Home Štítky Posts tagged with "student"

student

0

Studenti Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se v úterý zapojí do celonárodní sbírky, kterou pořádá Společnost pro ranou péči. Tato sbírka se uskuteční již počtvrté na mnoha místech České republiky a je určena na podporu rodin, kterým se narodilo dítě těžce nemocné nebo s postižením.

0

12509896_929699023764843_8256272216348864321_n

Už zítra se mohou zájemci o studium vypravit na den otevřených dveří na Technologické fakultě Univerzity Tomáše Bati. Od 9:00 do 15:00 budou mít návštěvníci možnost dozvědět se potřebné informace o studiu, vysokoškolském životu a o bydlení ve Zlíně. Kromě toho si také užijí zábavu díky bohatému doprovodnému programu, v podobě hledání Laboratvora.

zdroj: archiv Patrika Štipáka

Patrika Štipáka od malička fascinovaly automobilové závody. S tátou chodili na rally, sledují Formuli 1 i další soutěže se silnými motory. Patrik vystudoval zlínské Gymnázium na Lesní čtvrti a poté se vydal směr Brno na tamní Vysoké učení technické. Tam se opět potkal se svým koníčkem a stal se členem týmu, který pracuje na vývoji studentské formule. Dnes už má zkušenosti i z Anglie a rozjíždí vlastní firmu.

Jak ses k formulovému týmu dostal?

Po absolvování gymnázia na Lesňáku jsem se rozhodl pro Strojní fakultu VUT. Tam jsem první dva roky pokračoval v hodně obecném studiu. Matematika, fyzika, konstruování a podobně. Ale pořád to bylo jen obecné, stále jsem se profesně hledal. Na začátku třeťáku jsem šel po chodbě a viděl plakát na náborovou akci týmu TU Brno Racing. Tenkrát jsem si neuvědomoval, že šanci může mít kdokoliv, kdo má vášeň a odvahu jít do týmu naplno. Náborová prezentace byla super, ale stejně jsem se nešel zapsat, protože se nahrnulo spoustu lidí ke stolům a vypisovali registraci. Na druhý den jsem se na přednášce náhodně potkal s jedním členem týmu (dnes to je jeden z mých nejbližších přátel) a ten mně de facto odsekl, že pokud mám zájem ať přijdu a prostě uvidím, že není nad čím přemýšlet. Tak jsem se dostal na první schůzku.

Jak mezi sebou soupeří jednotlié týmy?

Formula Student původně vznikla ve Spojených státech a po téměř dvaceti letech se dostala do Evropy. Dnes je po celém světě téměř šest set univerzitních týmů a více jak sedmnáct závodů. Náš tým TU Brno Racing se pravidelně účastní závodů v Německu, Maďarsku, Česku a třeba Itálii. Závody se konají každý rok v období od července do půlky září. Pravidla soutěže říkají, že studenti musí vyvinout, vyrobit a následně předvést auto na závodním víkendu pro amatérského víkendového jezdce.

Jak soutěž vznikla?

Vznik soutěže byl podnícený nespokojeností průmyslu s mladými inženýry, kteří měli být zapojeni do pracovního procesu. Veškerá práce končila tenkrát na výkresech, chyběla praxe a představa, jak funguje průmysl tam venku za okny školy. Je to téměř čtyřicet let od založení Formule student, a když se ptám kolem dokola, tak je stále velký problém sehnat kvalitní absolventy vysokých škol.

Co se hodnotí?

Krom toho, že je auto během závodního víkendu v pohybu a porovnává se s ostatními na základě času, jsou nedílnou součástí finálního hodnocenní i statické disciplíny. V Design prezentaci máme za úkol představit v otevřené diskuzi porotcům naše konstrukční řešení. Inovace a porozumnění ruku v ruce s uměním vysvětlit a odpovědět na odborné otázky jsou v této disciplíně velmi důležité.  V loňském roce na nejprestižnějším závodě na světě – Formula Student Germany jsme v této disciplíně byli jedenáctí z celého startovního pole s více než sto týmy. Na to jsme hrdí. Další je Cost report. Pro tuto prezentaci musíme připravit každou součást vozu do nejmenšího detailu z pohledu výrobních nákladů. Od nákupu polotovaru po obrobení na strojích, povrchovou úpravu až po montáž na auto. Navíc u toho musíme myslet tak, že vyrábíme tisíc aut, což značně odlišuje pohled na celý problém. Pro představu má takový dokument kolem tisíce stran. Poslední statická disciplína je Business prezentace. Pokud jste někdy viděli v televizi pořad, kde skupina lidí prezentuje svůj projekt nebo firmu před investory, snaží se je zaujmout natolik, aby investoři měli zájem o podíl ve firmě, tak si dokážete přesně představit o co se jedná. Tohle mně osobně dalo obrovský přehled o tom, že i když už něco vymyslím, tak to hlavně musím umět prodat.

