Hlavní stránka Publicistika Ze Zlína do Pittsburghu. Absolventka gymnázia uspěla v mezinárodní soutěži

Ze Zlína do Pittsburghu. Absolventka gymnázia uspěla v mezinárodní soutěži

0

zdroj: archiv Michaely Kajšové

Když byla ještě malá holka, pod vědou si představovala výbuchy, složité rovnice a magické objevy. Ve školních laboratořích však zjistila, že tato práce až tak vzrušující není. Přesto na chemii a biologii nezanevřela a v polovině května si v těchto oborech vysloužila čtvrté místo na mezinárodní studentské soutěži v Pittsburghu. Řeč je o čerstvé absolventce Gymnázia Lesní čtvrť ve Zlíně Michaele Kajšové, která se do Ameriky probojovala se svým projektem zaměřeným na modelové zkoumání cholesterolu.

Už na nižším gymnáziu snila o vysokoškolském studiu v některém z přírodovědných předmětů. „Přečetla jsem několik článků o mladých lidech, kteří se začali věnovat vědě už při svých středoškolských studiích. Naprosto jsem to nechápala. Ti lidé pro mě byli geniální – přece museli být, když je vzali na zkušenou do laboratoře,“ popisuje mladá vědkyně. Později i ona začala spolupracovat s Univerzitou Palackého v Olomouci. Začala se zabývat počítačovou chemií, která ji začala bavit víc než zkumavky a gumové rukavice v laboratořích.

Od SOČ k ISEF

Svou pozornost soustředí na buněčné membrány, které hrály roli i v její oceněné práci. „Teoreticky se studují kvůli jejich primární funkci a tou je dopravování látek do buněk a z nich. To se bude v budoucnu hodit pro navrhování nových léků,“ vysvětluje Michaela. Protože její práce vypadala slibně, rozhodla se ji využít pro loňskou účast v soutěži Středoškolská odborná činnost. V té postoupila ze školy do okresního a poté i krajského kola. „Tam jsem měla velké štěstí, protože jsem skončila na druhém místě, které většinou bývá nepostupové. Za úspěchy v předchozím roce ale dostal kraj právo nominovat v každé kategorii dva zástupce,“ přála jí paní Štěstěna, a tak ji čekalo celostátní kolo konané v Plzni.

Národní kolo ovládla a za první místo získala širší nominaci na některou zahraniční soutěž, jejichž čeští účastníci vyšli na podzim z patnácti kandidátů. Michaelu vybrali do EUCYS (European Union Contest for Young Scientists) a na ISEF (International Science and Engineering Fair), což byla právě soutěž v Pittsburghu. „Tehdy to byla euforie, která následně opadla a přišly obavy,“ přiznává.

Podstatou jejího projektu bylo vytvoření jednoduchých počítačových modelů buněčných membrán s různým obsahem cholesterolu. „Ty jsem potom pomocí obrovského superpočítače nechala podrobit simulaci jejich chování po určitou dobu. Z kupy dat jsem pak mohla například zjišťovat, jak jsou membrány tlusté, jestli jsou pravidelné a uspořádané nebo kde se v nich pohybuje cholesterol. Zjištění těchto vlastností mi pomohlo lépe pochopit vliv cholesterolu, který se v nich vyskytuje,“ shrnuje „holka, která nikdy nepařila hry ani neprogramovala“ a ze začátku pro ni byla práce s příkazovým řádkem náročná.

Na počítačovém modelování si dnes pochvaluje, že může buněčné membrány vidět tak zblízka, jako by si na ně mohla sáhnout. „Hlavně mi při tvorbě projektu vyhovovala časová flexibilita. Většinu práce jsem dělala z pohodlí domova a do Olomouce jsem jezdila spíše jenom prezentovat své výsledky a konzultovat,“ popsala výhody svých metod.

Porotci jí projekt chválili

Soutěž v Pittsburghu se konala formou výstavy projektů, při které účastníky obcházela porota a zhruba dvanáct minut si s každým o dané práci povídala. Michaela se účastnila v nově vytvořené kategorii Computational Biology and Bioinformatics. „Byla jsem nervózní, ale nakonec jsem se neměla proč bát. Porotci byli velmi vstřícní a naše projekty neshazovali. Slyšela jsem slova chvály i přání štěstí do budoucna, někdy i tipy na články, které by mě mohly zajímat,“ ulevilo se jí. Konečné čtvrté místo ji sice nejdřív mrzelo, ale pak si uvědomila, že i to je víc, než si dřív dokázala představit. „To, že jsem byla oceněná a získala nějakou peněžní výhru, nemůže vykompenzovat to, co jsem se v USA naučila a hlavně jaký pocit jsem si odtud odvezla,“ dodává s radostí.

Při cestě do Ameriky se seznámila i s dalšími českými účastníky, z nichž dva (z Brna a Letohradu) se ve svých kategoriích umístili třetí. „Trávili jsme spolu spoustu času. Díky tomu, že jsme si všichni vyzkoušeli dělat něco navíc, máme i velmi podobné představy o budoucnosti, podobné koníčky a zájmy, smysl pro humor,“ říká úspěšná reprezentantka České republiky.

Další cestou je medicína

Maturita z biologie a chemie, kterou úspěšně složila tento týden, už pro ni jistě byla jen třešničkou na dortu. K tomu si zvolila angličtinu v obou částech a státní češtinu. „Původně jsem sice měla jiný plán, ale když jsem byla vybraná na ISEF, tak jsem se rozhodla si to alespoň zčásti ulehčit. Navíc jsem tu profilovou angličtinu brala i jako přípravu na obhajobu své práce v angličtině,“ vysvětluje.

Její další kroky povedou na fakultu medicíny. Už je i přijatá a jen se rozhoduje, do kterého města se vydá. To, na čem začala pracovat v Olomouci, však opustit nechce. „Kdybych ale medicínu nezkusila, litovala bych asi celý život. Mám doma doktorku, a proto doufám, že do toho nejdu s růžovými brýlemi,“ uzavírá adeptka na doktorský titul.

Tento příspěvek byl publikován díky podpoře:

prokapely.eu

Pokud se chcete stát partnerem některého příspěvku nebo rubriky, napište nám na email: redakce@zlinskynocnik.cz/web

 

Chcete dostávat dobré zprávy přímo do e-mailu? Zadejte svou e-mailovou adresu a nic vám neunikne: