Hlavní stránka Zprávy Mladí Zlíňané chtějí ve Svitu zeleň nebo kulturu. Obchody ale také nevadí

Mladí Zlíňané chtějí ve Svitu zeleň nebo kulturu. Obchody ale také nevadí

0

Tři budovy v bývalém továrním areálu firmy Baťa s označením 24, 25 a 26 pomalu podléhají síle bouracích strojů. Z první z nich už zbývá jen část přízemí, prostřední dělníci speciálními nůžkami také částečně rozebrali a šestadvacítka zatím na demolici čeká.

Debaty o tom, jestli by stavby měly zůstat stát, proto ztratily smysl. Nad budoucností prostoru, který po dokončení prací zbyde, se ale spousta Zlíňanů ráda zamýšlí a diskutuje. Vlastník pozemků firma Cream má v plánu tam vybudovat nákupní centrum, kancelářské prostory i přednáškové sály pro univerzitu. Kdekdo však tento projekt kritizuje a předhazuje ze svého pohledu lepší a užitečnější představy.

V malém průzkumu na téma, jak by v pozici investora naložili s prostorem, se anonymně vyjádřilo sedmadvacet mladých lidí ze Zlína ve věku od patnácti do třiceti let a jejich odpovědi byly velmi různorodé. Na otázku, jestli souhlasí s postavením střediska s pracovním názvem Fabrika podle vize Creamu, čtrnáct respondentů odpovědělo kladně, jen o jednoho člověka méně bylo proti. „Myslím, že tento nápad není vůbec špatný, většina areálu chátrá a navíc tam teď díky Baťově institutu začaly jezdit i trolejbusy, jestli se nepletu. Navíc se v nových prostorech vytvoří také nová pracovní místa,“ napsal jeden z příznivců Fabriky. Městská hromadná doprava skutečně do areálu jezdí, ovšem nejde o trolejbusy ale autobusy na lince 38.

Mezi těmi, komu se návrh nelíbí, se opakuje názor, že ve Zlíně je nákupních středisek dost a další jsou zbytečná. „Nejsem si jistý, zda je ve Zlíně potřeba další nákupní středisko. Kanceláře, byty a podobně by tam byly asi lepší,“ přemýšlel některý z odpůrců. Čtyři další namísto obchodů navrhli průmyslový prostor, akvapark, kanceláře, botanickou zahradu nebo otevřenou zeleň. O poptávku po místě se zelení nouze nebyla. Celkově si ji v průzkumu přálo šest dotazovaných.

Někteří mysleli i na kulturní využití, či místo, kde se lidé budou rádi scházet. Líbily by se jim ateliéry, galerie, muzeum, kluby či kavárny.

Na přetřes přišlo i architektonická stránka Fabriky. „Nápad vybudování nákupního centra není špatný, každopádně nesouhlasím s jeho architektonickým řešením, jelikož návrhy centra nezapadají do celkového rázu areálu,“ podělila se o svůj názor jedna respondentka.

O nenahraditelnost původního ducha továrny si dělá starost i architekt z ateliéru Chládek architekti Michal Juřík. „Chápu, že objekty jsou ve špatném technickém stavu a jejich rekonstrukce by byla nákladná, ale historickou a architektonickou hodnotu se vrátit nepodaří,“ tvrdí Juřík. Pozastavuje se navíc i nad způsobem, jakým se s bouranými domy zachází. „Investor udává, že respektuje odkaz Tomáše Bati a dále jej rozvíjí. Pokud se ale v současné době podívám na staveniště a demolici budov, moc respektu v tomto počínání nevidím,“ dodáva.

Obchodní, kulturní a vzdělávací centrum Fabrika je každopádně zatím jen na papíře a kdy a v jaké podobě bude nakonec stát, není jisté. Třeba se jeho podoba ještě změní, na jejím místě vzniknou byty či sportoviště, a bude tak více odpovídat přáním některých místních obyvatel.