A jaké jsou potom ty dynamické disciplíny?

zdroj: archiv Patrika ŠtipákaTy se konají ve dvou dnech. Jedná se o akceleraci, kruhový test, sprint na jeden kilometr a vytrvalostní závod vypsaný na dvaadvacet kilometrů. V půli vytrvalostního závodu je povinné střídání řidičů. Akcelerace s pevným startem na sedmdesát pět metrů je test výkonosti motoru, kruhový test (osmička) porovnává kvalitu podvozku, sprint na kilometr už je na velké trati, která je použitá i do vytrvalostního závodu. Slouží také jako kvalifikace pro tento závod. Hodnotí se také spotřeba vozu. Nejlépe si můžete udělat představu, když zabloudíte na náš youtube kanál. Právě ze závodu v Německu jsme připravovali každý den aktuální reportáž.

Zajímal ses o formule nebo obecně o závodní automobily už dříve?

Od malička mě tatínek vodil na rally. Vyrůstal jsem ve Slušovicích, takže rally jsem měl vlastně jako přesnídávku. Jezdili jsme i na Moto GP do Brna, sledoval jsem Formuli 1 v televizi. Takže vztah k tomuto sportu mám silný od malička. Technicky a profesně jsem se dostal k motorsportu právě až díky Formuli student.

Tvá pozice u týmu je vedoucí podvozkové skupiny. Co máš tedy na starost?

Prostředí studentského týmu je naprosto unikátní. Student má šanci si vyzkoušet naprosto jakoukoliv pozici během doby v týmu. Záleží pouze na ambicích, motivaci a schopnostech. Já jsem se na konci prvního roku propracoval do pozice Vedoucího podvozkové skupiny, to je pravda. Vyzkoušel jsem si však roli mechanika, vývojáře, obráběče, na druhou stranu jsem jezdil po firmách a prezentoval tým za účelem sehnání financí do rozpočtu nebo spolupráci při vývoji a výrobě. Jako vedoucí podvozkové skupiny jsem pod sebou měl tým lidí, které jsem motivoval a řešil vývoj podvozku v období od září do prosince. Sám jsem měl na starost vývoj vybraných součástí vozu jako zavěšení, vahadla nebo třeba stabilizátor zadní nápravy. Zároveň byla moje práce zajistit výrobu, kontrolovat výkresovou dokumentaci, jezdit po firmách a kontrolovat, aby bylo vše včas na správném místě.

Kromě vývojáře jsi taky jedním z testovacích řidičů. Jak se řidiči vybírají?

zdroj: archiv Patrika ŠtipákaUž se budu opakovat, ale odhodlání, ambice, motivace a trochu talentu. To jsou nejdůležitější ingredience toho, jak se dostat do auta. Já jsem měl do té doby téměř nulové zkušenosti s řízením. Vždy mě to bavilo, ale nikdy jsem neměl možnost nebo vlastní odhodlání si zajistit jakýkoliv start v závodním autě. Díky výběrovému řízení na motokárách jsem ukázal tenkrát klukům ve vedení týmu, že s volantem točit trochu umím. Avšak nejdůležitější bylo ukázat všem, že pro formuli dýchám a že mám zájem o jakoukoliv práci. Proto jsem dostal šanci si sednout tenkrát do druhého auta Dragon 2. Krom testování jsem řídil auto na nějakých prezentacích u partnerů, na rally a podobně. Od té doby jsem seděl jak v Dragon 3, Dragon 4 a nedávno konečně i v Dragon 5.

Nemáš někdy strach, že se s tebou může něco stát?

Ne. Bezpečnost nadevše. Není důvod se bát, pokud člověk použije selský rozum a neporušuje základní pravidla.

Jak vypadá vaše formule?

