Hlavní stránka Lifestyle 💥 Sazovický meteorit jen těsně minul svého nálezce

💥 Sazovický meteorit jen těsně minul svého nálezce

Je čtvrtek 28. června, hodiny na kostele ukazují bezmála osm večer a schyluje se k dešti. Několik lidí ještě pracuje na poli v Záhumenici, když v tom se jim nad hlavami ozve hukot připomínající motory letadla, k hluku se přidávají zvuky podobné výstřelům z děla a najednou vše utichne tupou ranou, která otřese půdou pod nohama svědků. Píše se rok 1934 a do pole u Sazovic právě dopadl meteorit. 

Podle tehdejších pamětníků nebyly na obloze pozorovatelné žádné světelné efekty a nebylo tak možné určit směr letu objektu. Bylo však jasné, že z oblohy něco velkou rychlostí dopadlo do řepného pole. Asi padesát kroků od místa dopadu shrabovala seno Anastázie Kulendová. Pastevec František Veselý byl nejblíž a na místo přispěchal i Karel Šesták, který nedaleko odpočíval  po práci před svým domkem.

Meteorit málem zasáhl pastevce

Začalo hledání místa dopadu, které však trvalo delší dobu bez úspěchu. Vytrval pouze František Veselý, který nakonec v poli našel zcela zasypanou jamka, kolem níž byla v okruhu dvou metrů čerstvě rozhozená ornice. Po delším kopání se mu povedlo  mezi řádky řepy v hloubce asi 70 centimetrů najít černý, na jednom místě poškozený kámen o rozměrech pěsti a hmotnosti 411,98 gramů. Když jej Veselý vytáhl ze země, kámen byl ještě horký. Chybějící část meteoritu se nepodařilo najít, pravděpodobně se oddělila ještě za letu.

 

 

Jaký byl další osud „vesmírného návštěvníka“ popisuje na stránkách časopisu Příroda v roce 1934 Zdeněk Jaroš z Moravského zemského muzea v Brně: „Nalezený meteorit, jehož pád v Sazovicích způsobil značný zájem i rozruch, přinesl šťastný nálezce druhého dne do školy. Meteorit byl pak řídícím učitelem Karlem Sulkem z podnětu starosty sazovické obce Vojtěcha Velíska 3. července zaslán zemskému muzeu v Brně. Za vzácné toto porozumění pro vědecky tak důležitý nález budiž oběma pánům vysloven srdečný dík.“ Sazovický meteorit je  dosud k vidění ve stálé expozici Svět nerostů v Moravském zemském muzeu v Brně.

Foto: archiv MZM

Najít meteorit je vzácnost

Celkem se na území České republiky podařilo najít pouze 27 meteoritů, z toho deset za posledních sto let. Pravděpodobnost dohledat spadlé tělo se samozřejmě zvyšuje s vývojem moderních technologií. „Když vezmu údaje za posledních 50 let (od počátku systematických pozorování bolidovými kamerami v ČR, 1959, kdy už to není jen náhoda, ale výzkum), tak na celém světě bylo nalezeno asi 300 meteoritů. Za stejnou dobu bylo u nás nalezeno šest meteoritů. Česká republika v tomto směru patří díky Středoevropské bolidové síti Zdeňka Ceplechy a dnes pánů Spurného a Borovičky z Astronomického ústavu AV ČR k nejlépe sledovaným územím na světě,“ uvedl Jiří Srba z Hvězdárny Valašské Meziříčí.

K tomu přispívá i Zlínská hvězdárna a další místa v kraji. „Na naší hvězdárně máme v rámci sítě pozorovacích stanic nainstalovány dvě meteorické kamery. Z pořízených záznamů lze výrazně zpřesňovat dráhy meteorů (meteoroidů) v prostoru, případně predikovat možnost dopadu a zpřesňovat lokalitu potenciálního dopadu. V našem regionu jsou tyto kamery nainstalovány kromě zlínské hvězdárny také na hvězdárně ve Vsetíně, Valašském Meziřící, dále na meterologické stanici Maruška na Trojáku, v Otrokovicích a v Kroměříži,“ uvedl Zdeněk Coufal ze Zlínské astronomické společnosti.

To, že se povedlo najít sazovický meteorit, bylo velké štěstí a vděčíme za to svědkům přítomným na místě. Jelikož k dopadu došlo ještě za světla a meteorit byl převážně kamenný (tzv. chondrit) nebylo by prakticky možné jej dodatečně dohledat. I to ukazuje, k jak vzácné události před 86 let u Sazovic došlo.

Ne každá „padající hvězda“ je meteorit

„Meteoritem se ‚kus horniny z vesmíru‘ stane teprve v okamžiku, kdy po průchodu atmosférou zůstane nějaký zbytek hmoty. Pádu meteoritu předchází úkaz, bolid (velmi jasný meteor), kdy těleso podléhá působení fyzikálních a chemických procesů poté, co velkou rychlostí (11-72 km/s) vstoupí do atmosféry Země. Z pouhého počtu bolidů ale nelze usuzovat na počet meteoritů. Naprostá většina jasných meteorů shoří v atmosféře, buď proto, že se jedná o velmi křehký materiál původně kometárního původu, nebo proto, že díky charakteru dráhy se při dané rychlosti a složení těleso
rozdrolí a odpaří celé,“ vysvětlil Srba.

Foto: archiv MZM

„Nalezené meteority mají výraznou vědeckou hodnotu, umožňují zpřesňování informací o složení meziplanetárního prostoru, pokud se jedná o meteorit „s rodokmenem“, tedy se známou drahou v meziplanetárním prostoru, pak lze soudit i na původ (zda pochází z planetky, rozpadlé komety, či z které části Sluneční soustavy …). Jsou známé i meteority, které jednoznačně pochází např. z Marsu, odkud byly „vyraženy“ srážkou s jiným dopadnuvším tělesem,“ dodal Coufal.

Nálezce meteoritu u nás nezbohatne

Má meteorit vedle vědecké hodnoty i nějakou tržní? „U nás se v podstatě smí prodávat jen meteority, které byly legálně dovezeny odjinud. Meteorit nalezený v ČR by se na trhu objevit neměl, je to v rozporu se zákonem. Cena u nejběžnějších železných meteoritů se pohybuje od 30 Kč do 100 Kč za gram (drobných úlomků je na trhu poměrně hodně). Cena se samozřejmě odvíjí od hmotnosti kusu, počtu nalezených kusů a typu meteoritu, ale třeba také od ‚příběhu meteoritu‘ – chondrity Chebarkul/Čeljabinsk se prodávají asi za 500 Kč za gram, a to také díky tomu, že videí s pádem tohoto tělesa v Rusku 15. února 2013 je plný internet,“ objasnil Srba.


Tento text mohl být publikován díky podpoře našich partnerů, mezi které patří i: 

Chcete nás také podpořit a získat prostor u nás na webu? Napište na: redakce@zlinskynocnik.cz