Home Štítky Posts tagged with "příroda"

příroda

0

Sběratelé, znalci a obdivovatelé hmyzu se setkali na pravidelné entomologické burze v prostorách sokolovny v Napajedlích. Burza slouží nejen k prodeji a výměně vypreparovaných exemplářů, nákupu pomůcek a odborné literatury, ale také se etablovala jako výstava, na níž mají laici možnost zhlédnout unikátní jedince z říše hmyzu. „Zážitkem byla pro návštěvníky určitě možnost prohlédnout si největšího brouka na světě, kterým je jihoamerický tesařík, Titanus giganteus, a zajímavé bylo i to, že se přímo v průběhu burzy líhli největší motýli světa, martináči Attacus atlas,“ uvedl pořadatel akce, Tomáš Vrána. Podle organizátorů byla návštěva solidní a na další podobnou akci přijedou broučkaři do Napajedel na začátku příštího roku.

Komentovat, označit přátele, sdílet a udělit like jednotlivým fotografiím můžete přímo ve fotogalerii na Facebooku.

 

 

 

[fbphotos id=527556797274064]

 

0

Snažte se snížit množství odpadu tím, že se budete co možná nejvíce vyhýbat obalům. Je-li to možné, nakupujte věci vě větších baleních, kosmetiku ve větších nádobách nebo váženou zeleninu a ovoce, tím navíc často i ušetříte. V průměrné domácnosti se každý den vyhodí deset obalů od jídla.

0

Jedinečnou možnost, jak se snadno zapojit do ochrany přírody na Valašsku, nyní nabízí nezisková organizace ČSOP Salamandr. Už od července totiž pořádá veřejnou sbírku na záchranu kriticky ohroženého motýla modráska černoskvrnného, do které je možné přispívat také pomocí dárcovských sms.

Modrásek černoskvrnný je vzácným druhem, jehož poslední životaschopná populace v České republice žije už jen na Horním Vsacku, v údolí Vsetínské Bečvy. Z tohoto důvodu věnuje rožnovská organizace zvláštní péči loukám, kde se modrásek vyskytuje. „Naši pracovníci vyřezávají zarůstající louky a kosí trávu, později počítáme i s pastvou ovcí. Tuto péči provádíme na místech, kde to má z pohledu odborníků pro modráska smysl,“ uvedl Vojtěch Bajer, předseda organizace.

ČSOP Salamandr věnuje „modráskovým loukám“ speciální péči již pěknou řádku let. Během té doby se podařilo zrealizovat několik projektů, zaměřených na záchranu modráska. „V současnosti čekáme na schválení projektu z Operačního programu Životní prostředí, abychom svou péči mohli dále rozšířit,“ doplnil Bajer. V letošním roce se navíc organizace rozhodla své úsilí o záchranu modráska doplnit veřejnou sbírkou. Do podpory sbírky se zapojilo i Muzeum regionu Valašsko, které pomáhá se zajišťováním její publicity.

Modráska může podpořit každý prostřednictvím dárcovské SMS ve tvaru DMS MODRASEK odesláním na telefonní číslo 87 777. Další možností jak přispět k záchraně vzácného motýla je zaslání libovolné částky přímo na sbírkový účet. Číslo účtu a více informací o fungování sbírky naleznete na stránkách Salamandr.info.  Získané finanční prostředky ze sbírky použije organizace na péči, která je potřebná k vytvoření vhodných podmínek pro život modráska.

Psáno pro roznovsky-prostor.cz

0

Původní a vzácné stromy se vrátí do beskydských lesů. Postará se o to rožnovská organizace Českého svazu ochránců přírody Salamandr. Snahou organizace je pomoci obnovit původní složení lesů v cenných částech Beskyd, které byly v minulosti pozměněny lesním hospodařením a kde některé druhy dřevin chybí. Složení beskydských lesů se totiž v posledních dvou stoletích výrazně změnilo. Jedlobukové lesy tvořící většinu rozlohy vystřídaly v průběhu času smrkové monokultury, výskyt původních druhů stromů se tak snížil až o 63%.

Výsadba nových sazenic začne na konci října ve vybraných lokalitách. Beskydské lesy tak znovu ožijí díky jedlím, bukům a obtížně pěstovatelným, zato dlouhověkým tisům v celkovém počtu více než deset tisíc stromů. Zároveň se navazuje na již dříve prováděné ochranné nátěry stromků, aby se tak zabránilo okusování nových sazenic zvěří. Tuto ochranu získá na třicet tisíc stromků. Všechny tyto aktivity navazují na dlouhodobou snahu organizace pomoci zachovat takové složení lesů v Beskydech, na které jsou vázány vzácné druhy rostlin a zvířat.

