Hlavní stránka Publicistika ROZHOVOR: Tvůrci Visionare: Aplikaci na dosahování životních snů jsme vymysleli pro sebe

ROZHOVOR: Tvůrci Visionare: Aplikaci na dosahování životních snů jsme vymysleli pro sebe

0

zdroj: Visionaire

Honza Ondrášek a Jára Chlumský jsou dva ze dvou duchovních otců aplikace na plnění snů Visionare. Prvnímu je dvaadvacet, druhému dvacet, ale zkušeností mají víc, než by se od lidí jejich věku dalo čekat. Zajímavé je i jejich propojení s několika kraji České republiky – jeden je z Vysočiny, druhý z Pardubického kraje, bydlí a pracují v Brně, firmu mají zapsanou v Praze a spolupracují se společností Madeo ve Zlíně, kde také vznikl jejich propagační videoklip. V jejich firmě je celkem šest lidí, ale na vývoji Visionaire se jich během posledního roku podílelo kolem třiceti. „Plníme si sen tvořením aplikace na plnění snů,“ shodují se oba.

V čem tkví kouzlo vaší aplikace Visionare?

Honza: Chtěli jsme vytvořit aplikaci, která nám umožní se starat o své životní cíle, případně se inspirovat něčím novým, zábavným. Zjistit, co by nás v životě bavilo. Zároveň jsme chtěli najít pomocnou ruku někoho, kdo už toho cíle dosáhl. Zjistili jsme, že žádná taková aplikace neexistuje, a tak jsme se ji rozhodli udělat sami.

Jára: Já bych jenom doplnil, že ty aplikace fungují, akorát my je trochu aktualizujeme. Ty existující aplikace se zabývají čistě kladením cílů. My ale kromě toho taky inspirujeme lidi a ukazujeme krásu tý daný oblasti.

Honza: Zaměřili jsme se na lidi, jako jsme my dva – mladí loseři, co se chtějí inspirovat něčím, co by je posunulo dál v životě.

Takže jste předtím neměli jasno, co byste chtěli v životě dělat?

Jára: To bych úplně neřek, spíš částečně. My jsme měli představu, co bychom chtěli dělat, ale neměli jsme nástroj pro to, kam bychom si takové cíle napsali nebo kde by s náma někdo na tom snu pracoval, pomohl nám ho dosáhnout. Tam jsme viděli největší mezeru na trhu.

Honza: Pak už jen ten samotný proces tvorby a vývoje té aplikace nás obrovským způsobem posunul dopředu.

Jak dlouho na ní děláte?zdroj: Visionaire

Jára: Teď je to čtrnáctý měsíc, jestli se nepletu.

Honza: Loni devatenáctýho července jsme si začali poprvé čmárat nějaký věci a společnost potom oficiálně vznikla v září. Procházeli jsme si tou úvodní fází, kdy jsme potřebovali sehnat nějaký kapitál, založit eseróčko, a technologickej vývoj začal v listopadu. Oficiálně spíš pak od prosince se začalo vyšívat na technických věcech.

Jak vypadaly začátky?

Honza: Nějakou dobu jsme bydleli v bytě o dvaceti metrech čtverečních, kde jsme měli zároveň kancelář. Peníze do projektu jsme dávali z vlastních zdrojů a pomohl nám i jeden společník.

Jára: Když jsme byli v Praze, tak jsme měsíc přežívali na rohlíkách, na špagetách a na mrkvičkách – ty byly nejlevnější.

Honza: Takové ty start-upové klišé jsme si vyžrali úspěšně všechny.

Jára: A furt to pokračuje. Naučili jsme se pracovat s kapitálem, neutrácet zbytečně a rozmýšlet se, do čeho ty peníze investujeme.

Pracujete na té aplikaci osobně, nebo jste váš nápad předali dál ke zpracování?

Jára: My jsme to sami nekódovali, nedělali jsme grafický design.

Honza: Částečně jo.

Jára: Pravda, částečně ano, ale finální grafický věci už ne.