Každý rok stavíme nový vůz. Pokud si vezmeme, že závody trvají téměř dva měsíce a auto musíte co nejvíce otestovat (to je rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem, protože závody se vyhrávají doma), pro vývoj, výrobu a stavbu vozu zbývá méně než devět měsíců. Náš tým od začátků razí cestu lehkého jednoválcového motoru, trubkový svařovaný rám a třináctipalcová kola. První čtyři auta představujeme jako evoluční. Nové, páte auto představujeme jako revoluční, a to rovnou z několika důvodů. Poprvé jsme změnili motor a navíc jsme vyvinuli vlastní systém přeplňování turbem. Poprvé jsme změnili kinematiku zavěšení, což prineslo velké změny na rámu. V neposlední řadě nová pravidla týkající se aerodynamiky a zkušenosti z předchozího roku mají za následek, že i aerodynamický paket je opravdu unikátní.

Jakou má sílu?

Co se výkonu týče, tak jsme přeplněním získali padesátiprocentní nárust. V číslech je to 72 Nm a 62 kW. Představte si auto, které váží sto devadesát pět kilo a musím říct, že z pohledu řidiče je to opravdu zážitek. Vzhledem k charakteristice tratě máme převodové poměry spočítány tak, aby auto jelo maximální rychlostí sto třicet kilometrů za hodinu. Zajímavější jsou však údaje o přetížení, které působí na vůz. Například v loňském roce boční přetížení dosahovalo hodnot 2,7 G. To znamená, že na vůz a řidiče působí 2,7krát vyšší síla než gravitační. Pokud vaše hlava i s helmou váží deset kilo, tak v zatáčce vaše krční svaly musí udržet dvacet sedm. Přes 2 G dokáže naše auto i brzdit.

Co ses díky zapojení do formula týmu naučil?

Profesně všechno. Díky Formuli student jsem zdokonalil jak technické dovednosti, tak především manažerské. Naučil jsem se taky spoustu věcí sám o sobě a o druhých lidech kolem sebe. Měl jsem možnost řídit tým i komunikovat s nejrůznějšími lidmi z průmyslu. Je skvělé, kolik nadšených lidí pracuje ve firmách, které s týmem TU Brno Racing chtějí spolupracovat a podporují ho.

Jak ti tvé zkušenosti pomohly v osobním rozvoji a postupu?

Formule student mi dala neuvěřitelnou motivaci a odhodlání pracovat a jít si za svými sny. Díky tomuto projektu jsem se rozhodl pokusit se o studium v zahraničí. Poslední rok jsem přes Erasmus studoval v Anglii na univerzitě Hertfordshire. Čím více zajímavých projektů člověk okusí, tím větší je šance narazit na něco unikátního. V Anglii jsem se podílel také na vývoji podvozku místního týmu Formula Student. Díky zaměření studia přímo na motorsport jsem zažil skvělé přednášky z tohoto prostředí. Mimo studia ve škole jsem se rozhodl investovat do dalšího vzdělání a tak jsem jel na dvoudenní seminář týkající se analýzy dat závodních automobilů v Birminghamu. A taky…

Taky co?

Snažil jsem se také naplno využít podpory univerzity v oblasti zapojení studentů do pracovního procesu po studiích. Absolvoval jsem nejrůznější semináře ohledně psaní životopisů nebo motivačních dopisů. Tým, který se věnoval těmto prezentacím, má oddělení také pro začínající podnikatele. Neváhal jsem a chodil jsem také na tyto přednášky. Díky tomu jsem našel cestu a motivaci začít vlastní projekt. Během jedné noci jsem spustil stránky PS Time is Everything. Zaregistroval jsem se s tímto projektem také do soutěže Flare, kterou tamní univerzita pořádá. Video je k vidění na mých stránkách. Vzhledem k mému zapálení jsem byl zvolen i do týmu, který jel reprezentovat univerzitu na business soutěž Flux500 v Lancaster. Náš mezinárodní tým tam skončil druhý, ale hlavně ten zážitek, znalosti a zkušenosti jsou k nezaplacení.

Jak jsi dopadl v soutěži Flare?

Probojoval jsem se do druhého kola, ve kterém bylo za úkol sestavit business plan firmy. Využil jsem zkušenosti, a odevzdal tak business plan projektu PS Time is Everything. Minulý týden jsem postoupil do finále soutěže. Desedt projektů bude soutěžit v Anglii v půli srpna až o osm tisíc liber a ohromnou podporu školy do budoucna.

Nahlédl jsi už i do profesionálního závodění?

Nerad bych zapomněl na dva závodní víkendy, kdy jsem pracoval pro anglický závodní tým. Poprvé v životě jsem se už živil vlastní hlavou. Tyto zkušenosti jsou mi momentálně velmi cenné a snažím se na nich stavět dále. Komunikace se třemi závodními jezdci, jejich trenérem a závodním inženýrem byly pro mě naprosto fascinující.

