Hlavní stránka Kultura RECENZE: Noc na Karlštejně baví a zůstává věrná předloze

RECENZE: Noc na Karlštejně baví a zůstává věrná předloze

0

Premiéra kultovního muzikálu Noc na Karlštejně v podání Městského divadla ve Zlíně potěšila zejména milovníky filmové adaptace režiséra Zdeňka Podskalského z roku 1974. Ti se v představení dočkali všech svých oblíbených scén a písní v provedení poplatném tomuto filmovému vzoru.

Vrchlického hra měla poprvé premiéru 28. května 1884 na prknech Národního divadla, je to tedy bez měsíce 133 let od jejího prvního uvedení. Režie se u zlínské inscenace ujala Michaela Doleželová spolu s Romanem Venclem. V zásadě postupovali podle scénáře filmu, což diváky jistě potěšilo. Na takovouto klasiku se zkrátka nesahá, kdyby měl šenk Bušek rapovat a královna Eliška by nedejbože twerkovala, hru by to možná posunulo časově směrem dopředu, ale kvalitativně jistě dolů.

Na jevišti se během obou polovin představení střídalo velké množství herců/zbrojnošů, kteří excelovali zejména v precizně nacvičených hromadných scénách. Původním textem tu a tam probleskl nový gag, ale bylo jich právě tolik, aby diváka příjemně osvěžily, aniž by narušily celkový dojem. Masová scéna ztřeštěného tance v závěru inscenace pak pobavila celý sál, zejména neznámou divačku v předních řadách, kterou rozesmála tak, že dialog krále a arcibiskupa z balkónu nebyl vůbec slyšet.

Právě využití celého prostoru divadla pomohlo nahradit filmové střihy. Herci několikrát proběhli hledištěm, zahrály si oba balkóny, využity byly i závěsy při vstupu do sálu a v neposlední řadě dobře posloužilo velmi hluboké zlínské jeviště.

Scénu a zejména kostýmy od Hany Knotkové je třeba vyzdvihnout zcela zvlášť. Precizní zpracování kostýmů hlavních postav zůstává věrné vysoké laťce, kterou má zlínská scéna dlouhodobě nastavenou.

Z herců nikdo vyloženě nezaostával za kolegy, obzvlášť bych pochválil výkon Radoslava Šopíka v roli arcibiskupa Arnošta z Pardubic, který se svým stoickým klidem a lakonickým humorem maximálně přiblížil Karlu Högerovi, jenžse této postavy mistrně zhostil v již zmíněném filmovém provedení (málokdo možná ví, že se jednalo už o třetí filmovou adaptaci po němém filmu z roku 1919 a nepříliš úspěšném televizním pokusu z roku 1965). Ani Radovan Král nezklamal a jako král (tentokrát s malým „k“) Petr Cyperský aka Waldemar Matuška předvedl svůj hlasový rozsah i komediální talent.

V roli vážného leč dobrotivého Karla IV. se představil Luděk Randár a jeho ženu Elišku ztvárnila Petra Králová. Dále se na jevišti objevil Gustav Řezníček, Jan Leflík, Kateřina Liďáková, Tomáš David a další.

Celkově je představení příjemnou reminiscencí oblíbeného filmu a díky použití původního half-playbacku s živými zpěvy nezklame zřejmě žádného diváka. Standing ovation spolu s nekončícím aplausem na závěr to konec konců potvrdily.


Tento a další texty mohly být publikovány díky podpoře našich partnerů, mezi něž patří i:

Chcete se také stát partnerem Zlínského nočníku a podpořit tak nezávislé a pozitivní médium, jehož redaktoři pracují bez nároku na odměnu? Kontaktujte nás: redakce@zlinskynocnik.cz/web