Honza: Kdybych měl popsat ten postup, tak my jsme přišli s tou myšlenkou a základním rozkreslením. Velice rychle jsme zjistili, že…

Zatímco Honza mluví, snažím se z konvičky nalít do přinesené kávy trochu mléka. To však při opatrném náklonu stéká po straně mimo šálek, a na podtácku tak vzniká malá mléčná kaluž. „Mají zajímavou konvičku, koukám,“ komentuje se smíchem Honza. „Velice praktická,“ odpovídám. „Hm, docela nebezpečná,“ dodává Honza a vrací se zpět k původní myšlence.

…Takže jsme zjistili, že pokud má být ten projekt takový, jak si představujeme, tak je to zdaleka nad na rámec toho, co jsou dva tři lidi schopný udělat někde v kanceláři. Proto jsme se dali dohromady se zlínskou společností Madeo. Oni převzali kompletně kódování a programování a na designu s náma z velké části spolupracovali.

Nad fundraisingovou kampaní jste neuvažovali?

Honza: Uvažovali. Nicméně aby člověk vedl úspěšnou kampaň, tak do ní musí vložit taky nějaké peníze a čas. A my jsme raději investovali do té aplikace samotné.

Když si někdo vaši aplikaci stáhne, jak mu konkrétně pomůže?

Honza: Je to hrozně jednoduchý. Člověk si vybere obecnou oblast, ve který by se chtěl zlepšit. Třeba umění, kariéra, sport. Je jich celkem deset.

Budou i přibývat?zdroj: Visionaire

Honza: Zatím to neplánujeme.

Jára: Udělali jsme je hodně obecný, aby…

Honza: …aby to vyhovovalo někomu, kdo je otevřený, nemá úplně představu, co by chtěl všechno v životě zvládnout, ale chce se v něčem zlepšit. My ho provádíme jakoby za ručičku od toho prvního momentu, kdy si třeba řekne, že by chtěl začít sportovat. Vybere si teda oblast sport a my na každou tu oblast navazujeme šablony, který popisují konkrétní splnitelné cíle krok po kroku a jak jich dosáhnout. Ve sportu máme přichystanou šablonu, jak začít běhat, jak zaběhnout maraton, kitesurfing a další. Uživatel jde krok po kroku, plní ty mezicíle a za to dostává odměny.

Jára: Taky ten úspěch může sdílet na zdi pro své followery.

V čem ta odměna spočívá?

Honza: Lidé dostávají takzvané achievementy, v podstatě se z celé aplikace snažíme udělat takovou hru naživo. Chceme, aby to víceméně simulovalo herní prostředí, kde získávám odměnu za to, že si plním ty svoje úkoly. Zároveň do aplikace budeme představovat naši virtuální měnu, za kterou si uživatelé budou moct kupovat profesionální šablony od skutečných osobností, se kterýma spolupracujeme.

Když lidé mohou ve Visionare získávat odměny, co je pro vás největší odměnou?

Honza: Největší odměnou bylo, když se ta aplikace spustila a začali naskakovat první uživatelé. A když se poprvé začali propojovat s námi v rámci té sítě a my viděli, jaké sny je zajímají a jak si je začínají plnit.

Jára: Když člověk něco dělá nějakou dobu a teď konečně přijde to spuštění, tak je to fakt dobrej pocit. Dostali jsme se až na začátek.

Z čeho jste vycházeli při určování jednotlivých kroků, které lidem stanovujete.

Honza: Základ je v tom, že shromáždíme veškerý možný informace, který jsou dostupný třeba na internetu, od známých nebo z našich zkušeností. Vytvoříme nějakou základní šablonu a zkonzultujeme ji s odborníkem v oboru, který toho snu už viditelně dosáhnul. Potom už ji vkládáme do naší aplikace.

Ta aplikace zatím funguje jen na operačním systému iOS. Plánujete rozšíření i na Android?

Jára: Určitě, do konce roku. Nejlépe už na podzim.

Honza: Nejdřív chceme dokončit všechny funkce, stabilizovat je na jedné platformě. To by mělo za ideálních podmínek být do konce září. Teprve potom se pouštíme do vývoje další, abychom zbytečně nedělali chyby na dvou platformách. Očekáváme, že vývoj androidovské aplikace nám může trvat dva měsíce.

Bude tato verze vypadat stejně?zdroj: Visionaire

Jára: Bude přizpůsobená Androidu, ale neplánujeme žádný zásadní změny.

