Hlavní stránka Lifestyle Češi v Albánii zachraňují vesnici duchů, můžete se přidat

Češi v Albánii zachraňují vesnici duchů, můžete se přidat

0

Foto. Jan Čermák

Všechno začalo v listopadu 2014, kdy si Honza Balák s pár kamarády řekl, že by bylo fajn vymyslet něco v opuštěné vesnici Curraj i Epërm, kterou objevili v létě v Albánii. Původně to byl jen bláznivý nápad, vesnice je odříznutá od civilizace dvoutisícovými vrcholy, cesta do ní trvá skoro celý den a jediným dopravním prostředkem je osel. Ale nakonec se tento nápad rozrostl do podoby jedinečného projektu s názvem Albánská výzva, kterému bude ve Zlíně 21. března věnovaná přednáška v Novém Světě.

A tak začal vznikat projekt Albánská výzva, jehož centrem zájmu byla a je zmiňovaná vesnice Curraj i Epërm kdesi v Albánských Alpách. Během následujících devíti měsíců se rozběhly projekty na opravu kostela, značení turistických tras nebo stavbu mostu v sousední vesnici Theth. Během roku se také podařilo navázat kontakt s Albánci a rozjet mezinárodní spolupráci.

“Postupně se do projektu zapojovalo víc a víc zájemců s chutí něco udělat, vypadnout na chvíli z pohodlí domova a zažít, jaké to je starat se o sebe sám, bez internetu, elektřiny, teplé vody a nebo nemocnice. A to všechno v zemi, o které si v Česku většina lidí stále myslí, že je tam válka, nepřátelští chudí lidé a nebezpečí. Můžu vám zaručit, že ani jedno z toho není pravda,” popisuje koordinátorka projektu Erika Lorencová.

V srpnu 2015 se v Curraj i Epërm protočilo přes 100 dobrovolníků z Česka, Slovenska a Rakouska, každý z nich byl součástí nějakého týmů s konkrétním úkolem. Mimo to ale také mohli dle libosti prozkoumávat jeskyně a nepojmenované hory v okolí, hrát hry a nebo si užít kolektivní ponorkovou nemoc v izolované vesnici, kde je přes 130 opuštěných domů a na léto se tam vrací přibližně sedm desítek Albánců většinu roku žijících v Tiraně.

“I na tento rok máme velké plány. Chtěli bychom, aby ve vesnici vznikla komunita fungující v letních měsících, kam bude moct přijet každý, kdo se bude chtít na nějaký čas zbavit každodenních civilizačních starostí. Chtěli bychom také za pomoci dobrovolníků postavit most přímo v Curraji, udržovat turistické značení, vyznačit nové trasy a mnohé další. Pokud se vám projekt líbí a chcete se o něm dozvědět více nebo se připojit, přijďte na naši přednášku v pondělí 21. března od 18:00 do zlínské kavárny Nový svět. Také máme spuštěny přihlášky na toto léto, kdy je možné jet na 1–7 týdnů,” říká Lorencová.

Nejpernější chvíle čekaly týmy zaměřené na značení stezek. Jeho členové se na několik dní sbalili se zásobami a barvami a vyrazili do neznačených hor jen s GPS a občasnou asistencí místních průvodců. Výsledkem jejich práce je 110 kilometrů turistických stezek v okolních, do té doby neprobádaných horách, a také mapa, která je volně přístupná na webu Albánské výzvy. Vytvořili tak nejrozsáhlejší síť turistického značení v Albánii a vesnici propojili s turisticky vyhledávanými oblastmi Theth a Valbona. Tento rok se budou stezky znovu prosekávat, protože v lokalitě vše velmi rychle zarůstá náletovými dřevinami.

Nedaleko vesnice Theth dobrovolníci postavili 15,5 metru dlouhý příhradový most. Most je konstrukčním unikátem díky své modularitě a rozložitelnosti na 1,2 m dlouhé díly, tak aby bylo možné ho bez problémů přepravovat i na oslech. Loňská stavba mostu byla zároveň zatěžkávací zkouškou pro letošek, kdy je v plánu postavit druhý, delší most v samotné vesnici Curraj i Epërm.

Součástí snah dobrovolníků byla i oprava kostela v Curraj i Epërm, podle místních jednoho z posledních dvou katolických kostelů, které přežily albánský komunistický režim. Zatím se podařilo opravit jeho interiér, kostel čekají další opravy v příštích letech.

Ve vesnici bylo nutné vytvořit zázemí pro dobrovolníky. Vznikl tak i tým, který měl za úkol připravovat stravování, nebo tým dřevařů, věnující se výrobě vybavení jako jsou latríny, lavičky a přístřešky. “Kluci z týmu energetiků dokonce sestrojili v prostorách laboratoří elektrotechnické fakulty VUT pro naše potřeby malou solární elektrárnu. Díky týmu dokumentaristů bylo vše fotograficky zaznamenáno a mohly vzniknout také dva filmy zachycující atmosféru přímo na místě,” líčí Lorencová.

první pomoc banner