Home Štítky Posts tagged with "superstar"

superstar

Foto: Barbora Gajová

Pokud sledujete šestou řadu nejznámější pěvecké soutěže na televizních obrazovkách, jistě vám neuniklo, že i Zlínský kraj má své postupující želízko v ohni soutěžících. Je jím třiadvacetiletá Tereza Navrátilová, studentka VŠE v Praze, která pochází z Hulína. Redakce Zlínského nočníku se s Terezou spojila a formou seriálu vám budeme přinášet dojmy i zákulisní informace očima (a slovy) samotné soutěžící.

0

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=NbU3fxhM9y4[/youtube]

Mladý hudebník Václav Lebeda aka Voxel ke svým vystoupením potřebuje jen kytaru nebo ukulele a looper a publikum, které si s ním bude broukat jeho pozitivně laděné písně. Ve třiadvaceti letech má je otcem a manželem a kromě péče o rodinu si užívá i příjemné starosti v podobně našlapaného harmonogramu vystoupení. Za svůj úspěch vděčí i zásadnímu rozhodnutí ukončit studium krátce před státnicemi.

Foto: Culturea

V pondělí 30. března zavítala do Zlína slavná francouzská herečka, zpěvačka a modelka Vanessa Paradis. Doslechla se totiž o festivalu Culturea, který pořádají studenti Fakulty multimediálních komunikací. Letošní ročník se zaměřuje kromě Brazílie také na Francii, proto se Vanessa rozhodla přijet a zjistit víc o této netradiční události.

Hned první den se Vanessa setkala s hlavní manažerkou projektu Zuzanou Kleinovou, aby si o festivalu popovídaly. Jak nám Zuzana Kleinová sdělila, byla francouzská hvězda z konceptu projektu nadšená – prý se ještě nikdy nesetkala s tím, aby byli studenti tolik zapálení do tvorby nějaké společné akce. Chtěla údajně vidět všechny, kteří se na přípravě projektu podílí, ale to nebylo vzhledem k jejich časovému vytížení možné. Alespoň tak ale měla prostor prohlédnout si celou Fakultu multimediálních komunikací – jak budovu, kde sídlí Ústav marketingových komunikací, tak i jednotlivé umělecké ateliéry.

Odpoledne věnovaly dámy procházce po Zlíně. Vanessa byla natolik unešená místní architekturou a specifickou atmosférou města, že dokonce odmítla přijímat pracovní telefonáty, což je v její branži velmi neobvyklé. Velmi se jí líbilo i Baťovo muzeum a výhled z budovy „21“.

Ve večerních hodinách musela Vanessa Zlín opustit, aby stihla letadlo zpět do Francie a casting na připravovaný film, který měla absolvovat následující den. Nicméně podle vyjádření obou stran byla schůzka velmi příjemným setkáním, na který prý budou dlouho vzpomínat.

Možná, že jste Vanessu v ulicích města potkali a žasli jste, že do Zlína přijela taková hvězda. Možná jste netušili, že je to ona, ale zaujala vás žena, jejíž půvab jako by říkal: „Jsem cizinka, Francouzka, která má styl.“ Ať tak, či tak, bylo by teď již na místě přiznat, že ta kráska nebyla doopravdy Vanessa Paradis. Šlo o dívku, která je jí nápadně podobná, ale která vůbec není zpěvačkou, herečkou, ani nepochází z Francie. Ptáte se, co se za tím vším tedy skrývá?

Je to jednoduché: Apríl. Ano, dnes je 1. dubna, den, který je už od 17. století známý pro žerty a legrácky, které s radostí provádíme druhým. A samozřejmě i studenti Fakulty multimediálních komunikací mají smysl pro humor a rádi se baví. Využili proto dnešního dne, aby si z vás trochu „vystřelili“, a nechali jednu z členek projektového týmu nalíčit a učesat do podoby Vanessy Paradis. O tuto proměnu se postaralo Městské divadlo Zlín, za což mu patří velké poděkování. A abyste neměli studentům za zlé, že vás takhle ošálili, nechte se od nich srdečně pozvat právě na festival Culturea, který se bude konat 28. a 29. dubna v prostorách zlínského zámku. V rámci této akce budou představeny dvě cizí země – Francie a Brazílie. Můžete se těšit na opravdu bohatý program – od přednášek, přes workshopy, divadlo, promítání filmu až po afterparty. Více informací najdete na www.culturea.cz. Celý tým projektu Culturea se na Vás těší!