Honza: Funkcionalita bude stejná, ale nedá se to přenést jedna ku jedné. Uživatelé Androidu jsou totiž zvyklí, že aplikace fungují jinak, než uživatelé Applu.

Co jste si vy sami vytyčili za své cíle?

Honza: To je dobrá otázka, to mi úplně nahrává na smeč. Souvisí to s tou aplikací. Velice záhy jsem objevil, že to je možná to nejhezčí při práci na ní, že v momentě, kdy zabředneme do těch různých témat – běhání, umění a tak dál – tak máme možnost se potkat s inspirativními lidmi, kteří člověka obrovsky nadchnou, aby si vytyčil ten cíl. Čili já osobně jsem takový magor, že jakoukoliv šablonu, která se nám objeví v aplikaci, mám jako svůj sen a nejraději bych si je splnil všechny. A na některých i aktivně pracuji.

Na kterých třeba?

Honza: V sobotu jsme s kolegou z práce zaběhli Spartan race, který jsme si vytyčili před dvěma měsíci. Souviselo to s tím, že jsme pracovali na šabloně Začít běhat.

A jaké cíle máš ty, Járo?

Jára: Já to mám dost podobný. Po tu dobu, kdy jsme tu aplikaci dělali, jsem měl spoustu cílů. Třeba bejt dobrej šéf, sám sebe zlepšit v různých oblastech a v průběhu jsem zjistil, že můj největší cíl je si to užít. Já vnímám každý cíl jako přestupovou hranici, něco, co mi vytyčí další cíl. Už jsem se několikrát setkal s tím, že když jsem si splnil některý cíl tak mě to těšilo jen chvíli a pak to upadlo. Proto je pro mě teď nejdůležitější si splněný sen užít.

Takže jste si díky té aplikaci našli nové koníčky.

Jára: To rozhodně. Naše práce je teď hodně časově náročná, proto jsem vypustil dost svých předešlých koníčků. Novými koníčky se stávají ta témata v našich šablonách. I díky tomu, s jak inspirativními lidmi se potkáváme.

Honza: Já bych rád doplnil, že při tom, kolik času tomu věnujeme, ani nejde, aby to pro nás nebyl koníček. My si vlastně plníme sen tím, že děláme aplikaci na plnění snů.

Když máte tolik práce, studujete ještě?

Jára: Já už ne.

Honza: Já ano, ale mám před sebou akorát dopsání z půlky hotové diplomky a státnice. Myslím, že studium se dá v pohodě zvládat s prací, pokud člověk zrovna nestuduje medicínu. Nedával jsem sice škole sto procent, ale šlo to i tak. A koneckonců jsem vždycky bral školu jako koníček.

Vytyčil sis v aplikaci nějaký školní cíl?

Honza: Přiznám se, že v tomhle ne. Já se školou mám spojeno málo životních cílů, protože ačkoli si obrovsky vážím vzdělání, tak největší znalosti jsem se naučil buď praxí, anebo mě je naučil život sám. Ne že bych si je proseděl na přednáškách. Na druhou stranu mám spoustu kamarádů, kteří do školy dávají všechno a účastníse různých studentských spolků a naprosto respektuji a líbí se mi ta cesta, kterou se rozhodli jít.zdroj: Visionaire

A na jakou školu, nebo školy chodíte?

Honza: Já studuju Masarykovu univerzitu – mezinárodní vztahy a bezpečnostní a strategická studia.

Jára: Já nemám ani vejšku, já nejsem moc studijní typ. Je to docela vtipný, ale nemám ani střední školu. Chodil jsem na gympl a žil bohémským životem, škola mě vůbec nezajímala. Jediný co mě naučila, je to, jak tam nechodit. Tak jsem tam skončil a jel naslepo do Anglie. Sedm měsíců jsem tam pracoval jako číšník. Měl jsem peníze a ubytování na měsíc a děj se vůle boží. Bylo to docela supr. Věděl jsem, že se tam o mě nikdo nepostará. Do dvou týdnů jsem si našel práci, bylo to peklo, ale zpětně to vidím jako dobrou zkušenost. Zlepšil jsem si angličtinu, naučil se dřít a teď to můžu aplikovat na vlastním projektu.

A jak ses teda dostal do Brna, když tady nestuduješ?

