Hlavní stránka Lifestyle 🐀 Je nutrie nebezpečný vetřelec nebo roztomilý společník?

🐀 Je nutrie nebezpečný vetřelec nebo roztomilý společník?

Foto: I. Dostál

S nástupem jarních teplot se v korytě Dřevnice v centru Zlína začaly opět objevovat nutrie. Kolemjdoucí se zastavují, aby je pozorovali a často je krmí pečivem nebo zeleninou. Otázka položená v titulku nemá zcela jednoznačnou odpověď a ani není možné ji položit tak černobíle. Problematika výskytu nepůvodních druhů, jako jsou nutrie, je komplexní a zahrnuje řadu často netušených aspektů.

Nezpochybnitelným faktem je, že Nutrie říční (Myocastor coypus) do zlínské přírody nepatří, nepatří dokonce ani do české a evropské přírody, jelikož pochází z Jižní Ameriky. Do Evropy se dostala jako zvíře chované pro kožešinu a maso a do volné přírody pak nutrie utekly (a byly vypuštěny) právě z těchto chovů. Nicméně s invazí nutrií se potýkají na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy a Austrálie. Problémem nepůvodních (alochtonních) druhů v přírodě je fakt, že se dostávají do prostředí, ve kterém často chybí jejich přirození nepřátelé, kteří slouží jako nástroje regulace jejich populace. Protože v České republice žije po hříchu málo aligátorů, orlů a anakond, nutrie se mohou celkem nerušeně množit (a přemnožovat)  a jediným faktorem, který omezuje nárůst jejich počtů, jsou tuhé zimy, které nutrie těžko snášejí.

Foto: I. Dostál

Do Zlína se nutrie dostaly pravděpodobně z Vizovic, kde se objevily dříve. Ještě v roce 2007 psaly noviny o nutrii jménem Bořek, jako o nevídané atrakci. O dva roky později už magistrát nařídil odchyt 10 kusů nutrií v korytě Dřevnice a v roce 2010 bylo odchyceno dokonce 50 zvířat. V roce 2017 pak speciálně školení strážníci Městské policie Zlín, podle zástupce ředitele Pavla Janíka, odchytili na 90 nutrií. To náležitě ilustruje reprodukční schopnosti tohoto jihoamerického hlodavce. Po tomto velkém odchytu počty nutrií klesly, nicméně letošní pozorování ukazují, že populace ve Zlíně stále existuje.

Nutrie mohou přenášet nakažlivé choroby, k pokousání už došlo

Stejně jako potkani nebo krysy, i nutrie mohou přenášet několik nepříjemných nakažlivých nemocí, jako je leptospiróza, salmonelóza, brucelóza, tularémie, krysí žloutenka nebo některé druhy parazitů. Ty se na člověka nebo zvíře mohou přenést například kousnutím. „Krajská hygienická stanice Zlínského kraje eviduje pokousání nutriemi, ale dosud jsme nezaznamenali žádné infekční onemocnění s tím spojené,“ uvedla Jana Eliška Hošková, ředitelka protiepidemického odboru KHS ZK. Žádnou nákazu u nutrií zatím neřešila ani Krajská veterinární správa, jak uvedl vedoucí oddělení ochrany zdraví zvířat Milan Krpec.

Foto: I. Dostál

Nutrie se živí kořeny a bylinami a pokud se přemnoží, dokáží zcela spást příbřežní vegetaci a rozhrabat břehy, čímž dochází k erozi. Navíc si hloubí v březích nory, což může vést k sesuvům půdy nebo dokonce pádu stromů. Svou činností mohou znehodnotit například sypané hráze. V minulosti nutrie ucpávaly vegetací a odpadky hradítkovou komoru v Přílukách, což by v případě intenzivních dešťů mohlo vést až k vytopení okolních sklepů. „Daleko větší problémy než nutrie nám však v tomto smyslu působí bobři, kteří jsou větší a aktivnější,“ řekl tiskový mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

V současné době nutrie ve Zlíně přemnožené nejsou

Výskytem nutrií ve Zlíně se zabývá Odbor životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje. „Provádíme monitoring a v současnosti nevnímáme přítomnost nutrií jako problém. Ten by ale mohl nastat v případě přemnožení. Letos zatím došlo pouze k jednomu odchytu a nutrie byla převezena do městského útulku,“ uvedla Jolana Michenková z OŽPZ ZK. Problém s umístěním odchycených zvířat se umocnil na začátku roku, kdy začal platit zákaz kožešinových farem, do kterých bylo dříve možné nutrie z volné přírody umístit. Dnes je možné nutrie chovat pouze v zájmových chovech, přitom ještě v 80. letech patřilo Česko s roční produkcí kolem 600 000 kožek k velmocím v jejich chovu.

Foto: I. Dostál

Nabízela by se varianta umístit nutrie do jihoamerické expozice Zoo Zlín, to však není možné. „Zoo Zlín nemá k dispozici volné kapacity v areálu, které by šly průběžně využívat pro umístění jakýchkoliv zvířat z volné přírody. K tomuto účelu primárně slouží záchranné stanice a centra pro volně žijící živočichy. Chov nutrií není ani plánován v rámci dlouhodobého chovatelského záměru zlínské zoo,“ vysvětlil hlavní zoolog Kamil Čihák.

Počty nutrií v přírodě mohou kromě odchytů snižovat hlavně tuhé zimy. Přikrmování ovšem není žádoucí, nutrie se dovedou dostatečně živit samy. V Hradci Králové dokonce od roku 2014 platí vyhláška, která krmení zakazuje pod pokutou až 10 000 korun. Ve Zlíně se zatím takové opatření nechystá, ale pohazování zbytků jídla na veřejném prostranství je již postiženo v zákoně o znečišťování životního prostředí. Člověku, který háže krmení nutriím, tak hrozí postih.

Foto: I. Dostál

Nutrií žije v Česku až 80 000

Podle myslivců je nutrie říční s odhadovanou populací 80 000 jedinců nejrozšířenějším invazním druhem u nás. Jelikož samice vrhnou dvakrát ročně kolem pěti mláďat, počty nutrií v přírodě stále rostou. Jejich množství se snaží regulovat právě myslivci. Přirozeného predátora nutrie v naší přírodě nemá. Dospělý jedinec může být dlouhý 40-70 centimetrů a dosahuje hmotnosti kolem 6-10 kilogramů. Velké nutrie také vytlačují od vodních toků menší Ondatry pižmové (Ondatra zibethicus), což je ovšem také druh, který byl do Evropy zavlečen, tentokrát však z Ameriky severní.

Momentálně ve Zlíně nutrie nepředstavují větší problém, pokud se však nepřemnoží nebo se mezi nimi nezačne šířit některá z potenciálních nákaz. Tento nepůvodní druh v naší přírodě zdomácněl díky své přizpůsobivosti, nicméně není vhodné jej krmit a nedoporučuje se ani přímý kontakt se zvířaty, která mohou v případě ohrožení zaútočit a přenést na člověka infekci.


Tento text mohl být publikován díky podpoře našich partnerů, mezi které patří i: 

Chcete nás také podpořit a získat prostor u nás na webu? Napište na: redakce@zlinskynocnik.cz