Kam bys to chtěl dotáhnout?

Rád bych v budoucnu vybudoval vlastní firmu, která se bude zabývat vývojem závodních vozů. Momentálně se zaměřuji hlavně na analýzu dat závodních vozů. Do budoucna bych chtěl mít tým lidí, který bude navrhovat špičkové řešení, které bude schopen vyrobit a testovat v naší laboratoři. Mimo vlastní projekt jsem poslal i svůj životopis do různých firem v zahraničí. Anglie, Spojené státy, Německo a další. Mohly by to být další zkušenosti a zážitky, které pomůžou zlepšit mé znalosti a schopnosti do budoucna. Uvidíme, jak to dopadne, ale každopádně se těším!

Sleduješ stále nějakou profi soutěž?

Sleduju více soutěží. Nikdy nedám dopustit na rally. Takže český šampionát a mistroství světa jsou mou velkou oblibou. Z technických důvodů sleduji taky Formuli 1 a čím dál více mě zajímá WEC – vytrvalostní závody cestovních vozů, kdy vrcholný svátek proběhl nedávno, a to závodem v Le Mans. Sleduji částečně také závody V8 Supercars v Australii.

Máš oblíbený tým?

Oblíbený tým asi nemám. Baví mě všichni, kteří nasazují veškeré síly, aby uspěli. Ze závodníků z pohledu analýzy dat a přístupu k závodění mě vždy fascinoval Ayrton Senna. Mezi dnešními jezdci samozřejmě Sebastian Loeb. To je žijící legenda.

Věnuješ svůj volný čas i něčemu jinémy než rychlým motorům?

Ano. Jak řekl můj kamarád – dokážeš udělat práci v čas a ještě k tomu pozvat přítelkyni na kávu. Při pobytu v Anglii jsme s přítelkyní rozjeli i její internetové stránky. Zajímá se o zdravou výživu a každodenní cvičení. Dokonce teď studuje i sportovní výživu na Oxford College. Mám z toho ohromnou radost. Krom toho jsem se potkal s kamarádem z gymnázia, který založil vlastní firmu v USA a jedna z jejich aktivit je rozjetí business soutěže pro střední školy ve Zlínském kraji. Díky mým zkušenostem mám snad co nabídnout. Rozhodl jsem se tedy aktivně zapojit, tak doufám, že o to bude velký zájem a vzbudíme pozornost mezi studenty středních škol. Jinak ve volném čase rád sportuju, čtu a chodím do přírody. V Anglii jsme zavítali například do národního parku Lake District, kde jsme nachodili téměř třicet kilometrů denně.

0

Foto: archiv Ceny Salvator

Blíží se galavečer a předání Cen Salvator 2014, kterými hejtman Zlínského kraje oceňuje každoročně hrdinské činy. Ceremonilá, který se uskutenčí v pátek v 18:00  v univerzitní aule, bude poprvé přístupný i veřejnosti. Projekt po pořadatelské stránce zajišťují vždy studenti Univerzity Tomáše Bati. O tom, jak náročný úkol to je, o chystaném galavečeru i o plánech do budoucna se rozhovořily manažerky letošního ročníku Tereza Mynaříková a Martina Kalinayová.

Jaká část organizace cen Salvator byla nejkomplikovanější?

Martina: Samotný Galavečer, který je naším nejdůležitějším výstupem. Je na očích všem a je třeba řídit činnost dvaceti lidí, to vám někdy nedá spát.

Tereza:  Souhlasím s tím, že zkoordinovat galavečer je velmi náročné, každopádně pro mě osobně bylo nejnáročnější období, než jsem se trochu rozkoukala v tom, jak to všechno chodí. Ze školy jsme věděli, jak pracovat se sponzory, novináři, tiskovými mluvčími nebo smlouvami, nicméně „na ostro“ si to člověk stejně musí prožít sám.

Na co se mohou lidé na galavečeru těšit?

Program bude letos opět dost kulturní, k této události to patří. Lidé se mohou těšit na dvě hudební vystoupení v podání absolventů zlínské Základní umělecké školy a jedno taneční.

Jaké změny zaznamenala Cena Salvator proti loňskému roku?

Martina: Nejvýraznější změnou je, že jsme Galavečer udělali přístupný i pro veřejnost. Doposud to byla událost pouze pro zvané. Myslíme si, že je důležité ocenit hrdiny nejen před jejich kolegy, ale i před veřejností Zlínského kraje.