0

autor: Dominika Tamaši

Sabina Křováková je mladá rockerka, která se minulý rok proslavila vítězstvím v talentové soutěži Česko Slovenská Superstar. Na začátku dubna se potřetí podívala na Zlínsko, tenkrát už s novým sebevědomím. „Dvakrát jsem se tady přihlásila na Czech talent a dvakrát mě vyhodili,“ vzpomíná na své dřívější neúspěchy, v porovnání s pozdějším vzletem překvapující.

Kromě toho, že zpíváš, studuješ také obor Popularizace hudby a organizace hudebního života. Jak s takovým vzděláním chceš naložit?

Vždycky je to o tom, jak je člověk šikovný, je to tak u všech oborů. Člověk musí mít štěstí, aby se uplatnil, aby nemusel místo toho učit. Doufám, že budu zpívat s kapelou, ale zároveň bude dobré, kdy si budu moct sama dělat manažerku a líp se budu orientovat.

Bereš v souvislosti s tímto studiem svou hudební kariéru komplexněji, než jen z pozice zpěvačky?

Určitě, to mi právě že pomáhá, že už mě nikdo jen tak neoblbne. Když mi něco lidé říkají, tak tomu trochu rozumím i když ještě ne úplně. Můj obor je spojení konzervatoře s obchodkou a já mám vystudovanou Střední evropskou obchodní akademii, takže je to takový hezký spojení.

Jak se ti změnil život po vítězství v Superstar?

Superstar mi hodně pomohla, to musím říct. Dala mi možnosti, ale stejně člověk vyleze z té soutěže a musí sám skládat písničky, jezdit s kapelou, protože jinak ho to pohltí. Běží další soutěže a toho jsem si vědomá.

Kdy přijde na svět tvá vlastní deska?

Pracujeme na ní, zanedlouho mi vyjde singl Ty, já a kytara. Momentálně k němu natáčíme videoklip a deska vyjde co nevidět. Už máme materiál, tak půlku. Makám s kapelou, jsme pořád zavření, takže deska vyjde co nevidět, nechci říkat termín, ale brzo.

Chystáš nějaký koncert na Zlínsku?

Na Zlínsku nechystám, ale doufám, že mi ještě přijde nějaké pozvání, protože se mi tady líbí.

Co se ti líbí na rockové a punkové muzice?

Tuhle tu hudbu poslouchám od svých dvanácti let a líbí se mi ten drive, ta drzost v projevu, jak v chování, tak v hudbě. Vím ale, že v té soutěži, abych byla trošku komerčnější, nemůžu dělat úplně garážový punk. Tak jsem se to snažila propojit, podobně jako Avril (zpěvačka Avril Lavigne – pozn. red.).

Jsi spokojená s vývojem ve své kariéře?

Dělám, co můžu, ale jsem spokojená. Člověk když vyleze z té soutěže, musí si to od začátku vybojovat. Jen je trochu víc vidět.  Já jsem to ani nečekala. Vždycky jsem zpívala s kapelami a bylo mi jasný,  že vylezu a budu muset pěkně sama. Trošku mi to pomohlo, ten vývoj je sice pomalejší, ale tak to má být. Abych si objela všechny ty kluby s kapelou.

Chceš se zpěvu věnovat profesionálně natrvalo?

To chci. Doufám, že nebudu muset být učitelka z té školy, kam chodím, ale že se zpěvu budu věnovat. Makám na sobě.

Co bys poradila mladým zpěvačkám, které váhají, jestli zvolit cestu postupného vypracování se, nebo zda zkusit talentovou soutěž?

