Home Lifestyle

Zdroj: MDZ

Městské divadlo Zlín se jako první v České republice zapojí do scénických čtení současné běloruské hry Uražení. Bělo/R/usko. Akce je součástí celosvětového projektu Insulted. Belarus(sia) Worldwide Readings. Jde o vyjádření podpory a sounáležitosti s Běloruskem a Bělorusy, kterému se připojila divadla v USA, Velké Británii, Rusku, Francii, Gruzii, Německu a každý den přibývají další.

0

Již 8. ročník charitativní akce „Sbírejte hliník pro Charitu“ se uskutečnil ve školním roce 2019/2020. Prvotní myšlenka byla zapojit do sběru školy a přiblížit tak dětem nutnost třídění odpadu a to nejen plastu a papíru. Do projektu jsou v současné době zapojeny základní školy z Otrokovic a okolí – Halenkovice, Tlumačov, Napajedla, Pohořelice, Žlutava, dále pak UTB, Gymnázium Otrokovice, Arcibiskupské Gymnázium Kroměříž a obec Žlutava.

Foto: senivpetro

Po celém světě se při příležitosti Mezinárodního dne kávy koná řada speciálních akcí pro „kávomily“. A slavit se bude opět i ve Zlínském kraji. Už pátým rokem zde v zapojených kavárnách probíhá Kávafest. Od 1. do 7. října připravují obvykle kavárníci pro své hosty něco nad rámec běžného provozu. 

Kávafest bude i letos příjemně pestrý. Do akce se zapojilo patnáct kaváren. „Každá zapojená kavárna je označena plakátem akce a všechny účastníky najdete také na webu www.kavafest.cz,“ uvedl organizátor Kávafestu Jaroslav Střecha.

Milovníci kávy budou moci i v letošním roce sbírat razítka kaváren zapojených do festivalu a ti nejaktivnější získají některou z věcných cen. „Při návštěvě podniku požádejte obsluhu o razítko do Kávové mapy nebo pasu. Čím více razítek jednotlivých zapojených podniků se vám podaří nasbírat, tím větší je šance na vaši výhru. Veškeré informace k tomu najdou zájemci na webu akce,“ dodává organizátor.

Opět se můžete těšit i na soutěž o kávové ceny s Nočníkem.


Tento text mohl být publikován díky podpoře našich partnerů, mezi které patří i: 

Chcete nás také podpořit a získat prostor u nás na webu? Napište na: redakce@zlinskynocnik.cz

Tiktokerka Denisa Vinci má na sociální síti Tik Tok víc než čtvrt milionu odběratelů. Kdo jsi sleduje a proč? Jaká videa mají největší úspěch? Co by dělala, kdyby Tik Tok skončil? V rozsáhlém rozhovoru jsme se snažili zjistit, co jí Tik Tok přináší a naopak. Na konci videa navíc najdete speciální bonus.

Hadi, pakobylky, zlatohlávci, akvarijní ryby, hlodavci a další roztodivní zástupci fauny obsadili v sobotu 11. července prostory Otrokovické besedy. Při tradiční akva-tera burze se tu sešli profesionální i amatérští chovatelé, milovníci přírody i rodiny se zvídavými dětmi. Entomologové, teraristé a akvaristé se do Otrokovic sjíždějí pravidelně několikrát do roka. Program akcí najdete zde.


Tento příspěvek mohl být publikován díky podpoře našich partnerů, mezi které patří i: 

Chcete nás také podpořit a získat prostor u nás na webu? Napište na: redakce@zlinskynocnik.cz

Známá báseň Máj z pera Karla Hynka Máchy se dočkala nové dramatizace v provedení zlínské alternativní scény. Volné divadlo představí svou inscenaci na premiéře již 10. července. Čtrnáct herců a hudebníků vystoupí na prostranství před Zlínským zámkem a divákům nabídnou pohybovou i hudební koláž, jak uvedl režisér inscenace Patrik Francl.

Ano, už zase prudím, ale tady jde o knihy, a to končí veškerá legrace. Na začátku listopadu roku 2019 byla v univerzitním parku nainstalována čítárna sestávající ze zastřešené knihovny a lavičky. Objekt vznikl v rámci projektu Tvoříme Zlín a já jsem jej velmi kvitoval, dokud jsem se nedávno konečně nezašel podívat blíž. To, co jsem viděl mě nepotěšilo – plesnivé a mokré knihy, hromada odpadků, posprejovaná knihovna, to rozhodně není prostředí, které láká k posezení s knížkou. Rozhodl jsem se tedy zjistit, jestli by s tím nešlo něco udělat.

V září loňského roku jsem se poprvé zmínil o tom, že ve Zlíně se nachází na pět desítek nevyužitých reklamních ploch v majetku města. Nevzhledné šéfe prostory jednak hyzdí veřejný prostor a mimo to představují nevyužitý potenciál. Moje otázka směrem k radnici byla prostá. Je možné tuto situaci změnit a současně tak i udělat dobrou věc? Po bezmála deseti měsících se situace skutečně výrazně proměnila.

Je čtvrtek 28. června, hodiny na kostele ukazují bezmála osm večer a schyluje se k dešti. Několik lidí ještě pracuje na poli v Záhumenici, když v tom se jim nad hlavami ozve hukot připomínající motory letadla, k hluku se přidávají zvuky podobné výstřelům z děla a najednou vše utichne tupou ranou, která otřese půdou pod nohama svědků. Píše se rok 1934 a do pole u Sazovic právě dopadl meteorit. 

Jan Maria Hronek se za války jako student vsetínského gymnázia zapojil do protifašistického odboje na Valašsku. Byl rozvědčíkem 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Za působení v odboji mu v roce 1945 udělil prezident ČSR „Medaili za chrabrost“. Po válce se stal členem komunistické strany a vstoupil do armády, vadilo mu však, že se komunistická propaganda liší od skutečnosti. V r. 1968 na vojenské půdě vystupoval proti politizaci armády. Pro nesouhlas s npartizánormalizačními opatřeními v armádě z ní na vlastní žádost odešel. Až do důchodu pak působil v Ostravsko-karvinských dolech, kde se podílel na vytváření integrovaného záchranného systému. O rozhovor ho požádala Helena Mráčková v souvislosti s letošním 75. výročím osvobození.