Tereza: Otevření galavečera pro veřejnost je podle mě tou nejdůležitější změnou. Jsme cena hejtmana Zlínského kraje, kdo jiný, než zlínská veřejnost by měl být srdečně vítán.

Kolik lidí se na organizaci akce podílí a jak dlouho trvají přípravy?

Martina: Celý náš tým má asi třicet členů. Naše práce není jen Galavečer, je to spoust aktivit jemu předcházejících, jako je organizace nominačního a hlasovacího období. Já s Terezou jsme projekt začaly plánovat už v létě, ale tým nám vzniknul až v říjnu. Od té doby bylo stále co na práci.

Co vám to jako manažerkám dalo?

Martina: Za sebe mohu říci, že určitě spoustu energie a nových přátelství, ale proto to neděláme. Myslím si, že ta největší odměna přijde až na samotném galavečeru, kdy uvidím, jak si výherci přebírají cenu. To, že jsou tyto hrdinské skutky vyzdviženy k následování ostatním, určitě zachrání mnoho dalších životů.

Tereza: Je těžké odpovědět už před galavečerem, ale zatím mi projekt dal především pocit hrdosti na celý náš tým, který celý rok pracoval na více než sto procent v dobrém i zlém.  Jsem ráda, že jsem mohla stát v čele týmu tak parádních lidí.

Proč by se podle vás měli lidé zajímat o Cenu Salvator, hlasovat a posílat příběhy?

Martina: Osobně si myslím, že důležitost tohoto projektu je v tom, šířit povědomí o hrdinských činech mezi obyvatele Zlínského kraje. Je důležité, aby lidé věděli, že dobré skutky se dějí každý den. Čím více lidí o nás bude vědět, tím více jich bude motivováno, aby se zachovali správně v kritické situaci.

Tereza: Myslím si, že je důležité i změnit pohled veřejnosti na složky IZS – spousta z nás umí brilantně zkritizovat něčí práci, všichni známe spoustu různých vtipů, ale ne všichni si do důsledků uvědomují, že tito lidé jsou často bez váhání ochotní pracovat nad rámec svých povinností. To dokazují příběhy, které každoročně prezentujeme.

Setkaly jste ve svém životě s příkladem takového lidského hrdinství, jaké vyzdvihuje právě Cena Salvator?

Martina: Bohužel nebo možná spíš bohudík ne. Jsem ale přesvědčená, že já i mí známí by jistě s pomocí neváhali ani vteřinu.

Tereza:  Je důležité zmínit, že Cena Salvator vyzdvihuje veškeré dobré skutky a s těmi se přeci setkáváme každý den. Pro mě jsou hrdinové i ti, kteří dokážou vystoupit z pohodlí lhostejného „kolemjdoucího“ a pomůžou člověku, který to potřebuje.

Jaký je historický vývoj této akce? Přibývá nominovaných, hlasujících, zvyšuje se zájem veřejnosti?

Martina: Cena Salvator se vyvíjí a posouvá, na letošní výběrové komisi, kde jsou volení výherci v kategoriích složek Integrovaného záchranného systému, jsme diskutovali o výraznějších změnách pro příští ročník. Letos jsme také zaznamenali opravdu velké množství hlasů, více než sedm tisíc. Svědčí to o tom, že lidem není lhostejný osud druhých.

Tereza: Důležité je ještě zmínit, že letošní ročník je již dvanáctý a posun od varianty alternativního poděkování IZS až do dnešního poprvé otevřeného ročníku je obrovský – každý z minulých manažerů na projektu zanechal vlastní stopu.

A jaké změny se chystají na příští rok?

Martina: Na výběrové komisi padaly nápady na sloučení některých kategorií. Kategorie Občan se změny dotýkat nebudou, ale kategorie složek Integrovaného záchranného systému se budou možná slučovat.

Tereza: Sloučení kategorií se však musí velmi dobře promyslet, aby bylo pro projekt smysluplné. Tohle rozhodnutí ale už bude na příštích manažerech.

Galavečerem to nekončí, 30. dubna se koná už tradiční Den Salvatora, jaký bude program?

Martina: Den Salvatora se bude konat již tradičně na Štěrkovišti. Děti budou mít možnost opět vidět práci hasičů při vyprošťování, přijede Celní správa se psy a určitě se zase budou moci projet v policejním člunu po nádrži.