Jára: Když jsem se vrátil z Anglie, chtěl jsem rozjet jiný projekt, který se týkal her. Ale pak jsme se potkali s Honzou, se kterým jsme kamarádi od čtrnácti let, já mu vysvětlil svůj plán a jemu se líbil. Nějakou dobu jsem na tom pracoval a pak jsi ty (na Honzu) přišel, že tě napadlo Visionare. Tehdy jsme jeli na fesťák a během asi hodiny a půl jsem volal svýmu tehdejšímu společníkovi, že končím, pouštím svůj projekt. Honza totiž dokáže člověka tak namotivovat, že mě to neuvěřitelně nadchlo. Ve čtvrtek jsme se o tom začali bavit, do neděle byli na fesťáku a v pondělí jsme se zavřeli do kanceláře a začali pracovat. Pak už jsme nevylezli.

Honza: Do dneška (směje se). Musím říct, že pro naši práci jsou hodně definující naše zkušenosti ze zahraničí. Já jsem zase část střední školy studoval v Kanadě. Dokážeme tedy opustit naši komfortní zónu a rozjíždět projekty. Já začal podnikat v devatenácti.

Aplikace Visionare je zatím pouze v angličtině. Bude i česká?

Honza: Už máme kompletně přeložený web a dokonce jsme se jednu dobu snažili jet ve dvou jazykových vlnách. Nicméně dlouhodobě to bylo neudržitelné, protože i tak máme stále omezené zdroje, je nás omezený počet. Tak jsme se rozhodli dát plnou energii do angličtiny, protože mezinárodní trh je pro nás výrazně zajímavější. Naši webovou stránku navštívilo během měsíce asi šedesát čtyři tisíc uživatelů a Česká republika byla až na desátém místě. Přitom z USA jsme měli třicet dva tisíc vstupů.

Jára: Navíc je těžký anglický styl aplikovat na češtinu. Zkoušeli jsme to překládat, ale kolikrát to nedávalo smysl, nebo to nemělo to, co bychom chtěli.

Plánujete i nějaké další změny?

Honza: Tak člověk s tím není nikdy spokojený. Do budoucna plánujeme aplikaci spojit s video-coachingem. Lidé se budou moct přímo spojit s konkrétním koučem pro určitou oblast, který jim s dosažením cíle pomůže. Na tom chceme pracovat okamžitě po ustálení aktuální verze. Také chceme na webu umožnit lidem, kteří jsou v něčem dobří, aby mohli vytvořit vlastní šablonu pro ty, kteří je sledují. Budou ji moct nabídnout světu a vydělat si i nějaké dreamcoiny u nás.

Jára: Nápadů máme spoustu, ale nemůžeme je všechny implementovat hned, abychom uživatele nepřehltili. Teď máme kolem tisíce uživatelů a čekáme na jejich reakce. Aby sami řekli, co by tam rádi viděli.

Zůstane aplikace i přes všechny změny neplacená?

Honza: Určitě. Cokoliv bude zpoplatněné, bude pouze za dreamcoiny, které si člověk může vydělat aktivitou v aplikaci. Některé profesionální šablony si člověk bude moct koupit přes Apple. Ta cena se bude pohybovat mezi patnácti až pětadvaceti korunami.

visionare_new_2 – kopie

Na jakou věkovou skupinu se zaměřujete?

Honza: Ta první vlna jsou lidi jako my. Chápeme, že pro takové lidi to může být atraktivní. Je to mladý člověk, který třeba začal zrovna studovat vysokou školu a přemýšlí, co se svým životem udělá. Fantastický ohlasy máme ale od lidí z různých věkových skupin a z různých zaměření. Každý člověk má přece své životní sny.

Jára: Myslím si, že mladý to může nadchnout a starý to neurazí.

Honza: (smích)

To je pěkný slogan. Visionare: Mladé nadchne, staré neurazí.

Honza: No, v podstatě to souvisí i s tím, že od začátku sázíme na kartu toho losera, což je i náš firemní maskot v převleku za hotdog. To je člověk, který se vymlouvá, stěžuje si a obviňuje druhé. A vůči němu jsme se snažili vymezit. Chceme z mladých lidí vykopat ty losery a postavit je na nohy. Podobně jako jsme to museli udělat sami se sebou.