ČSOP Salamandr provádí výsadby obvykle na jaře na vybraných místech v nejcennějších částech Chráněné krajinné oblasti Beskydy. „Letos máme výsadby naplánovány v oblasti Smrku, Travného a Lysé hory, vzhledem k velkému jarnímu suchu jsme je raději přesunuli na podzim“, řekl Vojtěch Bajer, předseda organizace.

Pro tento rok se prozatím organizaci podařilo na výsadbu a ochranu původních dřevin v Beskydech získat podporu od několika velkých sponzorů. „Jsme rádi, že v době omezování veřejných výdajů na ochranu přírody, se nám podařilo získat více peněz, než v minulém roce. Máme tak větší možnost pečovat o cenné lesy Beskyd a zachovat jejich pestrost“, dodal Bajer.

Zdeňka Vaníčková

0

Malé „úderné“ skupinky doprovolníků pod vedením členů zlínského Junáku  se v sobotu vydaly do několika lokalit krajské metropole, aby je zbavily odpadků. Akce se uskutečnila v rámci festivalu Zlínské jaro. Účastníci v rukavicích sbírali do plastových pytlů veškeré odpadky, na něž narazili. Den pracovní je především symbolický způsob, jak aktivně a dobrovolnicky pomoci své obci. Cílem bylo posílit v lidech pocit odpovědnosti, propojit jednotlivé organizace a komunity a propagovat dobrovolnictví. Inspirací byl organizátorům projekt „72 hodin bez kompromisu“, který se již deset let realizuje v mnoha zemích Evropy.

Konkrétně se jednalo o tyto lokality:

1 Jižní Svahy – „biocentrum“ za terasovým domem na ul. Podlesí u „terasáku“ na okraji parkoviště u domu
2 Jižní Svahy – Středová, žleb pod ul. Budovatelskou a koupalištěm Panorama za supermarketem Billa, ul. Středová parkoviště na ul. Budovatelská
3 Jižní Svahy – nad Čepkovem, podél terasových domů křižovatka ulic nad Stráněmi a Slunečná na konci ulice Nad Stráněmi
4 Stezka Vršava-Kostelec u tenisových hal u tenisových hal
5 Centrum města – parčík kolem Benešová nábřeží od pizzerie k vl. Nádraží(od podjezdu k ul. Vodní) před Pizzerií u Čápa u křižovatky ulic Bartošova,Vodní, Trávník (k ÚAN)
6 Centrum města – Kudlovský potok ulice Kvítková až po řeku Dřevnici křížení ulice Santražiny a Kudlovského potoka
7 Slanický potok – Podhoří točna MHD točna MHD
8 Okolí Gymnázia Lesní čtvrť u gymnázia zastávka MHD Gymnázium Lesní čtvrť

 

Komentovat, označit přátele a udělit like můžete přímo ve fotogalerii na Facebooku.

[fbphotos id=438414089521669]

0
Celkem 139 kusů stromů bude ve Zlíně odborně ošetřeno v příštích týdnech. Práce začaly na konci dubna a skončí koncem května. „Lokality, ve kterých rostou stromy určené k odbornému ošetření, už máme vytipované. Samotné zásahy provedou pracovníci specializovaných firem,“ sdělil náměstek primátora Bedřich Landsfeld, do jehož kompetencí patří životní prostředí.
Z naplánovaných lokalit byly už odborně ošetřeny stromy na náměstí Míru. Následovat budou dřeviny na těchto místech:
* ulice 2. května
* Nábřeží – Zálešná a Podvesná
* park u autobusového nádraží
* ulice Březnická (převážně levá strana)
V průběhu příštích tří let dojde ve Zlíně k odbornému ošetření asi tří tisíc stromů. Odborných zákroků bude asi čtyři tisíce. „Na některých stromech počítáme s více zákroky,“ doplnil Ivo Divoký, vedoucí Odboru městské zeleně magistrátu, který se péčí o dřeviny ve městě zabývá. Ošetřena bude i památná lípa, která roste ve Štípě u kostela, jde o jedince, který vyhrál první ročník ankety Strom města Zlína 2011.
Zdeněk Dvořák

0

Nensažte se zbytečně šetřit místo tím, že nacpete umělohmotné obaly do nápojových kartonů a podobně. Takto kombinovaný odpad se pak už nevyplácí znovu dotřizovat a putuje bohužel přímo na skládku. V Anglii dokonce člověk, který vyhazuje odpad do nesprávných kontejnerů, může dostat pokutu až do výše sto liber. Při opakovaném porušení recyklačních pravidel hrozí takovému hříšníkovi i soudní řízení.