0

zdroj: FMK UTB

Tradiční Galavečer UTB se konal v úterý  15. dubna 2014. Při této příležitosti se oceňují nejlepší studenti univerzity. Galavečer zviditelnil řadu prací zlínských vysokoškolských studentů. Z nominací bylo vybráno sedm studentů a jeden sportovní tým. Ty nejlepší práce volila komise, kde byl jeden zástupce za každou fakultu a navíc docentka Zdenka Prokopová, docent Petr Ponížil a prezident Studentské unie UTB Jakub Jan Kučera.

Ocenění studenti si ale cenu museli nejdříve zasloužit. Museli odpověď na publikem položenou otázku a potom ve zkratce představit divákům svou činnost, nebo práci.

Za Fakultu logistiky a krizového řízení byl oceněn Radim Zbránek, který reprezentuje univerzitní hokejové družstvo a letos se zapojit i do trenérské činnosti. Tým  se pod jeho vedením vypracoval z posledního místa až do play off.

Fakulta humanitních studií zvolila Jakuba Nevřalu. Ten si cenu zasloužil za své společensky prospěšné působení ve sdružení Proud Holešov. Velkou měrou přispěl k ochraně Amerického parku v Holešově, kde se jeho týmu podařilo revitalizovat značnou část této plochy.

Ani Fakulta multimediálních komunikací neopomenula své talenty. Zde byla zvolena Eliška Toušová, výčet jejíchž činností nemá konce. Kromě aktivní sportovkyně a skvělé trenérky je to i schopná manažerka řady studentských projektů. Letos organizuje projekt Konference PM a má za sebou úspěšné vedení sekce PR v charitativním projektu Dotek. Mimo jiné absolvovala i stáž u Young&Rubicam.

Martina Hlavatá si vysloužila cenu za Fakultu managementu a ekonomiky. Dokázala šířit dobré jméno univerzity i v zahraničí na univerzitě Huddersfield, kde úspěšně dokončila studium s titulem.

Technologickou fakultu reprezentoval Martin Vaněček. Pracuje s programy jako je Autodest SketchBook, Inventor nebo VRED. Mimo jiné je držitelem certifikátů Plochy v Inventoru Professional, Vizualizace a animace v Inventoru Professional, Novinky Inventoru 2012 a Novinky AutoCAD 2012.

Za pátý ročník Fakulty aplikované informatiky se představil Vojtěch Zdráhal, který spolupracoval s městem Zlín na portálu pro zápis dětí do mateřských škol. Tímto projektem usnadnil práci pracovníkům v tomto odvětví i samotným rodičům.

A v neposlední řadě byl oceněn i individuální sportovec, Tomáš Hrabec. Jeho dvě zlaté medaile v tenise ve dvouhře a čtyřhře na XII. Českých akademických hrách v Praze mluví za vše.

Hromadnou celu převzal univerzitní volejbalový tým, který si letos vybojoval zlato v Českých akademických hrách v Praze.

Komentovat, označit přátele a udělit like jednotlivým fotografiím můžete přímo v galerii na Facebooku.

[fbphotos id=844626498900424]

0

autor: Markéta Plšková

První majáles letošního roku se uskuteční v úterý 22. dubna ve Zlíně. Letošní ročníksi vzala do své režie Studentská unie UTB. Akce začne ve 14 hodin průvodem, který povede skrz město. V něm nebudou chybět bubeníci z uskupení Tokhi & Groove Army. Kromě studentů je budou doprovázet žongléři a tanečníci z Dance Studia Starlight. Trasa začíná u budovy Max32 a končí v areálu 14|15 Baťova institutu. Součástí programu je i každoroční soutěž o Krále Majálesu.

V 15 hodin odstartuje hudební produkce. Představí se pardubická kapela Vypsaná fixa nebo slovenští muzikanti ze skupiny Polemic. Na zlínské scéně se objeví i čerstvě vzniklá skupina Lake Malawi, kde hlavním zpěvákem je Alber Černý, bývalý frontman skupiny Charlie Straight. Za žánr indie se zde předvede uskupení No Distance Paradise a kapela Bandaband rozhýbe návštěvníky rytmy blues, funku a latiny. Majáles dává prostor i začínajícím studentským kapelám, proto se návštěvníci mohou těšit i na vystoupení vítězné kapely zlínského kola soutěže University Band Contest.

Kromě akustických kapel se zde objeví i řada DJs. Hlavním hostem bude slovenský DJ EKG. Dále zde zahraje dvojice Kenneth Spice & Peet Crue, Ondra Albrecht, DJ Stenli a další.