Ale ono to tak není.  To já jsem se taky musela vypracovat. Já jsem od dvanácti let měla kapelu a ve dvaceti letech jsem šla do soutěže. Takže já jsem taky pracovala. Ale potom je to složitý, když nemáte známého tatínka, pak si to člověk musí vydobýt sám. Někdo zpívá v pokojíčku, a pak jde do soutěže, ale já jsem vždy měla ty kapely. Jen je to pak takový náhlý skok při té soutěži.

Byla jsi někdy na Zlínsku? Máš na něj nějakou osobní vzpomínku?

Mám a bohužel ne dobrou. Byla jsem tady dvakrát. Přihlásila jsem se do soutěže Czech talent a dvakrát mě vyhodili. Pak jsem šla do Superstar a tam už mě vzali.

0

Kazma Kazmitch, vlastním jménem Kamil Bartošek se do povědomí veřejnosti dostal před čtyřmi lety, kdy na internetové televizi začal vysílat svou talkshow One Man Show. Tou už prošlo přes sto známých osobností. Svými kontroverzním vtipem si rychle získal oblibu a začal dostávat nabídky na moderování, uvádí vlastní pořad v rádiu a podílí se na řadě internetových kampaní. 18. října přijel do Zlína moderovat Nightshopping a při té příležitosti měl čas rozpovídat se třeba o tom, co si myslí o českých celebritách.

Tvoje One Man Show už má za čtyři roky vysílání sto dvanáct dílů. Jak tě to ještě baví?

Moje One Man Show už dosáhla vrcholu a už mě to nebaví (smích). Jo, baví mě to pořád. Měl jsem období, kdy mě to nějakou dobu nebavilo, možná je to i vidět. Kolem stého dílu mi to připadalo pořád to stejné dokola, tak jsem opustil ten svůj standard, kdy jsem byl pořád ve studiu. Začal jsem to dělat trochu outdoor a lidi, kteří nebo jejichž názory mě nezajímají, prankuju a podělávám. Tím to nabylo jiný rozměr a zase mě to baví.

Kolik dílů by ještě mohla mít?

Ty jo (přemýšlí). Nevím. Fakt nevím, jak dlouho to budu dělat. On je to vlastně formát mého „zrození“, proto si myslím, že tomu dlužím co nejvíc. Taky je to základ, ze kterého vychází veškerá má ostatní práce. Proto ač mě to dnes už primárně neživí, pořád to dělám z vděčnosti k tomu formátu. Myslím si, že mu to dlužím, proto že mě jakoby udělal. Doufám, že třeba dvě kila ještě uděláme.

Jak ses vůbec dostal na českou internetovou scénu?

Asi tak, jak to dneska může udělat úplně každý. Jednou jsem zapnul kameru, něco natočil a lousknul to na web. Dneska tu možnost má, bohužel, každý. Já jsem to neudělal jinak, v podstatě je to fakt tak jednoduché.

Na svých internetových stránkách nabízíš moderování od „nejserióznějších firemních akcí až po nejodvážnější punkové mejdany.“ Dostáváš nabídky na formální moderování často?

Jo, určitě. Mám za sebou spousty akci, různých firemních večírků i pro velké korporace. Takže to umím hodit i do seriózna a být vtipný, zábavný, seriózní, milý a hodný.

A jak se v té pozici cítíš?

Právě kupodivu dobře, protože ti lidi to nečekají, a když máš před sebou aulu dvou set manažerů v sáčkách, kteří čekají zase nějakou prudu a pak tam přijdu já… Myslím si, že do toho umím přinést něco, co ostatní neumí – trošku toho punku, života a té prdele, která k tomu patří. A samozřejmě sdělit, co je potřeba. To je úkol moderátora.

Máš ambice moderovat nějakou českou nebo zahraniční událost, která má zvuk?

Baví mě všechno, kde je strašně moc lidí – od velkých festivalů po velké televizní show. A konkrétně? Tak co je u nás za show? U nás je Superstar, Talent a to je tak všechno, co mě napadá.

A takové soutěže by tě bavilo moderovat?