 

0

V jakém zdravotním stavu je strom, který stojí před vaším domem nebo ve vaší ulici? Pokud je jedním z více než osmi tisíc, které má zmapované odbor městské zeleně magistrátu, můžete to zjistit po kliknutí na zelený banner Stromy pod kontrolou, který je umístěný vlevo na hlavní stránce městského webu www.zlin.eu. Po zadání klíčového slova Zlín se objeví fotografická mapa s červenými kolečky, které po rozkliknutí ukáží údaje o konkrétním stromu či stromech.

Databáze o zlínských stromech se neustále doplňuje a rozšiřuje. Cílem města je, aby v ní  bylo možné najít informace ke každému z asi sta tisíc stromů, které na území Zlína rostou. „Například letos rozšíříme databázi o dva až tři tisíce stromů,“ sdělil náměstek primátora Bedřich Landsfeld, do jehož kompetencí patří životní prostředí. „Než zmapujeme všechny stromy, tak to bude ještě několik let trvat. Rozhodně je to ale náš cíl,“ potvrdil Ivo Divoký z odboru městské zeleně magistrátu, který se tímto projektem zabývá.

Projekt nazvaný Stromy pod kontrolou, jehož hlavním výstupem je internetová databáze, je celorepublikový. V současnosti nabízí detailní informace o více než 420 tisících stromech. Informace o stromech jsou na portále u většiny z nich kompletní. U každého zmapovaného stromu se zájemce dozví údaje o druhu, věku, výšce nebo vývojovém stádiu, ve kterém se dřevina nachází. Důležitou informací je také perspektiva, jakou před sebou strom má, doporučená technologie ošetření či kácení nebo třeba datum poslední kontroly. Tyto informace mohou poskytnout laické veřejnosti vysvětlení některých nezbytných zásahů prováděných na stromech rostoucích v okolí jejich bydliště. Monitoring také může pomoci předcházet tragédiím spojeným s pádem starých a nemocných stromů, jako tomu bylo ve Zlíně v roce 2009, kdy strom zabil dva školáky.

0

Tomio Okamure je v poslední době mediálně velmi známá osoba. Podnikatel, poloviční moravák, čtvrtinový japonec a čtvrtinový korejec, dobrovolník v Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur, potenciální budoucí politik a patriot Zlínského kraje dorazil do krajské metropole na moderovanou diskusi pořádanou společností Merlin design v prostorách Univerzity Tomáše Bati. I přes velmi nabitý program si našel chvíli na krátký rozhovor pro Zlínský nočník.

Jste známý svým kladným vztahem k přírodě. Přizpůsobil jste tomu i svou domácnost?

No tak já odpad třídím automaticky já to znám ještě z Japonska z dětství kdy se to v Česku ještě ani nedělalo, takže to je mi velmi blízké a co se týče obnovitelných zdrojů tak já jsem proti tom, aby se budovaly další bloky a jaderné elektrárny já si myslím že by bylo dobré a myslím si, že je to takový krok dopředu protože ty nerostné zdroje dojdou a dochází a dřív nebo později to budeme muset postavit před otázku jako Němci a další. To znamená, že by bylo dobré abychom vytvořili naše domácnosti a bydlení pokud možno energeticky soběstačné, to znamená samozřejmě, kdybychom měli všichni vlastní solární panely na domech třeba, abychom většinu své energie si spotřebovávali sami tak zlevní nám to elektřinu a nemuseli bychom jí tolik brát os čezu Rozvoj solárních panelů je právě díky třeba německu, který je už bude postupně zavádět a podobně tak prostě budou klesat a já si myslím že i ta návratnost bude velmi v budoucnu dobrá to znamená ten směr určitě v tom být energeticky soběstačný a nespoléhat na jaderné elektrárny.

Ve Zlínském kraji máte své kořeny. Chtěl byste se tady třeba na stáří usadit? Jak si vlastně představujete svůj důchod?

No tak samozřejmě já už sem o tom uvažoval delší dobu, že bych si úplně jako ve stáří tady koupil nějakou chaloupku a že bych tady byl, protože je to kraj mojí maminky mám tady spoustu příbuzných protože maminka je z šesti dětí takže je to pro mě to nejmilejší místo v České republice.

Kdo z filosofů je vám nejbližší? Podle titulu vaší knihy Umění vládnout, by se mohlo zdát, že Machiavelli.