0

zdroj: REC fest

Studentským filmem ožije od 24. do 25. března zlínské Velké kino. Právě tento termín si totiž vybrali studenti Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně pro první ročník svého festivalu s názvem Rec Fest. Ten má divákům nabídnout nejen hrané a animované filmy zlínských studentů ateliérů Audiovizuální tvorba a Animace, ale i ochutnávku zahraniční tvorby.

„REC je zkratka pro slovo recording. A právě ten pocit, když se zapne kamera, je neuvěřitelný adrenalin. Proto jsme se rozhodli použít tuto zkratku do našeho názvu a typickou červenou ikonku nahrávání pro celý festivalový vizuál,“ vysvětluje jeden z organizujících studentů Martin Čtvrtečka.

Program festivalu je rozdělený do několika pásem. V tom hlavním bude divákům nabídnuto to nejlepší, co na fakultě multimediálních komunikací vzniklo za celý rok 2013. Aby však nezůstalo jen u toho nejnovějšího, vytvořili studenti i retrospektivní pásmo, které představí studentské filmy i staršího data výroby. „Diváci se určitě nudit nebudou. V programu najdou komedii, drama, historický film, fantasy, animované filmy nebo videoklipy. Zkrátka od každého něco, abychom ukázali, co vše umějí naši studenti zrealizovat,“ doplnil další student Jindřich Kavina, který má na Rec Festu na starost filmový program.

Kromě domácí tvorby se můžou diváci těšit i na filmy z dalších vysokých filmových škol. V pondělí večer se se svojí tvorbou představí VŠMU z Bratislavy a v úterý odpoledne vnese na plátno trochu exotiky pásmo z turecké Istanbul Kültür University.

V rámci festivalu také organizátoři udělí celkem čtyři ceny, které navrhli a vyrobili Rostislav Zapletal a Jiří Liška, studenti ateliérů Průmyslový design a Design skla. Dvě z nich si odnesou tvůrci v rámci soutěžního pásma v kategorii Nejlepší hraný film a Nejlepší animovaný film za rok 2013. Tyto filmy bude hodnotit tříčlenná odborná porota ve složení Kamila Zlatušková, Rudolf Biermann a Luděk Havel.

Další z cen udělí sami diváci prostřednictvím hlasování přímo v prostorách Velkého kina. Poslední cena pak poputuje do zahraničí a bude rozhodnou o ní studenti FMK v kategorii Cena za nejlepší zahraniční film. Vyhlášení se uskuteční v úterý večer ve Velkém kině.

Kromě filmů čeká na návštěvníky Rec Festu mnoho dalšího. V předsálí kina bude umístěná speciální chill-out zóna, kde si budou moct diváci odpočinout a dobít energii pro další filmová pásma. Sedací vaky, čerstvá káva, popcorn, internetové připojení, deskové hry nebo zajímavé čtení jsou ukázkou toho, co vše bude kromě filmových zážitků zaručovat příjemně strávený den.

Ve večerních hodinách se program přesune do Golem Music Clubu. Na pondělí připravili studenti vystoupení kapely Nylon Jail, která se může pyšnit titulem Objev roku letošního ročníku hudebních cen Vinyla. Po nich se představí skupina Homunculus tvořená z bývalých studentů FMK. V úterý bude klubový program pokračovat formací čtyř DJs podpořených VJ performancí.

„Jedná se o první ročník a doufáme, že rozhodně nebude poslední. Věříme, že máme co ukázat a že si návštěvníci trochu uvolněnější atmosféru festivalu oblíbí. Určitě bude do dalšího ročníku co zlepšovat, ale to je právě to, co nás na tom baví. Tak doufáme, že nás Zlíňáci v našem snažení přijdou podpořit,“ shrnul na závěr Martin Čtvrtečka.

Oficiální program ve Velkém kině začne v pondělí 24. března v 16 hodin. Vstupné do kina i Golem Music Clubu je zdarma.

0

Nadační fond JUDr. Martina Růžičky ve spolupráci se studenty Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně vyhlásil pátý ročník mezinárodní studentské soutěže Talent designu 2013. Posláním soutěže je navázat na tradici kvalitního designu, kterou se město Zlín může pyšnit už od dob Tomáše Bati.

„Jsme si vědomi tohoto zavazujícího odkazu naší minulosti a tradice. Uvědomujeme si rovněž, jak důležitou úlohu hraje v současnosti kvalitní a kreativní design. Chceme ideově navázat na odborníky z minulosti při podpoře designérů budoucnosti, mladých Talentů designu,“ popisuje ideu soutěže její vyhlašovatel Martin Růžička. Společně s ním se na soutěži podílí i tým složený ze studentů UTB. Ti mají na starosti mimo jiné i celý finálový galavečer, který se uskuteční 2. května 2014 ve zlínském Kongresovém centru.

