. Ten budou tvořit třeba ukázky stavění ze slámy a hlíny, aktivity v dětském koutku nebo společné bubnování. Návštěvníci se budou moci nejen dozvědět mnohé zajímavosti a načerpat užitečné informace, ale také se dobře pobavit a třeba si i zatančit.

Harmonogram kapel
15:00 MoNimba (afroband/ Zlín)

16:30 Hostband (folk/Hostišová)

18:00 Michal Turek + Mike McNulty (alternative, folk/ Praha, Irsko)

19:30 Monika Načeva a Justin Lavash (alternative rock/Praha)

21:00 Blue Night (rock / Zlín)

22:30 Opuka (elektronika, ambient/ Zlín)

00:00 Dr. Balkan (fúze folklor –elektronika/Slovácko)

Program přednášek
10:00 Standa Müller – Cesty k soběstačnosti

11:00 Radoslav Dvořák – Duch místa vs. Babylon

12:00 Jarda Kovář – Zkušenosti z realizace Kovářovic slamáku

13:00 – 13:30 přestávka na oběd

13:30 Alena Mojzešová- Prírodné zahrady

14:30 Honza Křivonožka – těžká akumulační kamna a multifunkční pece, jako srdce domu.

15:30 Libor Balík- Zelené střechy

16:30 Ján a Zuzana Matúšovi- Liferest- reštart k zdravšiemu životu

17:30 Vlastimil Baránek – Praktická ukázka realizace dekorativních hliněných omítek

18:30 Exkurze ve slaměném domě na Hostišové

0

autor: Miroslava Švecová

Den stromů a Den s Lesy České republiky přilákaly malé i velké návěvníky na zříceninu hradu Lukova. Při oblíbené akci měli možnost si aktivně zasportovat i se získat zajímavé poznatky o přírodě kolem nich. Na programu bylo zábavné stromolezení pro děti včetně ukázkové profesionální záchrany zraněného na stromě, sokolníci představili cvičené dravce. Zájemci se mohli zúčastnit soutěže v řezání dřeva, vyzkoušet si střelbu z luku na dřevěná zvířata, prohlédnout si výstavu fotografií ptáků nebo si něco vyrobit v dílničce. Den v přírodě zakončila vystoupení kapely Stromy a večer koncert Lukovské kokrhání s písničkářem Pepou Nosem.

Komentovat, označit přátele a udělit like jednotlivým fotografiím můžete přímo v galerii na Facebooku.

[fbphotos id=900505793312494]

0

zdroj: Rescue team Hostýnské vrchy

Projekt s cílem vyčistit nejnavštěvovanější turistické trasy Hostýnských hor od nevzhledně vypadajícího odpadu zorganizoval spolek dobrovolných záchranářů Rescue team Hostýnské vrchy letos již podesáté. „Nenápadnou, avšak rozsahem ojedinělou akcí jsme dokázali projít a uklidit celkem šedesát čtyři kilometrů naplánovaných tras,“ uvedl předseda záchranářského spolku Vladimír Lang.

„Sami bychom na takové množství kilometrů nestačili, a tak každoročně spolupracujeme se školami. Nejvíce žáků na úklid dodala ZŠ Bratrství, která účast sloučila s environmentálním projektem Den Země. Další bystřické školy, ZŠ TGM, ZŠ praktická a ZŠ speciální i Dětský domov se školou, doplnili celkový počet účastníků na sto padesát žáků,“ vypočítal Lang.

Financování akce zaštiťuje mikroregion Podhostýnsko. S organizací pomáhá také odbor životního prostředí bystřické radnice. Svou součinnost při úklidu poskytuje i městská policie a Technické služby Bystřice pod Hostýnem.

„Našim cílem je působit hlavně preventivně, proto máme nastavenou spolupráci právě na školy. Jinak než výchovou, pozitivním příkladem a budováním postojů ke svému okolí se nám nepodaří ovlivnit návštěvníky hor,“ myslí si Lang.

Mnohem větší dopad akce na region spatřuje Jakub Juračka ze Skiareálu Troják, který se se svým týmem do úklidu také zapojil. „Pokud chceme ukázat turistům, že Hostýnsko je nádherné místo stojící za návštěvu, musíme je přesvědčit o tom, že jsme schopní jim nádherné prostředí nabídnout. Zastavení plná odpadků a PET lahví je však spíše od opakované návštěvy odradí a to my nechceme,“ nastínil strategii Juračka a navrhnul, aby se do akce napříště zapojily také školy z dalších obcí mikroregionu.

„Naší ambicí je rozhodně rozsah akce rozšířit, vystupovat jednotně, výchovně působit a být přínosem destinaci Hostýnsko v podpoře cestovního ruchu,“ shodují se společně Lang a Juračka.

0

Topná sezona je na spadnutí a brzy bude potřeba doma trochu přitopit. Jestli máte doma wawky, zkontrolujte předem, zda se přes léto ve vývodní rouře neubytovali netopýři. Začátek topné sezony by je totiž stál život.

Ochránci přírody v Praze opakovaně zaznamenali, že se netopýři zabydleli ve wawkách. Netopýry je možné odhalit díky tomu, že v kamnech šramotí, škrabou nebo pískají. A samozřejmě je lze pozorovat, jak vylétávají z kouřové cesty ven.

