Hlavní stránka Zábava 25 vtipů, které se u nás říkaly za 2. světové války

25 vtipů, které se u nás říkaly za 2. světové války

0

Dobová karikatura

Pověstný český smysl pro humor neustával ani v době tak těžké, jako byla druhá světová válka. Ba spíš naopak, právě schopnost českého národa dělat si ze všeho legraci vlévala optimismus do žil v časech zdánlivě beznadějných. Proto i v době okupace a protektorátu se u nás vtipkovala na všechna témata, a to i přesto, že podobně jako za Rakouska-Uherska, hrozily takovýmto vtipálkům postihy. Vybrali jsme reprezentativní vzorek vtipů, které kolovaly národem před více než sedmdesáti lety a jsou stále zábavné. Anekdoty jsou chronologicky seřazené, podle toho, jak šly válečné události po sobě a pro případ občasných mezer ve vzdělání jsou doplněny odkazy, skrze které je možné získat přehled o kontextu.

 

Víte, kdy bude na světě klid?
Až vdova po Frankovi dostane na Mussoliniho pohřbu telegram o Hitlerově smrti.

 

Tak se říkalo, že tím naším opevněním neproklouzne ani myš – a němkyně přeci proklouzla.

*(němkyně – dřívější označení pro krysu či potkana)

 

Stejně je ale ten Hitler čestnej člověk.
Jak to?
No přeci: přived’ republiku do jinýho stavu, ale taky si ji potom vzal.

 

Velmoci podaly Hitlerovi ultimátum, aby vyklidil Československo.
„Sakra, vždyť už ho vyklízím měsíc, a pořád to nemůžu zmoct.“

 

Když vůdce zavítal do Prahy na Hrad, odebral se do chrámu sv. Víta. Poklekl před ukřižovaného a pravil: Ó děkuji ti Pane, že’s mi dal Saargebeit.“
I odvětil Kristus „Máš štěstí.“
„Ó děkuji ti dále, že‘s mi dal Rakousko.“
„Máš štěstí,“ dí na to Ježíš.
„Ó děkuji ti mnohokrát, že’s mi dal Čechy a Moravu.“
„Máš štěstí,“ opáčí znovu ten na kříži.
„Jak to, Pane,  že mi pořád říkáš, že mám štěstí,“ ptá se Hitler.
„No, máš štěstí, že mám přibité nohy, jinak bych tě kopl mezi oči.“

 

Víš, proč má Hácha na stole telefon?
Aby moh‘ taky do něčeho mluvit.

 

Hácha přijel do Berlína a dožadoval se, abychom měli také ministerstvo námořnictví.
„Nač potřebuje Protektorát ministerstvo námořnictví, když nemá moře,“ divili se v Berlíně.
„No, když má Říše ministerstvo spravedlnosti…“
Víš proč nám na ty tři roky zavřeli vysoké školy?
Aby nás mohli Němci dohonit v kultuře.

 

Děti ve škole si povídají, co se kde stalo zajímavého.
„Nám se narodila štěnátka a hned zdvihla pracky a volala Heil Hitler,“ povídá Pepíček.
Učitel odvětí: „No výborně, hezky si to pamatuj a až přijde pan inspektor tak mu to povíš.“
Za pár měsíců dorazí pan inspektor a Pepíček mu povídá: „My máme doma štěňátka a ta zdraví Ať žije Československo!“
„Ale to snad ne, tenkrát přece zdravila Heil Hitler,“ říká pan učitel.
„No jo,“ povídá Pepíček, „ale tenkrát byla ještě slepá.“

 

Víte, že je Evropa v jiném stavu?
Jak to?
No, bude mít malý Německo.

 

Vrátila se žena od zubaře a manžel se jí ptá: „Tak co, nechala sis vytrhnout ten zub?“
„Ale nenechala, přijdu tam a na dveřích tam stojí Zähne – Zuby, no a já ho chtěla vytrhnout, ne zahnout.“

* (za protektorátu se v Československu důsledně uplatňovala česko-německá dvojjazyčnost: Zähne = zuby německy)

 

Tak prý přijdou do všech bot ještě jedny jazyky, aby byly dvojjazyčný.

 

Angličani prý chtějí dát Hitlerovi všechno, jako to měl před válkou.
A co mu všechno dají?
Štafle a štětku.

* (Adolf Hitler se dvakrát neúspěšně hlásil na Vídeňskou uměleckou akademii jako malíř)

 

Holanďané se zdraví Heil Rembrandt. Když se jich Němci ptali proč, tak odpověděli: „Vy máte malíře, my máme malíře.“

vtip
Víte, co je v Německu nemožné?
Koupit si nové šaty, udělat si na nich mastnej flek a vyčistit ho benzínem.* (ve válečném Německu byl kritický nedostatek textilu, potravin i pohonných hmot)

 

Německo má benzínu dost i na pět let! Ale do zapalovačů.

 

Když  Němci zabrali Dánsko, sháněli se hned, jako všude, po másle.
„Nemáme,“ řekli jim Dáni, „ale natlučeme vám.“

 

Heydrich si zavolal Háchu a oznamuje mu, že hodlá zrušit stanné právo.
„Jen to proboha nedělejte,“ prosí Hácha, „vždyť je to to jediné právo, které jste Čechům dal.“

 

Hitler chtěl od Tisa půjčit nějaké tanky.
„Stačí ti jeden?“ povídá Tiso.
„Děláš si legraci, jeden tank?“
„No, tak teda dva by stačily?“
„Na takovou válku dva tanky? To ses zbláznil?“
„Tak ti teda mám půjčit všecky tři?“

 

Zprávy vrchního velitelství o dobývání Stalingradu:
Pondělí: Dobyli jsme předsíně
Úterý: Obsadili jsme kuchyň
Středa: Naše statečná vojska dobyla ložnice
Čtvrtek: Prudkým protiútokem jsme se zmocnili spíže
Pátek: Mocným náporem jsme vnikli do koupelny. Budou-li boje takto pokračovat, jsme do neděle v hajzlu.

 

Tak se prý Hitler bude ženit.
Jděte, že o tom nic nevím.
Ale jo, už dostal na frak.

 

Moravec byl na exkurzi ve škole a ptá se jednoho školáka: „Kolik bys mi hádal let?“
„Šestačtyřicet,“ poví chlapeček.
„A proč zrovna šestačtyřicet?“
„Protože u nás je jeden poloblb a tomu je třiadvacet.“

 

V Praze prý staví Moravcovi sochu.
Kde?
Ještě přidělají k libeňskýmu  plynojemu uši a už bude hotová.

 

Víš, proč se jmenují ty nové tanky Tygři?
Protože tam všechny zařvou.

 

Hitler navštívil jeden blázinec. Předvedli mu všechny blázny a všichni ho pozdravili Heil Hitler, jenom jeden stál a nezdravil.
„Copak ty, ty nezdravíš?“ ptá se Vůdce.
„Ne, já nejsem blázen, já jsem dozorce.“

 

Nejpohostinnější národ na světě jsou Rusové. Provedli Němce po celém Rusku, ukázali jim Moskvu a ještě je vyprovodili až domů.

 

Hitler stojí před svým obrazem na zdi a ptá se: „Jak to s náma asi dopadne?“
A obraz odpoví: „Jednoduše, mě sundají a tebe pověsí.“