Hlavní stránka Kultura 🎬 RECENZE: Úsměvy smutných mužů zanechají hořkou pachuť

🎬 RECENZE: Úsměvy smutných mužů zanechají hořkou pachuť

Světovou premiéru nového českého filmu Dana Svátka dnes zhlédlo zlínské publikum při předpremiéře snímku Úsměvy smutných mužů. Do města obuvi dorazila i početná delegace tvůrců filmu v čele s režisérem a absolventem zlínské filmové školy Svátkem, hercem Jaroslavem Duškem a autorem Josefem Formánkem. Představitel hlavní role David Švehlík se nemohl zúčastnit, jelikož byl právě u narození syna (gratulujeme).

Na začátek je potřeba říct, že divák by, navzdory přítomnosti Jaroslava Duška, neměl očekávat hořkosladkou komedii. Snímek je otevřenou zpovědí a uvěřitelnou sondou do jedné životní etapy člověka, který propadl alkoholismu. Jak autoři říkají, natočili film podle skutečné události s opravdovými příběhy zobrazených postav.

Tvůrci se nesnaží šokovat přehnaně naturalistickými scénami či bizarními ukázkami úpadku člověka. Ukazují závislost a boj s ní v měřítku, které se zdá být běžné, se kterým se může setkat každý z nás. Divák si pak neříká „Tohle by se mi stát nemohlo,“ ale právě naopak, děj je tak civilní, bez speciální efektů a senzačních excesů, že si jej každý snadno dovede představit v reálné životě.

Neotřelé hudební zpracování, o které se postaral Ondřej Havlík aka EN.DRU, celý film vhodně dotváří. Ničeho není příliš, hudba doplňuje, nikoli překrývá, a tak to má být. EN.DRU je mimo jiné beatboxer, což se do soundtracku promítlo a hudební podkres to příjemně oživilo.

Zlínské publikum kromě tváří jako jsou Dušek, Babčáková, Medvecká nebo Plesl, poznalo také „svého“ Radovana Krále v roli lékaře a mladou Annu Randárovou, o jejíž lechtivé scéně se hovořilo v diskusi před i po projekci. V úlohách klientů léčebny se také objevil na filmovém plátně neokoukaný Karel Ondrka alias Skejpr, populární díky Kazmovu extempore v Prostřenu, kontroverzní herec Jiří Maryško, známý z internetové televize Stream a člen kapely Čechomor František Černý, které si diváci mohou pamatovat také z filmů Knoflíkáři nebo Rok ďábla.

Film se částečně natáčel ve Zlíně, ovšem záběrů ve zlínských exteriérech se na plátně příliš neobjevilo, napočítali bychom je na prstech jedné ruky. Zlínskou stopu tak zanechali spíš partneři a spolupracující instituce, které se houfně rekrutovaly právě z našeho regionu. Část prostředků získali tvůrci také díky crowdfundingovému projektu, kde realizaci snímku podpořilo bezmála 550 lidí.

Úsměvy smutných mužů předkládají divákovi v hlavní postavě člověka nejen závislého, ale lidskou bytost, která hledá sebe sama ve schránce ovládané závislostí. Film, do kterého není těžké se ponořit, pochopit ho. Fandíte Josefu Formánkovi, jakoby právě teď v tom okamžiku a ne na plátně, sváděl litý boj s drakem. A kdo snad pochyboval, odejde ze sálu přesvědčen, že alkohol je krutá droga, která může člověka zcela ovládnout.


Tento text mohl být publikován díky podpoře našich partnerů, mezi které patří i: 

Chcete nás také podpořit a získat prostor u nás na webu? Napište na: redakce@zlinskynocnik.cz