Já nemám nějakého blízkého filosofa speciálně i ve své knize Umění vládnou, cituji celou řadu různých filosofů, líbí se mi různé jednotlivé myšlenky, takže konkrétního nemám.

Jaké tři vlastnosti by měl mít mladý člověk, který by chtěl dosáhnout podobného úspěchu jako vy?

Tak já si myslím, že velmi důležité je být pracovitý, velmi slušný a řekl bych, že je důležité také nezávidět určitě je dobré být solidární a nebýt sobecký a lidem přát.

Vaše odlišnost vám přes veškeré útrapy v dětství nakonec pomohla k úspěchu v Čechách. Myslíte, že byste mohl stejným způsobem uspět i v Japonsku?

Tak já myslím, že každý může spět kdekoliv, ale předpokladem je dobře umět ten jazyk já sem měl velkou výhodu že většinu svého života sem prožil v české republice jsem v Japonsku žil jen deset let to znamená, že já jsem to tady velmi dobře znal naopak bych měl velký problém spíše v Japonsku to znamená že i přesto že ten jazyk ovládám také velmi dobře.

Jak vnímáte postavu Tomáše Bati, který s nedokončeným základním vzděláním prakticky vybudoval Zlín?

Tak já si myslím, že je důležité si uvědomit, že lidé, kteří se vlastní pílí vypracovali k úspěchu a uznání ve světě a zároveň měli pevné osobní a morální postoje, že ti by se měli stát vzory nás, naší společnosti, nikoliv fotbalista, pop star nebo nějaký účastník reality show v televizi. Z těch bychom si měli brát příklady. To znamená, že Tomáš Baťa patří mezi ty, které bychom si měli brát příkladem. Není to dostatečné ta propagace na státní úrovni. Mladí lidé si to dostatečně neuvědomují, není to zdůrazňováno to češství a hrdost na čechy a na moravu. Měli bychom být pyšní na naše lidi a brát je jako své příklady. To znamená, že myšlenky Tomáše Bati by se měly, když sem nahlédl do knížky jeho citátů, ta úvaha, ta je vysoce aktuální i dnes je to velmi zajímavý člověk.

Máte spíš český nebo japonský styl myšlení?

Tak já sem přebral myslím, že z obou dvou zemí důležité vlastnosti. Tatínek mě naučil starat se sám o sebe, nespoléhej na druhé, všechno si musíš udělat sám, protože ta japonská společnost je takto postavena k tomu kapitalismu. A maminka, protože z věřící rodiny, chodili jsme do kostela celé dětství a maminka po pořád říkala, abych byl hodný, ohleduplný a pomáhal lidem, takže takový mix té výchovy rodičů z obou stran.

Žít a nechat žít. To je pravidlo, kterým by se měl člověk řídit ve vztahu ke svému okolí. Bohužel si to uvědomuje zpravidla až příliš pozdě. Tak tomu bylo například u velkých šelem na území naší republiky, které byly v devatenáctém století zcela vyhubeny. V několika posledních desetiletích se rys ostrovid, vlk obecný a medvěd hnědý do našich krajů vracejí. Jak se k nim budeme chovat dnes? Patří velké šelmy do naší přírody? Rozhodně patří a nebýt lovecké vášně minulých století neměli bychom příležitost si takové otázky klást. Obavy ze dvou nebo možná pěti mědvědů, kteří se vyskytují v Beskydech jsou zbytečné. Medvěd, ač šelma, je hlavně všežravcem a podle analýz trusu jsou hlavní složkou jeho potravy – světe div se – mravenci. Nebezpečí před časem přinesl jen cirkusový medvěd vypuštěný do přírody. Zvíře putovalo po moravě a bylo nakonec usmrcen skupinou vesnických lovců. Tento jediný medvěd způsobil za pár měsíců škody ve výši, které všichni ostatní divocí medvědi u nás nedosáhnou ani za dvacet let. Škody na ovcích, za jejichž původce jsou označováni vlci, jsou z valné části prokazatelně výsledkem touhy pastevců po státních náhradách. A počet rysem stržených kusů přemnožené spárkaté zvěře je zanedbatelný. Každá velká šelma vždy raději uteče než by zaútočila byť na neozbrojeného turistu a v přírodě neškodí o nic víc než kterýkoli lovec. Přesto se až třetina  myslivců přiznává že ví o případu nelegálního lovu těchto zákonem chráněných zvířat. Kdy dospěje kultura české myslivosti úrovně našich západních sousedů, kdy úcta k prostředí a vzácnému druhu převáží nad strachem a touze po trofeji, to jsou otázky, které zodpoví následující roky. O vývoji situace budou nejlépe informovat počty velkých šelem na našem území.