Talent Designu je určen pro všechny vysokoškoláky, kteří milují umění a design. Ti mohou zasílat své práce až do 15. prosince. Přihlásit se je možné elektronicky na webu www.talentdesignu.cz. Nejlepší návrhy vybere odborná porota složená z předních odborníků na design a architekturu. Vítěz získá finanční odměnu 50.000 Kč.

Studenti mohou se svými návrhy soutěžit v pěti kategoriích:

1. Produktový design (design výrobků, design skla, design porcelánu, design keramiky apod.)

2. Průmyslový design (design strojů a zařízení, design nástrojů, transportní design apod.)

3. Fashion design (design oděvu, design textilní tvorby, design obuvi a galanterie, design šperků apod.)

4. Architektura a interiér (architektonický design, design interiéru, design prostorové tvorby, design nábytku apod.)

5. Grafický design (design grafiky a ilustrace, nová média, vizuální komunikace a intermédia apod.

0

Studentská firma Freedom, kterou v rámci vyučování tvoří třetí ročníky zlínské Střední průmyslové školy, pořádá v průběhu roku nejrůznější akce nejen pro své spolužáky. Ve Slušovicích se v pátek 1. listopadu uskutečnila jedna z jejich akcí a názvem Student Facebook Party. Za pult se v roli DJ postavili Marek Lukeš a Ejdy Arias. Jak to v klubu Sud vypadalo se můžete podívat ve fotogalerii.

Komentovat, označit přátele a udělit like jednotlivým fotografiím můžete přímo v galerii na Facebooku <- VÍCE FOTOGRAFIÍ.

[fbphotos id=742650905764651]

0

Vyrazit či nevyrazit za prací do zahraničí? Tuto otázku si pokládá řada studentů a mladých lidí v touze vydělat si peníze. O svou osobní zkušenost se prostřednictvím tohoto textu podělila naše nová „zahraniční“ spolupracovnice (nebo spíš spolupracovníčka) Kristína Beníčková, která píše ve své rodné slovenštině. Věříme, že trocha exotiky zpestří obsah Nočníku a díky blízkosti našich národů a jazků nebudete mít větší problémy textu porozumět.

Warrington je mesto nachádzajúce sa v podstate medzi Manchestrom a Liverpoolom (s týmito mestami je absolútne neporovnateľné). Okrem Slovákov, Čechov, Poliakov a Maďarov, ktorých tu nie je vôbec málo, má toto mesto cca 200 000 obyvateľov. Mesto, ako také, nie je ničím výnimočné, centrum sa v podstate nemá čím chváliť – pár pekných budov, dve fontány, obchody, diskotékové kluby a bary – teda nič, čo by sme nenašli v ktoromkoľvek meste u nás.

Čo však v Česku alebo na Slovensku možno nenájdete, je dobre platená práca. Dobre pre nás. Žiaden Brit nie je ochotný za £6,13(denná zmena) alebo £6,59(nočná zmena) baliť v sklade oblečenie dvanácť hodín vkuse. Práca to nie je náročná, avšak vycestovanie do Anglicka, konkrétne do tohto prostredia, je vyslovene len o zárobku. Môj denný/nočný režim vyzeral nasledovne : o piatej poobede som nasadla na bicykel a šlapala pol hodinu do roboty, aby som mohla stáť od šiestej večera do šiestej rána na nohách (sadnúť si počas pracovnej doby nebolo povolené), skenovať, skladať a baliť oblečenie. O šiestej ráno zase sadnúť na bicykel, unavená sa zvaliť do postele, pospať sesť hodín, vstať, navariť si, skontrolovať Facebook a ísť zase do roboty.

Neznie to vôbec lákavo, ale človek by si za takú jednoduchú prácu, pri ktorej vôbec nemusí rozmýšľať, na Slovensku alebo v Česku toľko peňazí nezarobil. Či to odporúčam? Určite! Je to skvelá skúsenosť a príležitosť zarobiť si, človek spozná nových ľudí a ich kultúru (Angličania sú veľmi zdvorilí a ochotní). Ak by som tam však mala robiť osem rokov, ako niektorí kolegovia z toho skladu, tak by som sa asi zbláznila. Niekedy však nemáme na výber.