„Jestliže se netopýři zabydleli ve vašich kamnech, pak je dobré zavolat Český svaz ochránců přírody na netopýří linku 731 523 599. Ti pak pomohou vzácné létavé savce přemístit do bezpečného úkrytu,“ říká Dagmar Zieglerová z Českého svazu ochránců přírody. „A pak je také nutné zavolat odborný servis, který před sezonou zkontroluje stav kamen.“

Netopýři většinou obývají prostor mezi kouřovým vývodem a zdivem, mohou však proniknout i do topného tělesa, které pro ně může fungovat jako past. „Netopýři zpravidla vyhledávají úkryt ve vyšších patrech. Je pak náročné zkontrolovat, zda ve škvírách u dané roury jsou. Nejlépe se osvědčilo nakouknout tam pomocí zrcátka na tyčce,“ říká Dana Zieglerová. Pokud se někde výskyt netopýrů potvrdí, dá se jim v návratu zamezit speciální zábranou, která je pro netopýry prostupná jen směrem ven.

Na výduchu wawek bývají ochranné koše. To je ale překážka, kterou netopýr dokáže překonat. Otvory ve výduších jsou dostatečně veliké, aby jimi netopýr prolezl. „Otestovali jsme to na našem trvale handicapovaném netopýrovi ve stanici. Většinou typů košů se netopýr nějak protáhne,“ říká Zieglerová.

Netopýři jsou velmi společenští, a často na sebe volají. To přiláká další a další jedince, a netopýři se pak z okolních štěrbin dostávají do wawek (přelezou přes ochranný koš či pod ním podlezou opadaným zdivem a prolezou rourou). „Jsou-li wawky nepoužívané, netopýři zde uvíznou, hromadí se a zahnívají. Jsou-li používané občas, je to pro netopýry nejhorší, neboť se při zapálení kamen doslova zaživa upečou,“ říká Dagmar Zieglerová.

Ochránci přírody ze základní organizace ČSOP Nyctalus se rozhodli na tento problém upozornit, v několika vybraných pražských čtvrtích začali monitorovat úkryty pomocí ultrazvukového detektoru a zároveň o tomto problému informovat majitele bytů. Do budoucna by rádi docílili úpravy výrobní technické normy pro vyústění odvodu spalin. Doposud technické normy řešily pouze parametry pro hoření, nikoliv zabezpečení těles proti průniku ptáků a netopýrů.

V současné chvíli se zatím jediným možným řešením jeví zamezení návratu do úkrytu, případně odchyt netopýrů. V době nepřítomnosti netopýrů je pak možné provést pečlivé zazdění montážního otvoru ve fasádě a zakrytí vývodu spalin řídkou mřížkou, která neovlivní přívod vzduchu a odvod spalin, ale zamezí pronikání netopýrů. Na konkrétním případě je ale ověřeno, že jednou vypuzení netopýři se vracejí a snaží se do starého úkrytu proniknout opakovaně.

Pokud jste u vás zaznamenali netopýry, je dobré jim nabídnout náhradní úkryt, kde nebudou dělat žádnou škodu. Například umístěním vhodné netopýří budky poblíž vývodu wawek. „Vzhledem k masovému zateplování paneláků, jehož důsledkem je ztráta velkého množství zejména zimních úkrytů netopýřích kolonií, lze očekávat, že počet případů netopýřích kolonií ve wawkách může vzrůstat,“ říká Dagmar Zieglerová z Českého svazu ochránců přírody.

Psáno pro www.ekolist.cz

0

O víkendu se v Hostětíně uskutečnily již dvanácté Jablečné slavnosti, které zahájily celoměsíční kampaň sdružení Líska pod názvem „Stromy a my“. Akce se konala za krásného počasí, díky čemuž se návštěvnost vyšplhala na 2 500 osob. Své regionální produkty nabízelo na dvaatřicet výrobců, z toho třináct držitelů značky Tradice Bílých Karpat. Na úspěšném průběhu slavnosti se podílela více než desítka partnerských organizací a kolem stovky dobrovolníků.

„Jablečné slavnosti byly od svého počátku pořádány jako oslava ovocných stromů, především krajových odrůd, a setkání lidí, kteří se ovocnářstvím zabývají“, řekla Hana Machů, ředitelka Centra Veronica v Hostětíně a zástupkyně hlavního organizátora. „Během slavností jsme nezapomněli ani na děti, pro které jsme připravili zábavné soutěže a hry, které jim přiblížily úžasný svět stromů a jejich obyvatel“, dodala Machů.

„Stromy mají nejen význam užitkový v podobě jablek či jiných plodů, ale i estetický, a jsou pro člověka podtstané i jako zdroj životně důležitého kyslíku,“ uvedl Tomáš Kažmierski ze sdružení Líska, která kampaň pro stromy pořádá. „Proto jsme se dohodli s desítkou organizací ve Zlínském kraji, aby akce, které pořádají v říjnu, zaměřily právě na stromy,“ vysvětlil Kažmierski.

Akce Stromy a my potrvá až do 30. října, kdy bude zakončena Slavností padajícího listí pořádanou Domem dětí a mládeže a Ekocentrem Chrpa z Uherského Brodu. Do té doby se chystají výstavy ovoce a sázení stromků v Parku Rochus a Barevný den na Trnce při DDM v Uherském Hradišti. Středisko volného času Alcedo ze Vsetína uspořádá Den stromů v Panské zahradě a Vzdělávací středisko Bílé Karpaty nabídne školám exkurze a výukové programy zaměřené tématicky na stromy.

Muzeum regionu Valašsko rozšíří od začátku října svou přírodovědnou expozici ve věži vsetínského zámku o novou interaktivní tabuli ve tvaru stromu, zaměřenou na tvary stromů, jejich listy a plody a o průřez stopadesátiletým smrkem, na kterém bude zachycen růst kmene a historické události v daném časovém období pro představu stáří stromů.