Talent by mě bavil, ten mi přijde fajn. Ta Superstar už je vyčpělá. Talent ale už, bohužel, taky. Zase ale budou přicházet nové formáty, nové velkolepé show. Z těch současných by mě ale nejvíc bavil právě Talent.

Proslavil ses mimo jiné klamavými virálními videi, které kolovaly po internetu. Například to, kde tě údajně zbil Rytmus. Děláš z lidí rád blbce?

Jo, dělám (směje se). Měl jsem to od základky a hrozně jsem za to dostával. Pamatuju si, že za mnou seděli spolužáci, kteří chodili do posilovny, což byla voda na můj mlýn. Vždycky jsem je čtyřicet čtyři minut prudil a tu poslední minutu jsem je uplácel, aby mě nechali být, když měla začít přestávka a věděl jsem, že dostanu strašný ceres. Jsem teda odjakživa rebel, prudič a dělám si z lidí prdel. Není to nic, co bych dělal s nějakým kalkulem, že na to dneska lidi chtějí koukat. Vůbec ne.

Dostáváš se do středu pozornosti bulvárních médií. Jak se ti to líbí?

To je samozřejmě především díky Kačce (partnerce Kateřině Kristelové, pozn. red.), to je vlastně její svět. A tím, že s ní chodím, se tomu nedalo vyhnout. Já to nevyhledávám, ten svět mi připadá povrchní, směšný. Tím nemyslím ten kaččin, pro člověka, jako je ona, je to super práce a za ty peníze velmi pohodlný džob. Kdyby měl tu příležitost kdokoli z nás, určitě by opustil fabriku a šel do toho. Respektuju ty, kdo to dělají a dokáží se tím uživit, ale obecně je to spíš prostředí, ze kterého si dělám prdel. Já s nimi nepeču.

Takže lidem, kteří se v bulváru snaží za každou cenu zviditelnit, se vysmíváš?

Jasně, to je samozřejmě něco, co si vychutnávám (hlasitě se směje). Protože je to trapné.

Co bys poradil mladým lidem, kteří se chtějí jako ty dostat do povědomí širokého publika?

Určitě to, ať se na to vyserou! (spiklenecký smích) Konkurence je vždycky špatná, zabalte to… Ne, dělám si srandu. Ať každý dělá, co ho baví. To by mělo být obecně životní krédo. Když tě baví kopat kanál, kopej kanál, buď nejlepší kopáč na světě. A když tě baví točit videa, tak toč videa, je to super. Teď jsem slyšel rozhovor s kamarádem Maxe Švabinského a ten říkal, že nadšenci, kteří malovali, za ním (Švabinským) přišli a požádali ho, aby se podíval na jejich obrazy. A on je ledabyle odbyl: „Vždyť já se na to nepotřebuju dívat. Když vás to baví, tak si malujte.“ Takže když vás to baví, tak si točte ta videa, já se na ně dívat nepotřebuju. Spousta lidí maří čas děláním věcí, které je nebaví.

Co pro tebe znamená Zlínsko, ze kterého pocházíš?

No ježišmarjá. Mám tady rodiče, pravidelně sem jezdím. Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště, to je takový trojúhelník, ve kterém se pohybuju. V Hraďáku jsem studoval sedm let, střední a výšku, takže tam jsem si kompletně zničil tělo. V Kroměříži jsem zase do patnácti vyrůstal a experimentoval s kde čím. Miluju to tady, je to tady fakt hezké. Jsou to krásná města, rád se sem vracím. A jsou tady fajn lidi, nejsou tady takoví ti řepáci jako třeba v Ostravě (smích).

A jaká je pak Praha?

Tam je taky spousta dementů. Já jsem se tam dlouhou dobu bál, ale vzhledem k tomu kam směřuju a co chci dělat, to bylo nevyhnutelné. Ale dneska už se tam cítím jako doma. Všechny ty předsudky opadly a možná se tam už cítím trochu bezpečněji, než tady. Mám strach se vrátit, aby mě tady domácí publikum nezlynčovalo.

[youtube]http://youtu.be/u3C0BcUJeqs[/youtube]