Hlavní stránka Publicistika ROZHOVOR: Daniel Vašut: Městskou policii musí být vidět

ROZHOVOR: Daniel Vašut: Městskou policii musí být vidět

0

V letech 1945–1989 působili na území města Rožnova v oblasti bezpečnosti příslušníci Sboru národní bezpečnosti. V letech 1989–1992 město zřídilo funkci inspektora veřejného pořádku. V roce 1993 byla v Rožnově zřízena Městská policie. Letos tak uplyne dvacet let od doby, kdy se strážníci objevili v ulicích poprvé.

Městskou policii musí být vidět, říká ředitel 

„Stalo se tak 1. listopadu 1993, kdy do služby nastoupilo prvních deset strážníků,“ uvedl ředitel Městské policie v Rožnově pod Radhoštěm Daniel Vašut. „Zájem byl velký, do výběrového řízení se přihlásilo nad čtyřicet zájemců. Uchazeči museli projít měsíčním rekvalifikačním kurzem, zakončeným před komisí Ministerstva vnitra zkouškou na úrovni maturity. Pět z nich, mezi nimi i jedna žena, slouží u zdejší městské policie dosud. Později byl stav doplněn na sedmnáct strážníků, nejvyšší počet byl čtyřiadvacet. Za těch dvacet let prošlo zdejší služebnou na šestačtyřicet strážníků. Náročnost na strážníky se zvýšila. Zájemci o tuto službu musí dnes u zkoušek kromě dalšího prokázat také znalost čtrnácti až patnácti zákonů, které se prolínají do činnosti strážníka městské policie.“

Začátky byly poměrně skromné.

„Hlídková služba začala počátkem roku 1994, to už byly ušité uniformy. Výbavu strážníka tvořil slzný sprej, obušek, pouta – to bylo tak asi všechno. Prvým vozidlem byl kombi Žigul tmavomodré barvy, později ho nahradilo vozidlo Škoda Forman kombi, už vybavené majáčkem. V současné době máme vozidla dvě. Strážníci vozí spoustu materiálu, který mohou během služby potřebovat. Dodnes, především v letních měsících, využíváme také jízdní kola, zejména když ve městě probíhají různé festivaly. Je to i kamerový systém a další. Oproti roku 1993 je nárůst činnosti strážníků možná až o sedmdesát procent vyšší.“

Vaše pracoviště se několikrát stěhovalo.

„První služebna byla na Městském úřadě, kde v jedné místnosti bylo deset strážníků. V polovině roku 1994 jsme se přestěhovali na Sokolskou ulici do někdejšího Molitorova domu a v roce 1997 do současného objektu.“

Máte kromě všeobecně známého hesla „Pomáhat a chránit“ nějaké specificky své?

„Ne. Ani tuto záležitost neřešíme. Já to beru tak, že městská policie je od toho, aby byla ve městě viděna. Pro mne je důležité, že strážníci jsou v ulici, ať už motorizovaní, pěší, nebo na jízdním kole.“

Setkáváte se při službě s nejrůznějšími případy, smutnými i veselejšími…

„Každý tragický případ má psychický dopad na strážníka. Ať je to umrzlá bezdomovkyně z prosince minulého roku na rožnovském nádraží, nebo těžká dopravní nehoda. Dodnes mám před očima střet osobního vozidla s vlakem na železničním přejezdu v Rožnově. Řidič po vyproštění ležel v kolejišti. Prováděli jsme masáž srdce. Cítil jsem zřetelně tep na jeho ruce, srdce ještě pracovalo. Ale měl zranění neslučitelná se životem a lékař nemohl jinak, než konstatovat smrt. Ze tří osob přežilo nehodu jen dítě. V takové chvíli si člověk uvědomí, že opravdové hodnoty jsou život a zdraví, ty mají jednoznačně prioritu před vším ostatním.

Určitě byste si vzpomněl i na něco veselejšího.

„V červnu minulého roku jsme na jedné zahradě odchytili zbloudilou srnu. V tom samém měsíci jsme u majitelky rodinného domu na Hutisku odchytili celkem dvanáct užovek obojkových, některé skutečně pořádné kousky, a jednoho slepýše křehkého. Vypustili jsme je na vzdálenějším místě do volné přírody. Také jsme jednou museli zahánět z Palackého ulice pět zbloudilých ovcí zpátky na Dolní Bečvu, a současně řídit na světelné křižovatce Eroplán dopravu, aby nedošlo ke kolizi. Podobných příhod je nepočítaně.“

Jak hodnotíte uplynulých dvacet let?

„Naší služebnou prošlo téměř pět desítek strážníků. Někteří odešli do civilu, jiní k Policii České republiky, další k jiné městské policii. Žádný ze strážníků neodešel kvůli nějakým závažným pochybením, toho si velmi cením. Na druhou stranu, i když vykonáváme skoro stejnou práci jako státní policie, nemá strážník městské policie nárok na žádnou výsluhu, jak tomu je u jiných veřejně činných osob, státní policie, celníků, vězeňské služby, profesionálních hasičů. Když strážník městské policie po dvaceti letech služby skončí, i když se náročná služba podepsala na jeho zdraví, už ho nikdo nepotřebuje. To je problém…“

Součástí činnosti Městské policie jsou preventivní besedy, praktické ukázky, akce se školáky a přednášky pro seniory, také účast na akcích pořádaných městem, spolupráce s Policií ČR i s hasiči.

Psáno pro:  www.roznovsky-prostor.cz